Stratifikace

Podívejte se na to takhle, plod po dozrání spadne na zem, tam ho sežerou hmyzáci a je možné že pecka před zmrznutím uschne. 

Takže já bych nechal pecku uschnout a poté ji dal do ledničky, zda stačí plus teplota nebo by měla projít i mražákem, tak to už neporadím.

Já jsem vyprané pecky včera vysel do záhonu, přihodil pár lopat zeminy do výše 5cm, budu udržovat přiměřenou vlhkost, v krutých mrazech přikryji folií - každý rok mi jich pár vyklíčí, abych mohl doplnit přirozený úbytek. J.

Kôstky dajte do igelitového sáčku s mierne vlhkým substrátom a uskladnite na 2 mesiace do chladu, môže byť aj spodný šuflík v chladničke, alebo do pivnice. Dôležité je kôstky pred stratifikáciou ošetriť proti hubovým chrobám, vhodný je Previcur. Sáčok je potrebné kontrolovať. Po 2 mesiacoch dáte kôstky do kvetináčikov a do tepla, opatrne zalievať. Substrát pre stratifikáciu som si tepelne sterilizovala na plechu v rúre, aby som zlikvidovala plesne. To sú moje skúsenosti so stratifikáciou kôstok broskýň. Veľa úspechov.

Najneskôr ku koncu stratifikácie je dobré tvrdé broskyňové kôstky jemne vo zveráku naštiepnuť. Usnadní sa klíčenie stratifikovaných semien.

Pecky z broskví by měly být vlhké nebo v případě usušených namočené několik dní ve vodě. Měly by být z přezrálých plodů nebo by se měly po vyjmutí z plodu nejprve nechat dozrát při běžných venkovních teplotách. To se týká tvrdších plodů "na zavařování". Stratifikují se ve vlhku při teplotě 2-7 stupňů po dobu 120-150 dní. Jiným peckovinám stačí méně. Nižší ani vyšší teploty se do doby stratifikace nepočítají. Totéž platí pro příliš suché pecky. Stratifikace se dá trochu urychlit naštípnutím pecky. Pecky, které se stratifikovaly krátkou dobu, nevyklíčí a budou čekat na další chladné období příští zimu. Stratifikované pecky se samovolně otevřou a vypustí klíček. Pak je třeba dávat pozor na rozumnou vlhkost, aby nehnily. Osobně pecky nedesinfikuji. Za vhodných teplot je však necháván větrat venku nebo v garáži

Potřeboval bych ušetřit místo v lednici a zajímalo by mne, jestli by se nedaly stratifikovat vyloupané jádra. Má někdo konkrétní zkušenost?

Zkoušel jsem před několika lety stratifikovat vyloupaná jádra meruněk hned po sklizni. Byl jsem nemile překvapen, že začala klíčit už za 5 týdnů a část jader shnila. Původně jsem měl strach, že bez skořápky neudržím správnou vlhkost jader. To jsem zmírnil zasypáním pískem. Ale změna rychlosti klíčení a možné hnití jsou určitá rizika. Takže, určitě to jde, ale s vyššími nároky na kontrolu vlhkosti a hnilobných procesů.

Osobně bych použil jako regulátor vlhkosti surovou rašelinu nebo drcené dřevěné uhlí, které vytváří přirozené fungicidní prostředí. Písek a experlit mohou být sterilní, ale nepotlačují rozvoj mycelií vnesených se semínky.

No zkrácení stratifikace/dormance bez znalosti konkrétních termínů je nepříjemná komplikace

Nechápu jaká stratifikace, když ted seberu ze zahrady jakékoliv semeno od orecha pres fazole až po rajče a mám je v místnosti kolem 20° nebo ve špajzu kolem 10° a na jar ho vysadím tak mi vyklíči, proč by to melo být u broskvone jiné a slivky ty vyklíči i tak že když popadají do pudy a nechám je tam pres zimu tak nekteré vyklíči.