Rozkvétající broskvoně

Když už závodíme v těch vnoučatech, já mám tři, kdo má víc? Prakticky nemám broskvoň, tedy je mi termín řezu do jisté míry ukradený. Podle mého "selského" je rozumné rozlišit v jaké oblasti se stromy pěstují a tomu přizpůsobit řez a dobu provedení. Používat odborné poznatky je též nutné s rozumem (neuvádím s jakým) nikoliv jen citovat kapacity, čím větší titul, tím lepší. Je to živá příroda a vždy se chová především podle svého, jí je třeba se přizpůsobit. Jak má pan Wimpi zestárlé a vyholené broskve myslím nevíme, nevím o tom, že by to tu uváděl. Jsou pěstitelé, opravu ano, kteří pěstují broskve i ve vyšších polohách než je Záhorí, např. Kyrgizie, Severní Kavkaz, Vysočina a podobně. Domnívám se, že trvat na tom, že na Vysočině se musí řezat ve stejnou dobu jako na Záhorí není dobrá rada. Nemám to ověřené vědecky, ale vlastním "selským" to jaksi cítím.

Ad PP: Že sa musia broskyne rezať v rovnakom termíne na Záhorí a napr. na Vysočine, to tvrdíte bohužiaľ (či vďakabohu) iba vy sám. Odporúčam prečítať si celé vlákno, najmä názor kapacity a šľachtiteľa broskýň Gustáva Čejku na oneskorený rez zarodených broskýň a jeho vplyv na vyholovanie a predčasné starnutie stromov. Jemu rozhodne verím viac ako vám.

P.S. Mne vaše vnúčatá alebo vnuk p.Vinšálka, o ktorých tu na fóre píšete, ani v najmenšom neprekážajú. Predstava o závodení je trocha pritiahnutá za vlasy. Čo takto v tomto krásnom slnečnom počasí pozrieť sa na chvíľu do záhradky? Trebárs skontrolovať, ako prežili nočný mráz marhule. Náš dvojstupňový mrazík broskyňovým kvetom istotne neublížil.

Myslím, že stojí za to, si Paľem citovaná slova G. Čejky zopakovat, protože skutečně dávají odpověď na mnohé otázky, které tu padaly.
...rezom broskýň v nepriaznivých klimatických podmienkach pri nedostatočnom oplodnení ponecháme všetky plody. Tým sa však predlžuje bočný obrast, konáre sa vyholujú... a budeme musieť v šiestom až siedmom roku veku hlbšie a radikálnejšie zmladiť koruny..."
 To je totiž skutečně pravda a je potřeba z ní vycházet. V horších polohách se skutečně stává, že na stromcích po odkvětu zůstane jen pár desítek plůdků. Pokud bychom řezali při nakvétání či v květu, nezbyly nám po řezu, který u broskvoní představuje odstranění více jak 3/4 obrostu, plody prakticky žádné. Nu a pěstitel si sám vybere, zda chce mít  stromky s poněkud vyholenými větvemi a potřebou zmlazení v 6.-7. roce anebo stromky pěkné a souměrné - ale bez plodů.
   Ze slov Ing Čejky plyne ještě další poučka. V horších polohách je problém uplatnit dnes preferovaný dlouhý americký řez. Vzhledem ke sporné plodnosti často nedojde k ohnutí větví obtéžkaných plody. Mladé výhony proto nevyrazí z konvexity ohybu nýbrž z koncových pupenů vztyčených letorostů. I to má za následek vyholení větví.  

Ďakujem p.M.V. za rozvedenie myšlienky G.Čejku. Spravidla sa pri jarnom reze kombinujú obidva typy rezu- krátky aj dlhý- americký, takže situácia, kedy ostane broskyňa bez plodov, nehrozí. Ostáva už iba na pestovateľovi, čo preferuje. Broskyňa má vysokú regeneračnú schopnosť. Našťastie nemáme u nás iba vyložene priaznivé a vyložene nepriaznivé polohy. Takisto záleží na kultivaru broskyne a jeho adaptácii k daným podmienkam. Pestoval som klasické teplomilné sorty broskýň v okrajových podmienkach predhúria Bielych Karpát- na okraji Myjavských kopaníc. Napriek tomu veľmi dobre rodili aj pri použití krátkeho rezu v čase rašenia kvetných pukov. Vďaka svahovitému pozemku často unikali májovým mrazom. Na starých orechoch pod svahom bolo podľa čiernych lístkov vidieť, kam sahala hladina mrazivého vzduchu. Zmladzovať broskyne som nemusel, každým rokom vďaka správnemu termínu a typu rezu vyrastali letorasty, niekedy až o hrúbke prstu. Na nich boli v nasledujúcej sezóne výberové plody. Na malom konárku spravidla narastnú plody výrazne menšie a menej chutné. Som presvedčený, že aj v nepriaznivých okrajových polohách sa dajú nájsť, tak ako u marhúľ, miesta, kde sa broskyniam darí a kde sa dá uplatniť kombinácia rezu udržiavajúca strom v kondícii pri súčasnom zachovaní plodnosti.

Z toho jsem jelen. Můžete, prosím,  přiblížit, jak lze na broskvoni kombinovat oba dva typy řezu - krátký a dlouhý americký? A jak se tímto dá předejít stavu, kdy strom zůstane bez plodů?  Nikdy jsem se o to nepokoušel, myslel jsem, že to ani nejde.
   Je pravda, že v kopcovitém terénu jsou lokality výše na svazích mnohem lepší. To do značné míry relativizuje nadmořskou výšku jako údaj o vhodnosti stanoviště. Problém je, že si místo pro svoji zahradu většinou nemůžeme moc vybírat. Co naplat, že nad námi na slunném kopci to jde, když náš pozemek je jako naschvál v dolině.

Po včerejších mrazech jsem svým selským rozumem docela rád, že jsem na své broskvoně, jejich pupeny a květy,  řezem dosud nesáhnul.
    Jinak opravdu nechápu, proč by řez posunutý o 3 týdny měl vést k vyholení a zestárnutí stromů

No nazdar! Tady se rozvinula diskuse na ostří nožů   Jsem zvědavá, jak zareaguje moje Redhaven, protože včera jsem ji ořezala a navíc postříkala proti monilii a přezimujícím škůdcům, stejně jako meruňku Bergeron, švestku Elenu, třešeň Burlat a dvě jabloňky Golden delicious .  Ve smrtonosné a bojové náladě jsem tím přejela i všechny růže, protože mi zbyl postřik. Předchozí léta jsem neměla skoro žádnou úrodu, protože jsem téměř nepoužívala žádné postřiky, takže letos jsem nakoupila bojové chemické látky a uvidíme . Taky jsem trochu prořezala meruňku a docela hodně švestku, hlavně výhony směřující do koruny. Jsem amatér a odborným výrazům jako třeba předčasný obrost moc nerozumím, prostě se řídím citem a selským rozumem a tím, co kde načtu.

Tak pokud jsem udělala nějakou fatální chybu, budu ráda za kritiku!

Díkly a přeji krásné jaro a hodně sluníčka (i deště)!

Ad M.V.: 

1. Neviem, koľko ste mal včera stupňov, ale mínus 7 je aj pre broskyňové kvety dosť silná káva. Tam vám ani selský rozum ani ponechanie výhonov "bez sáhnutí" zrejme nič nepomôžu.

2. Strihal som broskyne koncom marca. Podľa mojích výpočtov od 3. dekády marca do 2. dekády mája je viac ako 3 týždne. Čakať do mája na vhodný termín rezu by bolo naozaj nerozumné aj "pro sedláka".

3.Znova: J.Sus, T.Nečas: Řez ovocných dřevin, str.71: "Dlouhý řez se nehodí pro méně vzrůstné odrůdy. Podmínkou uplatnění řezu jsou výsadby broskvoní založené na kvalitních půdách (čo nie je váš prípad) a s dostatkem vláhy v průběhu vegetace. V praxi se při řezu broskvoní často využívá u slabě rostoucích odrůd (příp. u slabě rostoucích podnoží nebo při podprůměrné násadě květních pupenů) kombinace obou řezů (dlouhého s krátkým). Delší, i když dobře vyvinuté výhony se slabou násadou květních pupenů (všimnite si výrazu"pupenů") nejsou v tomto případě žádoucí.Výhony s dostatkem květních pupenů se nezakracují. Další postup je shodný s krátkým řezem." O názore G.Čejku ohľadne vplyvu jarného rezu na kondíciu stromov a vyholovanie konárov som vám napísal 8.4.

4.Problém s vaším nevhodne situovaným pozemkom vám bohužiaľ nevyriešim. Napriek tomu, kto veľmi usiluje pestovať teplomilné plodiny v drsných podmienkach, dokáže pre nich často spraviť hotové zázraky. Toho sme svedkami pri čítaní príspevkov aj tu, vo verejnej diskúsii.

Já ostříháno ještě nemám a z čistě praktického hlediska je to dobře. U Redhavenu, ale i u jiných broskvoní růszného stáří, mi usychá (přestala rašit)  větev která pomáhá utvářet korunu. Kdybych střihal před 14 dny kdy ještě nebylo nic poznat, tak jsem "namydlenej". 

Jinak u ná na Jihu dnes vichr který převrací popelnice a povaluje autobusové zastávky, na teploměru u baráku 2°C, ráno ve skleníku 4°C, v autě stojícím venku po zapnutí klíčků -3°C, čistá voda v ostřikovačích nezamrzla ale v okamžiku rozetření po skle z ní byl led, ve Valticích 2°C, v Mikulově 4°C. To vše mezi 6.45 - 7.15 hod.