Rozkvétající broskvoně

Zakracovanie letorastov broskýň v čase kvitnutia má svoj zmysel podložený mnohými dôvodmi
Přesně tak. Odborníci píší "v čase kvitnutia", ale Vy v předešlém příspěvku radíte v "čase pupenů" a to je rozdíl.

Mráz mínus 6, aký bol v mnohých regiónoch pred 11 mesiacmi, však zničí aj kvety bobuľovín.
Nevím jak u Vás, ale já jsem neviděl lokalitu, kde by kvůli květnovým mrazům nezarodily rybízy, angrešty, ostružiny, borůvky či maliny. Broskve to však odnesly téměř úplně.

Žiadny autor solídnej literatúry doposiaľ nepoukázal na nedostatočné zaceľovanie rán
Možná všechny solidní autory neznáte

Kolektiv autorů: Pěstování meruněk a broskvoní

Zdravím Vás Paľo, právě jsem se vrátil z Hradu, vlastně ze zahrady, a kvete to vše o dušu, jen Favorita M. to má za sebou , jako kdybych to čuchal, před třemi týdny jsem ve Strážnici koupil a vysadil nový stromek této odrůdy. Otevírají se už i květy Redhavenu. Když jsem odjížděl tak bylo 6°C, snad to vydrží, Rádio Jih dokonce předpovídá na dnešní noc -5°C a sněžení, vypadá to že jsou poněkud mimo (jako vždy).

Že řez broskvoní v době květu a později, je prevencí proti tvorbě klejotoku a možným následným korovým nekrózám (souhrně rakoviny dřeva), je snad dostatečně a všeobecně známo. K tomu není třeba dokladovat nejrůznější příručky.

Samotný termín řezu by nebyl až tak důležitý. Důležité jsou teploty v období po řezu. Vyšší teploty a sluneční svit urychlují hojení řezných ran a omezují tak tvorbu klejotoku a následnou bakteriální infekci kůry a později i dřeva.

Podobně je tato zásada důležitá při řezu třešní nebo meruněk.

Pre diskutujúcich Vinšálka a Vysloužila: "U broskvoní je v praxi nejvíce uplatňovaných řezem tzv. krátký nebo tzv. dlouhý řez (nazývaný také americký). Nejvhodnějším obdobím pro oba typy řezu je jaro, nejlépe v období rašení pupenů až do rozkvětu."(Josef Sus, Tomáš Nečas: Řez ovocných dřevin,2011). Nemali byste zastaralými názormi pliesť hlavy neskúseným čitateľom. Broskyne som vždy- tzn. každým rokom rezal na začiatku kvitnutia a nikedy- tzn. v žiadnom roku som nepozoroval zvorbu glejotoku či rakoviny dreva- nezávisle na tom, či bola studená alebo teplá jar.  Rád by som vedel, čo chcete vašími nepodloženými tvrdeniami dosiahnúť? Pozrite na nedávno zverejnené snímky mojích broskýň, či na nich zbadáte glejotok. Moje skúsenosti s jarným rezom sa shodujú s vyše uvedeným textom autorov solídnej literatúry.

Sama skutečnost, že jste nezpozoroval klejotok, nevypovídá zhola nic. Bujdeme-li kupříkladu řezat stromy na Silvestra, patrně je taky nezahubíme.  Přesto to není důkaz, že jde o ideální termín.
    Většina zahrádkářů nepěstuje broskvoně v optimální poloze vinorodného kraje. Čím chladnější lokalita a čím těžší a vlhčí půda, tím vyšší je riziko namrznutí květů, dřeva i klejotoku. Rada řezat broskvoně v době, kdy je venku tepleji a rány se rychleji hojíí  (ne dřív než v plném květu) není pletením hlav nezkušených čtenářů. Je to racionální postup podložený zkušenostmi z méně příznivých poloh. Ostatně v podobném duchu hovoří nedávno citovaný článek v Zahrádkáři od pěstitelů v Horní Bělé, po němž jste vyskočil jak čertík z krabičky.

Ad M.V.: Ďakujem za komický príspevok s čertíkom z krabičky. Humor je príjemný a osviežujúci. Opäť vaše očividne individuálne vnímanie môjho názoru na individuálne napísaný článok z Horní Bělé a individuálny- nepodložený názor na množstvo pestovateľov broskýň v priaznivých a nepriaznivých polohách. Ak vám nestačil moderný názor kapacít v odbore pestovania a tvarovania ovocných drevín, prikladám niečo staršieho z domácej knihovničky: G.Čejka-Broskyne,1985: "Jarný rez je vlastne stálym, pomalým, každoročným zmladením koruny. Od neho závisí rovnováha medzi rodivosťou a rastom, úrovňou rodivosti a kvalitou plodov, aj zdravotný stav, kondícia a dlhovekosť stromov... rezom broskýň v nepriaznivých klimatických podmienkach pri nedostatočnom oplodnení ponecháme všetky plody. Tým sa však predlžuje bočný obrast, konáre sa vyholujú... a budeme musieť v šiestom až siedmom roku veku hlbšie a radikálnejšie zmladiť koruny." 

Pretože nechcem nechávať plody na koncoch konárov, nepotrebujem vyholovanie a predčasné stárnutie broskýň a pretože si uvedomujem, že včasný rez- v závere vegetačného pokoja podporuje procesy rastu, strihám broskyne už na začiatku kvitnutia. S vaším príkladom rezu kôstkovín na Silvestra sa opäť mýlite. Rezom v decembri ste bezpečne na najlepšej ceste, ako u broskýň vyvolať glejotok.

Možná se budete divit, ale v obou odstavcích Vám dávám za pravdu.         Skutečně, pokud řez vynecháme kvůli malému množství plodů v koruně, omezíme přírůstky mladého dřeva a stromek bude vyholovat.  Proto je pro podporu růstu potřeba při malé násadě či nedostatečném opylení důsledně odstranit ty větvičky, z nichž květy či plůdky opadaly. V těch místech, jak známo,  už nikdy broskvoň  květy nenasadí. Současně je třeba šetřit obrost v místech, kde to málo plodů zůstalo. Tento zásah ovšem nelze udělat dřív než po odkvětu, to se rozumí.
    I v druhém odstavci máte do jisté míry pravdu.  Řez za vegetačního klidu podporuje růst víc než řez za vegetace. V případě všech peckovin je však vhodné tento aspekt oželet ve prospěch lepší hojivosti řezných ran zazelena. Souhlasím, že, termín řezu na začátku kvetení je ve vinorodné oblasti vyhovující.
    Řez na Silvestra, jak jistě všichni pochopili, jsem uvedl pouze jako příklad, že vlastní precedens není automaticky univerzálním důkazem.

Pane Vinšálku, nepovažujem za správne vaše rady striekať zelené jablone chlórovým vápnom, ani spochybňovanie snahy tých, čo kupujú rezistentné jablone, aby ich nemuseli striekať drahými a škodlivými fungicídmi a nakoniec ani Váš súkromý názor na vznik glejotoku a korových nekróz v dôsledku jarného rezu broskýň v začiatku kvitnutia, ktorý NIE JE všeobecne známy. Od niekoho, kto dlhodobo prispieva do fóra a často sa chváli svojím vekom (predpokladá sa aj skúsenosťami), by som čakal menej zavádzajúcich informácií. Neverím, že Vám nie je jasný fakt, že studené dni na jar trvajú neporovnateľne kratší čas ako v zimných mesiacoch, takže nemôžu, na rozdiel od otvorených rán po nesprávnom reze počas zimy, vyvolať bakteriálnu infekciu a následnú rakovinu dreva. Práve naopak- termín rezu kôstkovín je dôležitý, nakoľko súvisí s výškou a dĺžkou trvania nepriaznivých vonkajších teplôt, ktoré zabraňujú vegetácii a hojeniu rán.

Voči čitateľom na fóre by bolo od Vás serióznejšie, keby ste sa podelil so skúsenosťami, ktoré odrody broskýň ochoreli rakovinou po jarnom reze v začiatku kvitnutia? A takisto, ktoré rezistentné odrody jabloní sa musia striekať proti chrastavitosti. Otestoval som iba 8 odrôd rezistentov (v 80. rokoch nebol taký výber a moja zahrádečka mala 3,5 ára), ale u žiadnej z nich som nezbadal príznaky hubových chorôb. Mal byste teda zdôvodniť, prečo musia majitelia rezistentných jabloní striekať fungicídmi.

No to je opět zajímavé počteníčko.

Osobně si myslím, že nežli bazírovat na několika dnech "zaručeně ideálního termínu" pro řez broskvoní, je lepší vzít rozum do hrsti, kouknout na předpověď počasí a když hlásí, že bude deštivo, tak řez o pár dnů odložit. Přesně, jak píše pan Vinšálek. Prostě používat selský rozum. A také samozřejmě nezapomenout větší řezné rány co nejdříve ošetřit a tím zabránit vstupu  případné infekci do dřevitých tkání.

Ale jestli si pan Paľo:  bude i nadále tak vehementně přát, aby jím prezentovaný termín řezu byl uznán jako jediný správný, tak bych se tomu osobně až tak nebránil a tu radost mu udělal. Jako významné ocenění za tu jeho trpělivost i znamenitou paměť.