Rakovinné odumírání větví peckovin

Na fotce klasické rány na broskvoních. Bylo vyřezáno nožem do zdravého a zamažu stromkovým balzámem, tvoří se po vyřezání klejetok, ale nakonec se vše zahojí. Taky Pseudomonas syringae nebo něco jiného?

Na to ale celé stromy přímo neodejdou, spíš jen některé letorosty nebo větve když se rány nevyřežou včas. MH

Na ucpávání pletiv a podobné věci je nejvíce náchylná u mě merunka Velká raná, ale pamatuju to i na jedné Velkopavlovické. Ale ty stromy rány zacelují izolují a žijí roky.

Pane MH, já se do těchto diskusí o bakteriích nebudu moc zapojovat, protože nemám zase takové znalosti. Ale ani na Bergeronu nemám nic podobného a to mám stromky ze tří zdrojů a s velkou pravděpodobností dva klony. U Bergeronu podle mých zkušeností nejvíce škody způsobuje moniliový úžeh, který napadá i v době tvořících se mladých plodů. Píše se o tom i v pomologii. Nejhorší je na tom můj Bergeron těsně vedle višně na které přes zimu zůstanou zaschlé plody napadené monilií.

,,U Bergeronu podle mých zkušeností nejvíce škody způsobuje moniliový úžeh, který napadá i v době tvořících se mladých plodů."

To jsem zanamenal taky, mon úžeh letorostů někdy v červnu, kde k přenosu monilie zjevně nedošlo přes květy, typicky studené deštivé počasí - uvadnou některé letorosty, ale jen Bergeron. U ostatních odrůd meruněk jen tak náhodné vadnutí s typickými příznaky mon. úžehu nedochází. To je zvláštní. MH

Zvláštní to možná je pane MH, ale je to knižně popsáno už v roce 1992!

Nevím, no... před lety mně tady vyskočilo odumírání pupenů ve větší míře na více odrůdách, ale nejvíc na Princess z Klivie BA. Zůstalo toho na ní jen málo živého, ale vzpamatovala se. Po léčbě mědí to nějaký čas všude fungovalo, lépe řečeno, výskyt se utlumil, ale teď to zase leckde vyskakuje. Bude to chtít fotodokumentaci. Na letorostech i mimo mrtvé pupeny jsou tmavé (částečně i do červena) fleky a je na nich kapka klejotoku.

Já mědi na kadeřavost broskvoní po vysazení sadu používal jen ojediněle. Je fakt, že ze začátku jsem poctivě dvakrát na jaře stříkalněkolik let kadeřavost Delanem, který proti těm jiným onemocněním měl určitě taky dobrý účinek. Pak už jsem ale přešel hlavně na Sulku i po moření česneku přefiltrovanou... A nyní už mám jen pár semenáčů z pecek a rozšiřovat víc nehodlám, možná dva s pěknými plody si ještě rozočkuju na mirabelku. Jednu odrůdu už mám od podzimu a roste mi doma na zaskleném balkoně.

Tak jak se vlastně projevuje to odcházení broskvoní na bakteriózy. V zimě pupeny žijí a na jaře nevyraší uschnou jakoby vymrznou, dřevo žije dál - to je letos u té Sagittarie, některé pupeny se probudily, mi se to na bakterii nezdá, jak jsem psal, prostě vymrzly, prodloužená vegetace a podzimní mrazy do ještě zelených listů, pak snížená mrazuodolnost pupenů. Nebo bakterie zničí přímo letorosty v létě do podzimu, zhnědnou, zčernají místama, že je vidět problém už před zimou nebo jak se vám projevuje to odcházení broskvoní na bakteriózy?  MH

To se zeptejte pana Petra jak se mu to projevuje. Já broskve zrušil z jiných důvodů.

Suchá skvrnitost nebo bakteriální rakovina?