Podzimní termín výsadby broskvoní

Naprostý souhlas pane Wimpi. Jen bod 3) nahrazuji snahou sázet v den vyrytí nebo den následující. Pak je postačující to prolití po nebo během výsadby. Každý zná svou zeminu nejlépe, jestli stačí hutnění proléváním nebo je nutno i ušlápnout pro vytlačení vzduchových kapes.

Nie je nič ideálnejšie, ako osobne si na predajni vybrať stromček k výsadbe. Potom mazať domov, ale nie hneď so stromkom do zeme, ale najprv namočiť. Avšak ani tam nemáte záruku, že predajca či škôlkar nezanedbal pravidelnú závlahu a dostatočné prihrnutie koreňovej sústavy s jemnými korienkami. Čím viac týchto nepoškodených korienkov ostalo, tým sa šanca na kvalitné ujatie zvyšuje. Zasielanie stromčekov poštou či kurierom v rámci internetového predaja je dnes už ceľkom bežné. Tam by som odporučil výsadbu broskýň až na jar. Na zimu stačí stromček šikmo založiť do pôdy a celý kmeň, príp. aj bázu korunky prihrnúť dostatočnou vrstvou vlhkej pôdy. Počas suchej zimy nezabúdať na zavlažovanie. Korunku nestrihať! Až na jar po výsadbe. V neskrátených konároch sú ochranné auxíny, ktoré zvyšujú odolnosť stromčekov v silných mrazoch. Nepriedyšné materiály typu igelit, mirelon, kaučuk apod. som nikedy nepoužíval. Mám za to, že stromček je živý organizmus a aj cez zimu "dýcha". Pod plastmi sa môže vyzrážať vlhkosť podporujúca rast plesní... Bohate postačí obaliť kmienik jutovinou, vrecovinou, filcom, netkanou textíliou, kartónom apod. materiálmi. Tam, kde hrozí návšteva vysokej zveri, odporúčam obaliť stromček aj s neskrátenou korunkou králičím pletivom. 

"Nepriedyšné materiály typu igelit, mirelon, kaučuk apod. som nikedy nepoužíval. Mám za to, že stromček je živý organizmus a aj cez zimu "dýcha". Pod plastmi sa môže vyzrážať vlhkosť podporujúca rast plesní..."

Při použití izolačních mirelonových návleků nic takového, o čem píše pan Paľo nehrozí, používám to už několik let. Mirelonová trubka totiž nikdy nedosedne na kmínek zcela těsně a tak mezí ním a trubkou je potřebná vzduchová mezera, kde může zvolna proudit vzduch a kudy se tedy mohou vyrovnávat vznikající vlhkostní rozdíly. Na kmínek můžeme nasadit trubku o libovolné světlosti (= vnitřním průměru), třeba o 1-2 cm větší, než je průměr kmínku. Navíc mirelon jako tepelný izolant zabraňuje rychlým teplotním výkyvům na povrchu kmínku (například při přímém oslunění), čímž mj. brání i kondenzaci vzdušné vlhkosti, která by vznikla například při těsném obalení kmínku tenkým elastickým materiálem, jakým je například předřečníkem zmíněný igelit. Ten by byl asi opravdu nevhodný. Další výhodou použití mirelonového návleku je současné zajištění dokonalé ochrany proti okusu zvěří. Práce je velmi rychlá a snadná, stačí mít ostrý nůž.  Nařezané trubky je možno používat opakovaně, podle potřeby zakracovat a nebo prodlužovat nasazením jednotlivých kusů na sebe. Stojí to pár kaček. Doporučuji vyzkoušet.

Mirelonový návlek má stejné vlastnosti jako karton, ale na rozdíl od kartonu neplesniví.

Jako kontaktní bych použil Jutu nebo útržky netkané zakrývací textilie (mám jich dot). Se vzduchovou mezerou je pak jedno jestli mirelon nebo standardní plastová ochrana proti okusu.

No on totiž ten mirelon (chová se podobně, jako polystyren, ale je pružný) má jedno kouzlo. Totiž, když je ta mezera mezi vnitřním pláštěm návleku a kmínkem malá, řádově v mm, udržuje se tam ± konstantní vlhkost a brání se tím intenzivnímu vysušování povrchu kmínku proudícím podchlazeným vzduchem. K tomu dochází když intenzivně fouká silně mrazivý vítr. Vršek mirelonové trubky lze ke kmínku dokonce vázacím drátkem a nebo provázkem přitáhnout (= zaškrtit nahoře vzduchovou mezivrstvu), čímž se proudění vzduchu kolem kmínku omezí a vznikne vlastně jakýci ochranný kabátec.  Tohle s žádným jiným obalem kmínku nelze provádět.

Já bych to uzavření navrchu neviděl jako přínosné snad s vyjímkou mrazových kotlin a tam bych zase broskve nesázel.

Nejhorší je kombinace sluníčka a výrazné proudění vzduchu při teplotách pod -10°C, K eliminaci tohoto stačilo kdysi jen chvojí.

Rozhodně je mirelon nejrychlejší při aplikaci a lze nandat až když teploty celodenně klesají pod nulu.

Přiznám se, že mám západní svah a nově nasázené stromky nijak po výsadbě neobaluji.

Možná se mnou nebudete souhlasit, ale kombinaci mrazivý vzduch / sluníčko nevidím jako jediný rizikový faktor zimního přezimování mladých stromků. Z výše uvedené kombinace klimatických vlivů hrozí mrazové desky i trhání lýkových pletiv u stromů, které nemají dostatečně silnou borku. Jenže existuje ještě jeden rizikový faktor, který se asi nejvíce projevuje právě u broskvoní, a tím je vysoušení povrchu rostliny podchlazeným vzduchem. Jak známo z fyziky, podchlazený vzduch má velmi nízkou relativní vlhkost, a navíc, intenzita vysoušení je podporována prouděním vzduchu. Všimněte si například, jak rychle v zimě oschnou mokré nasolené silnice, když začne silně mrznout a navíc fouká vítr. Tento vysoušecí efekt je onen největší nepřítel podzimní výsadby broskvoní, které nedokážou efektivně regulovat povrchovou ztrátu vlhkosti. Pokud takové nepříznivé počasí trvá delší dobu, riziko zimního uschnutí stromků výrazně narůstá.

I podchlazený vzduch má běžně relativní vlhkost 60-70%, nízkou má pouze absolutní vlhkost a tedy při přivedení do teplé místnosti se z relativní vlhkosti 70% venku stává relativní vlhkost 30% v budově.

Oslunění vysušuje tak, že u sluníčkem ohřáté kůry se vytvoří vrstvička vzduchu s teplotou o 10-20°C vyšší a tedy o 20% relativní vlhkosti sušší. Při poklesu vlhkosti pod 50% pak dochází k přesušování. Jako ochrana stačí právě jen zastínění bílou netkanou textilií nebo světlou jutou. Mirelon opravdu nepovažuji za účelné nahoře utahovat, proti komínovému efektu bude zřejmě stačit i prosté opření dole o zem.

Není účelem této diskuse se zde vzájemně proškolovat z termomechaniky. Proto uvedu základní obecné zákonitosti, které jsou východiskem k mé úvaze viz. výše:

Rosný bod je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Hlavním omezujícím faktorem vlhkosti je teplota vzduchu, neboť pro danou teplotu je vzduch schopen pojmout jen omezené množství vodních par. Platí zde úměra, čím vyšší je teplota, tím více je vzduch schopen pojmout vodních par. Vzhledem k tomu, že množství sytých par závisí především na teplotě vzduchu, mění se relativní vlhkost vzduchu s jeho teplotou i přesto, že absolutní množství vodních par zůstává stejné. (další info viz. např. Wikipedia).

vezmu to z druhého konce :

Tato péče se vyplatí, pokud nemám jistotu, že stromek nebyl předčasně odlistěn. Shozením listí totiž stromek dáva najevo, že dostatečně zahustil buněčné šťávy a dokáže pomocí osmotických tlaků doplnit vodu. Pokud tedy kolem 25 října mi ve školce stromky shodí listí a po dušičkách je přesazuji tak, aby do 48-50 hodin byly na novém stanovišti, do vánoc se mi začnou tvořit nové vlásečnicové kořínky a pokud není jáma moc veliká, zásyp je dost ušlápnutý a prolitý, dokáže stromek ustát výpar bez ochrany. tolik moje zkušenost na zahradách od 225 do 310 m n.m.Bpv.

Pokud však koupim stromek, raději se chovám s větší péčí jako kdybych musel napravovat některou z chyb. Když se jedná navíc o novinku či zahraniční import, pak asi i to uvázání nahoře bych pro jistotu udělal. Jsem však člověk praktický, a tak nerad dělám zbytečnosti (tedy práci o níž vím, že není potřeba).  To radši ušpiním sníh poprášením dřevěným popelem, abych zajistil že roztaje a posílí půdní vláhu, než aby mi jej sluníčko odpařilo sublimací ještě dokud mrzne.