Podzimní postřik mědí

Dobrý den,

má nějaký smysl teď postříkat ovocné stromky Flowbrixem? Je poměrně vlhko a teplo a houbám a plísním by se mohlo dařit. Když bych projel sad a postříkal to Flowbrixem měl bych pocit, že jsem to zarazil. Samozřejmě beru, že stříkat budu na jaře před vyrašením. Jde mi o to, jestli je to teď po opadu listí k něčemu dobré nebo jsou to vyhozené peníze a stačí až na jaře.

Nám kdysi rostlinolékaři doporučili postřik mědí po opadu a před rašením na rakovinu kůry na staré jabloni, takže smysl to asi má...  Jinak osobně stříkám na podzim jen broskvoně.            Lída

Určitě to smysl má. Čekám, až odpadají listy a vezmu mědí celý sad. Po loňském podzimním postřiku bylo u peckovin letos méně skvrnitostí, odumřelých pupenů a větví a u broskví žádná kadeřavost, samozřejmě v součinnosti s jarními postřiky.

Já už jsem se do toho pustila, většina stromů je bez listí. Tam, kde listí ještě drží (jabloně), tam ošetřuji zatím jen kmen. Při postřiku má být nad 7stupňů a počasí se má horšit. Tak ať to mám z krku, kdoví, jestli by mi později vyšel čas.

Štěpánko, těch 7 stupnů jste vzala kde? Nemotáte do toho SET pro kadeřavost u broskvoní?

V.

"Tak to asi nie" (Hlavatý). Paní zmiňuje nejnižší teplotu při aplikaci postřiku. Provedl jsem ho ve čtvrtek na broskvoních. Listí co ještě drželo, jsem před tím sklepal. Účinek podzimního postřiku mědí proti kadeřavosti je u mě pochybný, provádím ho čistě kvůli omezení suché skvrnitosti na pupenech (odumírání).

O tom, že při aplikaci mědi se doporučuje kvůli účinnosti teplota nad 7 stupňů, se tady už psalo víckrát, tak se toho držím.

Petře, Hlavatý nejsem. Vlastnit Jutu by sice bylo fajn, ale ta ostuda při volbách do poslanecké sněmovny už tak faj nebyla. Můžete mi prosím sdělit primární zdroj informace o těch 7 °C. Díky. V.

Vyškovský deník, rok 2008: U všech ovocných stromů a keřů provádíme těsně po opadu listů velmi důležitý podzimní asanační postřik baktericidním a fungicidním přípravkem Kuprikol 50 (0,6%). Ošetříme nejen stromy a keře, ale i zbylé opadané listy pod stromy. Ošetření Kuprikolem je zvlášť potřebné u broskvoní, kde podstatně omezí výskyt kadeřavosti v příštím roce, výskyt korové klejotokové nekrozy větví peckovin a účinně zasáhne i proti nově se rozšiřující chorobě, takzvané suché skvrnitosti listů peckovin. Jde o houbové onemocnění. Infekce touto houbou, Stigmina carpophila, pak dovede podstatně oslabit kondici a úrodnost stromů, především broskvoní, ale i ostatních peckovin včetně třešní. Právě na podzim v době opadů listů mohou vzniknout příznivé podmínky pro infekci letorostů touto houbou přes jizvy po listových stopkách, a to tehdy, když prší a jsou i příznivé teploty. Stačí, když jsou lehce nad nulou. Samotný postřik Kuprikolem provádíme zásadně za suchého počasí, při teplotách nad 7°C. Spadlé listy ze stromů a keřů na podzim shrabujeme.

Netvrdím, že to tak není. Jen mi přijde divné stříkat měďnatý postřik, který má ošetřit čerstvé jizvy po listech před opadem. Nechápu, proč by tato desinfekce měďí nemohla fungovat třeba při 5 stupních. V příbalových letácích a starých metodikách jsem nic neobjevil. Asi se budu muset zeptat autora článku.

V.