Podnož Rakoniewická
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 209.26 (?), 7.3.2016 17:16, zobrazeno: 26631x
Jak je na tom tato nová podnož z Polska co se týče obsahu vápníku v půdě?
Jsem 300mnm. Růst podnoží neřeším, ale chtěl bych několik stromků na této podnoži zasadit do půdy s jílovitým podložím, kde broskvoně trpěli chlorozou. Třeba u podnože BSB se uvádí, že snese vápník a taky to je broskvoňový semenáč jako rakoniewická.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Pavel_CZ - Stříbrný Zahrádkář (254) - 98.93 (?), 8.3.2016 12:37
BSB-1 mne v jilovite pude roste velice dobre patym rokem, zadny problem jsem nezaznamenal.
O Rakoniewicke bohuzel nic nevim, jen co se o ni pise.
Rakoniewická - broskvový semenáč nalezený v Polsku, velmi odolný kadeřavosti.roste poněkud silněji(10až 15% od B-VA-2),velmi dobře koření po výsadbě.Pěstuje se také jako odrůda- je žlutomasá, zraje pozdě a jde od pecky.Často přeplozuje a proto vyžaduje
probírku plodů.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 205.204 (?), 8.3.2016 19:11
Pri vsetkej ucte - toto je slusne povedane nepravda. Mam ilovitu podu a mozem z vlastnych mnohorocnych skusenosti skonstatovat, ze rozdiel v broskyni na semenaci a GF677 alebo St. Julien je vidiet na prvy pohlad. Teda momentalne uz nie, lebo vsetky broskyne na semenacoch uz som vyhodil. Na korenoch bolo jasne vidiet, ako boli nekrotizovane, pridusene, podobne na ceresni na vtacnici. Mam taku skusenost, ze stromy na marh., brosk. semenacoh, vtacnici rastu v zasade v poriadku prvych cca 5 rokov, kym su korene skor vo vrchnej lepsej pode. Potom ale sa dostanu do horsich podmienok a postupne strom zacne chradnut, alebo sa casto stane ze ho zo dna na den porazi. Slivkove podpniky s tazkou podou nemaju problem, nepridusia sa. Je to vidiet aj na okoli - polovica katastra je aluvium Vahu s luznou oglejenou podou a polovica cernozem na sprasi. Polovica dediny ma zahrady tam a druha tam. Mozete sa aj rozkrajat, broskyne sa tu v tom ile dlhodobo na semenacoch pestovat nedaju, akurat sa da ich prezivanie predlzovat ak ich dopujete listovou vyzivou. Stare ceresne a marhule najdete len v tej casti dediny, ktora ma cernozem. Sused si nedal poradit, nakupil stromceky na Rubire a Montclari - vsetko uz je spopolnene. Zato tie na GF677 idu vyborne. A to sme pri Trnave, tepla oblast.
|
|
|
|
|
|
|
host - 209.139 (?), 8.3.2016 19:38
Abych řekl pravdu, tak nechápu proč se více stromků neštěpuje na St. julien. Daleko lépe totiž stromek zakořeňuje a ujímá se. Mám 2 zahrady. Jedna s hlinitou ornicí a po 30 cm jíl a druhá 30cm hlinité ornice s dobrou strukturou a hlouběji opukové podloží. Pro stromky kopu většinou jámy 100x60. Ze skušeností vím, že v první zahradě s jílovitou půdou trpěly broskve na vlastně vypěstovaných podnožích z pecek Cresthaven chlorózou. Jelikož jsem loni na podzim zasadil pár broskvoní na St. Julien ze školek Litomyšl, tak asi bude opravdu lepší je přesadit do toho jílu a nové odrůdy na rakoniewické dát do zahrady s opukovým podložím, zemina tam má neutrální reakci a broskvoňové semenáče tam rostou normálně. Zároveň má ale vápna dostatek, takže nejsou problémy vývinem pecek u žádné pockoviny.
Jaká je vlastně vzrůstnost podnoží BSB? Údaje na internetu si vzájemně odporují.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 205.204 (?), 9.3.2016 7:01
To pridusenie sa prejavuje hlavne tou chlorozou (pri broskyniach). Resp. aspon tak si tu chlorozu vysvetlujem.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|