Podnož Rakoniewická

Je vseobecne zname, ze moderne podnoze GF677 su odolnejsie voci chloroze sposobenej nevhodnym zlozenim pody (vapnik). To je ich hlavna vyhoda voci B-VA ci inym typom.

Ano je to všeobecně deklarované. Nicméně bych vlastnosti podnoží nepřeceňoval, nic víc. Slivoňová podnož neudělá z meruňky či broskve švestku, ať už co se týče náchylnosti k chloróze či kořenové asfyxii. Samozřejmě souhlasím, že pro méně vhodné polohy a půdy jsou tyto podnože lepší. 
   Co se týče hledání podnoží odolných proti nadbytku vápníku, je to častější problém na Slovensku. V Česku je - vzhledem ke geologické odlišnosti - takových půd poměrně málo.

Zdravím, aké sú vaše skúsenosti s broskyňami na tejto podnoži?

Jedná se o polskou podnož do písčitých půd.V těžkých a studených jílech jdou broskvoně na této podnoži po třech letech do kytek.

Dobrý deň Jiří 1968, máte skúsenosti s broskyňami naštepenými na podnožách Montclar a Mandžuská? Hodia sa tieto podnože aj do ťažkých ílovitých pôd? Rastú broskyne na týchto podnožách bujne? Ktorá z týchto dvoch podnoží rastie bujnejšie?

Ktorá z týchto dvoch podnoží rastie bujnejšie?

Omyl... správne malo byť : Na ktorej z týchto dvoch podnoží rastú naštepené broskyne bujnejšie.

 Broskvoně na Montclaru (GF 406) v mých podmínkách živořily, nerostly tak jsem je zrušil.Na mandžuské naopak rostou jako divé asi tak o 30% bujněji než na GF 677,netrpí chlorozami, nevýhodou je vysoká citlivost k PPV.Pokud bych ještě nějaké broskve sázel tak jedině na GF 677 nebo na BSB-1(2).

Ďakujem Vám Jiří 1968 za odpoveď, škoda že škôlkari už prakticky nemnožia broskyne na podnoži St. Julien. Do ťažkých ílovitých pôd je to vynikajúca podnož.