Kdy stříkat proti kadeřavosti v roce 2014

pokud jsem tomu dobře rozuměl, tak olejovou emulzi aplikují o den později než měďnatý (sirný) fungicid. Vyjímkou je použití zmlžovače, kdy do proudu nosného vzduchu jsou aplikovány jednotlivé koncentráty samostatnými tryskami.

Ja som to pochopil uplne inac.

Ak sa aplikuje zmes pomocou "hose end sprayer" (skuste vygo oglit) tak sa nemoze pouzit naraz. Hose end sprayer je dost bizardny postrekovac, ktory vyzaduje mat koncentrat. Privod tlakovej vody najcastejsie z vodovodu sa pouziva na tvorbu tlaku pre jemny postrek a pomocou venturi efektu voda nasava a zaroven riedi koncentrat, a zriedenu zmes prudom dopravuje do trysky. Preto je tam poznamka ze je to mozne len s tym ze bude dost zriedeny olej, resp. ze koncentrat sa v zasobnej nadobe vobec neriedi. Jasne ze koncentrat s olejom bude robit problemy.

Moze sa miesat v tzv "tank sprayer", co je bezny postrekovac so zasobnym "tankom", v ktorom tlak sa produkuje rucne strucne, alebo nejakym motorom.

Z toho mi vyplyva, ze sa bezne mozu miesat.

Já jsem stříkl kuprikolem 5.3 (v 210 m) a dneska už jsou lístky venku. V 480-520 m budu stříkat 8.3. a možná i o týden později znovu.

Moje zkušenosti s postřikem, na podzim i 2x kuprikol, na jaře kuprikol, pak delan a ten pak zopakovat s polovičním množství, potom rubigan.Další rok místo delanu aplikuji thiram granuflo a zatím dobré výsledky co se týče kadeřavosti, samozřejmě vše ovlivnuje doba postřiku, po zimě jak teploty přesahují 7 stupnů po dobu více jak 100 hodin musí se stříkat hlavně pokud bývá deštivo, v březnu přidávám síran amonný a v červnu síran draselný apod.Broskve mám plně osypané každý rok, přihnojuji,okopávám v okruhu 1,5m (provzdušnění půdy),před zimou dávám pod strom vyzrálí starší hnůj, hlídám si ph půdy atd.

Tak to užíváte na broskvoně solidní chemický arzenál. Já to rozhodně tak nepřeháním, doposud jsem si vystačil na jaře s jedním postřikem kuprikolem, letos to bylo 9.3..

Ještě by mě zajímalo, do jaké míry, zda jen částečně, či stoprocentně, je schopen ten který fungicid zlikvidovat spory kadeřavosti v standartním případě, tedy když po postřiku nějakou dobu neprší a postřik náležitým způsobem ulpí na povrchu stromu. Stále mi vrtá hlavou, proč například v loňském deštivém konci května jsem, při jednom jediném postřiku před květem, byl postižený kadeřavostí zhruba stejně, jako mnoho z Vás, kteří jste použili postřiků více.

A ještě ke kadeřavosti. Jaké jsou Vaše zkušenosti s možností přenosu kadeřavosti větrem a s kontaminací ošetřených stromů neošetřenými během deštivých a sychravých dnů na konci jara a začátkem léta?

Dnes jsem postríkal broskve Syllitem, 300m n. m a pouze na terminálech-vrcholech větví již jsou vidět puklé listové pupeny a špičky lístků, doufám že termín postřiku je ještě v pořádku s ohledem na vývoj pupenů. Předtím jsem stříkal počátkem března Kuprikolem.

Ke kontaminaci broskvoně sporami houby Taprina v uvedeném období dochází. Ty však už infekci nezpůsobí. Část jich přežívá na kůře stromů do jarního období v příštím roce. A potom napadá malé vyvýjejíci se lístečky rašících pupenů.
Pokud máte v okolí broskvoně napadené kadeřavostí, o to více blatospor houby může přežívat i na vašich zdravých stromech.

I když zjistíte projevy kadeřavosti až v létě, je to jen důsledek nezvládnuté ochrany na začátku vegetace. Infekční období může trvat i řadu týdnů, záleží na ročníku. Potom jedno ošetření při rozevírání vrcholových pupenů nemůže stačit.

Spora je voči vonkajším vplyvom najodolnejšie štádium vývojového cyklu huby. Myslíte si, že organické, sirnaté či meďnaté fungicídy sú sporocidné a dokážu kľudové štadium- sporu- definitívne zničiť?