Kadeřavost - jaký postřik je nejúčinější?

Agro zmacadla su spravidla inertne neutralne latky. Neviem, ake latky ma JAR. Ucinok kuprikolu je, ze ked prerasta mycelium vytvara kyseliny aby narusilo bunky rastliny. Ucinkom kyseliny sa z kuprikolu uvolni med v podobe kationov mednatych, co sa prejavi v antifungalnom ucinku. Ak je zmacadlo nereaktivne, tak nebude interferovat ani s medou, ani s lokalnym kyslim prostredim. Ak ma zmacadlo ionove povrchovoaktivne latky, moze interferovat napriklad z uvolnenou medou a znizit ucinok kuprikolu. Ak sa vam Jar osvedcila, fajn, asi to funguje.

To použitie kuchynských prípravkov ako zmáčadla je zrejme naozaj možné (viď foto), aj keď sa priznám že ja by som mal zábrany dať to do postreku. IH

Kouzlo smáčedel používaných k přípravě postřiků je v tom, že po zaschnutí postřiku už další ovlhčení nedisperguje aplikovaný postřik a ten se tak nesmývá. Já mám na stromku slivoně Opál už tři roky nesmytý flek, kde se mi obtiskla jedna pomenší "sedimentace" do hadičky rosiče.

Jar a ostatní prostředky pro mytí a usnadnění oplachu nejsou dle mého názoru tak vhodné, protože právě umožňují redispergaci při následném ovlhčení a smývání prostředku. Při cenách "náhražek" a speciálně k tomu určených přípravků se mi nevyplatí experimentovat, páč se supersmáčedly mám dávku na 10 litrů postřiku cca 3× levnější.

Ohledně obrázkové citace jsem trochu skeptický, protože navržené dávkování je nezávislé na tapu použitého saponátu a tudíž obsah tenzidů se může lišit až pětinásobně (mezi sebou).... a až o desetinásobek oproti obsahu účinné složky v agrochemickém přípravku. Jisté je, že vždy bude takovýto uživatel na pů cesty mezi "nepoužít nic" a "použít doporučené prostředky".

SfK.

saponaty obsahuju anionove tenzidy dodecylsulfonaty a tie mozu reagovat s mednatymi prostriedkami. (ale aj nemusia) Mozno by stalo za to na drevenu dosku skusit nastirekat polku jeden a 2. polovicu druhy variant a pripadne aj vyskusat, ci povlak mednateho prostriedku drzi. Takto by ste mali istotu a je to lepsie ako filozofovanie tu na fore. 

Vidím, že bez smáčedla to ještě nějaké to jaro vydržím.

Ja by som bez zmacadla nestiekal... iba keby som musel. Skoda tolkej roboty pre neisty efekt, ked sa to da aj poriadne.

V¨sekci broskvoně jsem vícekráte v minulosti upozorńoval, že není tolik podstatné jaký přípravek se proti kadeřavosti použije, jako provedení ošetření ve správné době a s ohledem na počasí v době aplikace a po ní.

Použití smáčedla významně zvyšuje účinnost fugicidních ošetření, třeba u kontaktních měďnatých přípravků (ale nejen u nich). Snad u Syllitu, díky jeho obsahu velmi dobré smáčivé složky není vždy nutné smáčedlo použít.
U všech přípravků smáčedlo pomůže, jestliže se z nějakého důvodu ošetřuje za větru.

Kuchyňský Jar jsem v minulosti na podzim několikrát použil k měďnatým přípravkům ke konci opadu opadu listů u peckovin, případně v zimě za příznivých teplot při ošetření broskvoní.
Později už jsem míval dostatečnou zásobu Silwetu, nyní Spartanu, tak už Jar nepoužívám. Ale znám pěstitele, kteří tak činí.

Syllit je kationovy surfaktant, snad by sa snim dali aj riady umyvat. :-) Len neviem posudit, ci ma dostatocu koncetraciu, aby mal ucinok ako zmacadlo.

Dnes jsem stříkal Syllitem + Trend (smáčedlo). Syllit je kationový tenzid, Jar anionový, kdoví, jestli by se spolu v roztoku pak neprali...

Letos jsem postříkal broskvoně poprvé 16. 3. a podruhé 21.3., obojí Kuprikolem bez smáčedla.