Kadeřavost - jaký postřik je nejúčinější?

Ano, to už jsem pánovi psal o pár příspěvků výš. Pro malé semenáčky funngovat může. Ale neumím si představit, jak bych dělal 4 m vysokou konstrukci ke každé broskvoni, jednak finančně, a také prakticky, když by u nich hrozilo jejich povalení prvním silnějším větrem a zlámání poloviny větví na stromu? I skleníky, které jsou výrazně nižší a kompaktnější, jsou ohrožovány větrem. Takže takový obří otevřený deštník...

Jestli chce pán seriozně diskutovat o praktickém využití, nechť argumentuje využitím této techniky v praxi, např. fotky zahrady či sadu, kde to někdo používá a funguje to. Teoretizování nemá smysl, teorie bez praxe je k ničemu.

Naše stromy držíme v max výške 2-2,5m, takže žiaden problém.

Konštrukcia je z lieskových prútov, takže zadarmo. Kupuje sa len priehľadná fólia.

Aplikuje sa to v bežných záhradách, kde je tých stromov málo. Ja mám napríklad 2 broskyne, takže 2 dáždniky zvládnem aj finančne...

I tak je to zajímavá zkušenost. Já si to vysvětluji tím, že fólie způsobí přehřátí stromku a kadeřavost to nevydrží. U mě kadeřavost končí okamžitě po dosažení asi 25st., pokud je navíc stromek osluněn. Deštníky samozřejmě nemám.

Přečetl jsem si celé pojednání od ing. Jakubeka a zjistil jsem, že pan 37.86 opomněl hned první odstavec, kde ing. Jakubek popisuje jako zcela normální klasický způsob likvidace kadeřavosti chemií včetně uvedení chemických přípravků. Dále pak ing. Jakubek konstatuje, že ne vždy je chemické ošetření dostatečně účinné a jako alternativu doplňkového ošetření popisuje již výše pojmenovaný experiment s "broskyňovým dáždnikom".

Takže predsa došlo k miernemu posunu vo vašom myslení... lebo pár odstavcov vyššie ste písal: "tento pokus o ošetření je nesmysl a nemůže fungovat."

Ale aby sme sa tu navzájom nenasierali... Záhradničenie je predsa o pohode. Nie je toto fórum tiež nato, aby sa tu objavovali aj novinky a nové pohľady na vec? Však len tak môže dôjsť k nejakému posunu. Skúsme prekročiť staré zabehnuté schémy.

Skúmajme všetko a to dobré si ponechajme :o)

Klidně si dávejte nad své broskvoně broskyňové dáždniky a já si budu své broskvoně dál ošetřovat chemickým koktejlem. Podle mého vámi popsaný způsob ošetření bez ošetření chemického je nesmysl a nemůže fungovat.

Prevencia kučeravosti broskýň zakrývaním stromov pred dažďom existuje vo svete už dlho (nie je to pôvodný nápad ing.Jakubeka) - viď foto. Pre toho, komu prekáža aplikovať 1-2 postreky to môže byť alternatíva. Nevýhodou je potreba vytvorenia konštrukcie, absolútnou limitáciou výška stromu. Vhodné to môže byť v prípade pestovania broskyne ako špaliera pri stene domu (ako to vidno na niektorých fotkách). Ja zostávam pri postrekoch, jednak je to jednoduchšie (mám pocit že aj spoľahlivejšie, ale druhú možnosť som neskúšal, takže tvrdiť s určitosťou to nemôžem) a potom - pri výške mojich stromov by sa vybudovanie kostry dáždnika rovnalo takmer konštrukcii pasce na King-Konga. IH

Ale ochranou před deštěm kadeřavost nevyléčíte ani neomezíte. Blastospory jsou na rostlině přítomny z minulých let a pro klíčení mezi šupinami pupenů stačí ovlhčení rosou. Další vývoj mezibuněčných hyf je pak na srážkovém ovlhčení nezávislý. Proto také pozdní ošetření kontaktními fungicidy neúčinkuje.

Pokud vidíte nějakou ochranu u intenzívních sadů, pak je to především ochrana proti kroupám, která má jako sekundární využití ochranu proti radiačním mrazům a ochranu proti přehřátí (stínovky).

SfK.

SfK: "...Ale ochranou před deštěm kadeřavost... neomezíte." A čo ak áno (viď foto)? Nejde o vyliečenie, ale prevenciu - nevytvoriť pôvodcovi (Taphrina deformans) vhodné podmienky. So slovom "neomezíte" vo Vašom príspevky by sa dalo polemizovať. IH