hnojení broskvoní

Nevím podle čeho se rozhodujete čím hnojit, asi podle momentální nálady, což není dobrý indikátor, a rádce.Když nevíte co Vaší broskvoni chybí, tak bych byl s mikro-makro prvky opatrný.Hlavně bych si dal pozor na hnojení dolomitským vápencem, dřevěným popelem, které obsahují podstatné množství CA.Nadbytek vápníku v půdě u broskvoní blokuje příjem železa.Nejprve bych se pokusil u broskvoně s bledými listy, bez přírustků důkladně prokypřit slehlé okolí jílovité půdy(pozor na kořínky),vylehčit pískem.Potom přihnojit kompostem, uleželým hnojem, hnojůvkou.Další možností by byl síran amonný, se kterým mají někteří dobré zkušenosti.Přes sezonu pamatovat na vodní režim.

Podle toho co popisujete bych použil dva díly cereritu doplněné o jeden díl síranu amonného a menší díl síranu draselného. Popel bych vždy dával jako jeden díl vmíchaný do 4 dílů rašeliny (nebo staršího kyselého kompostu).

Problém je právě ten, že obrývání a přidání kompostu již proběhlo, možná tam byl i nějaký hnůj. A to se právě snažím napravit. Jinak jsem spíše vyjmenoval čím disponuji, než že bych to tam určitě chtěl všechno sypat, ovšem aktuální nálady to jsou, to máte pravdu.

Budu se tedy řídit radou Standy V.

Děkuji Vám všem za pomoc.

Dave

Zdravím, čím som hnojil málo/veľa, ak mám na broskyniach žlté škvrny podobné vojenskému maskovaniu. Pôda piesočnatá pH okolo 6 a na jar som hnojil do pôdy Liadkom s dol. vápencom, superfosfátom, draslom (už neviem v akej forme asi draselná soľ) a Mg (horká soľ) a na list Fe, Mg a kompletným hnojivom (tuším Rokohumin). Záhrada sa nachádza v dedinke Čáry (20km záp. od Senice).

Ďakujem.   Jakub 

příliš vápníku (Ca)

Pro letošek to změňte na hnojiva v síranové formě. Nyní síran amonný ve směsi se zelenou skalicí (síranem železnatým proti mechu) v poměru 5:1. Po narůstu plodů dejte síran draselný na zem a nějaké listové hnojivo na list (bez Ca).

To som si myslel aj ja ale keď som si kúpil pH papiere a odmeral som pôdu a nameral som hodnotu 4,5. Tak som si kúpil ten dolomit a upravil som pôdu na hodnotu 6. A dostatok železa v pôde je myslím u nás nezmysel, pretože v neďalekej obci je prameň, ktorý sa u nás nazýva sirková voda (čiže silne železitá voda). Nemám sice potvrdené, že sa táto voda nachádza aj u nás. Ale ak si myslíte že je to tak ako tvrdíte, tak ja pokojne urobím ako píšete.

Ďakujem. Jakub

Jsou oblasti, kde artéské prameny (studny, vrty) dávají silně mineralizovanou vodu z hlubších horizontů podzemní vody, ale stromy mají k dispozici svrchní horizont v kvartérních pokryvech.

Odkud jste a jakou metodou jste prosím to pH 4,5 změřil? To musela být trochu chyba...

S.

Letos mi broskvoně žloutnou hodně, a jedná se hlavně o stromky víceleté, rovněž mají celkově malé listy. Mladé stromky jsou všechny bez těchto problémů. Přihnojil jsem siranem??? a ještě se chystám ošetřit hnojivem na list Harmonie-železo. Jen mám obavu zda je to doopravdy chloroza a ne např. nedostatek dusíku. Listy nemají moc výrazné žilkování a žluté jsou spíše plošně.

U broskvoní není ve většině případů nutno dbát na vápnostřežnost jako u kyslomilných kanadských borůvek a rododendronů. Já osobně přihnojuji Cereritem, trávníkovým Lovogeenem a pro vyvážení v nich obsažených vápencových a dolomitických mouček přidávám v poměru 5:1 až 4:1 síran amonný v první jarní dávce. Mimo jiné tak v mé půdě zlepším i pohotovou dostupnost fosforu (ze zásob nerozpustných CaPO4 a kostní moučky).

A dokonce doporučují na písčitých, lehkých,kyselejších půdách broskvoním CA dodávat,a v průběhu dalších let hnojit vápnem podle potřeby.Takže to není tak, že by broskvoním vápno škodilo.Jde jen o to, aby makroprvek neblokoval přísun jiných živin, hlavně železa.Rovněž nadbytek nepohyblivého fosforu v utužených půdách je pro příjem železa rostlinou škodlivý.

Proto pokládám za nejdůležitější připravit před samotnou výsadbou broskvoní hlinito-písčitou půdu se zdroji živin, biohumusu.Aby v pozdějších létech problémy s výživou nenastaly.