Ještě než přišel boom s vysazováním všelijakých Sunhavenů a Redhavenů a dnes i jižních odrůd, tak tady zahradníci pěstovali jen bělomasé broskvoně s plody menší velikosti, možili se jen z pecek, odolné kadeřavosti, nevím jestli měly něco společného s tzv. vinohradnickými? Skoro vždy byly pozdní, zrály v září a některé až v říjnu pokud přišel mráz nestihly dozrát. Byly zřejmě odolnější na zrání v chladu, jestli jsou takto nenáročné všechny bělomasky nebo jen tyhle starodávné na to hledám odpověď?
Elberta RH+35, Ohenry RH+45 dní... ale lokalita, zatížení plody, oslunění, podnož hraje významnou roli, i v kombinaci s půdou, vznikají anomálie v době zrání.
Nejpozdnější je prý Tardibelle MH