Dosavadní klady a zápory letošní ovocnářské sezóny

Nespokojenost: Zmrzly meruňkové květy? Ano, zmrzly. Přesto si nemyslím, že zde bylo -6°C, jelikož jsem odhadnul zhruba 60 plodů, možná i více. Nejvíce jich je na Bergeronu. Později rozkvétající odrůdy jako Leala, Lerosa, Lemeda na tom zdaleka nejsou tak dobře, jako právě Bergeron. Výpadek VP jsem očekával, ale od Karoly jsem si sliboval více. Je na tom úplně stejně jako VP.
U broskvoní nevyrašily tříletá Redwin a dvouletá Favorita. Že by byly tak málo odolné proti zimním mrazům? Těžko říct.
U slivoní usychá Topstar. Čačanská raná mě opět ukázala "dlouhý nos". Kdybych neviděl u velkopěstitele na nevelkých stromech její velké plody, tak bych ji už likvidoval. U broskvoní je velká nespokojenost s novými stromky koupenými na podzim. Neujaly se. Nepoučil jsem se, takže vyhozené peníze z okna.
Zklamalo i opětovné neopylení Rivanu. Vzdálenější Karešova na to zřejmě nestačí. Nedaleký Burlat rovněž tak.

Spokojenost: broskvoň Harbritte. Na to, jak byla obalena květy, není každoročně potřebná žádná probírka plodů. Na rozdíl třeba od Flaminga nebo Cresthavenu, které jich na sobě drží "mraky". Nejsilnější násadu má Krasava. Strom prosperuje senzačně, vedle stojící Redwin přitom zašel.
U slivoní překvapila slušná násada plodů u Těchobuzické, tak snad to udrží. Jelikož Prezident a Stanley měly obrovské množství květů (v koulích, jako třešně), nestříkal jsem je proti pilatce. Zdá se, že pilatka zaúřadovala až moc, ale hlavně Prezident nechci nadměrnými úrodami moc zatěžovat. Jinak je na všech stromech plodů dost, mimo Č.rané.
Letos jsem prováděl úplně první postřik proti květopasovi u jabloní, na menších stromcích s málo květy a na některých roubech. Pan Paľo ani pan Vysloužil mě za zvyšování chemické zátěže v prostředí jistě nepochválí, ale Kuky s panem Vinšálkem by mně rozumět mohli. Stříkal jsem už v březnu na konci těch teplých dnů, kdy jsem dokonce jednoho brouka po letech skutečně spozoroval. S výsledkem jsem velmi spokojen. Karate zabírá dobře.
U hrušní mně na Vonce všechny rouby přestaly růst. Strom je přijme, ale dále nerostou. Astra nepříjímá nic. Naopak na podzim zasazená Jizera mně roub Eriky přijala bez problémů.
U slivoní je na Toptaste sympatická bohatá plodnost, když už nic jiného. Chystám se také poprvé do boje s obaleči a strupovitostí peckovin, tak uvidíme.

K letošnímu roku je zatím asi předčasné se vyjadřovat. Minimum dešťových period způsobilo menší tlak houbových chorob. Dlouhé období chladných dnů u nás nepřálo aktivitám květopase, takže u nás nebylo třeba proti němu ošetřovat a také jsem nenašel na zahradě nerozvinuté poupě s housenkou škůdce uvnitř. Nerozvinutá poupata na jabloních jsou, ale příčinou není květopas.

Záporem byly opakované noční mrazíky. A tak třeba třešeň Kordia bohatě kvetla, ale jelikož namrzla v pupenech a blizny pestíků byly zhnědlé i černé, úroda bude slabá. A pokud by se vyplnila prognóza -4°C v pondělí, asi k nějakým ztrátám dojde.

No já mám pocit, že sice moje stromy bohatě nakvetly, zejména hrušeň,ale jelikož v době jejich květu nelítaly včely, 80% těch květů odpadlo.Teď se sice zbytek nalévá, ale jestli příjdou mrazy, odejde i to málo.

Já takové štěstí nemám. Škůdci všeho druhu jsou tady každý rok. Zavinuté květy s housenkami květopasa jsou tady i letos a to na neošetřených stromech. U sousedova Elstaru, který letos vynechává a má jen pár květů, jsou snad na všech. Překvapily mě i ty pilatky. V zimě si "pěkně" mrzlo na sucho, ale pilatkám to zřejmě vůbec neublížilo. Ze škůdců mně tady přibyl na švestkách hálčivec. Takže to znamená ještě minimálně o jeden postřik Omite proti němu navíc. Z bojových otravných látek (nejsou v pravém slova smyslu) jsem spokojen s prozatimním fungováním Calypsa a Karate. Takže s chutí do boje proti nenachavým broukům, mouchám, motýlům a jejich housenkám. A jak píše pan Vlastimil: Nebuďme líní pro svoji úrodu něco udělat.

U nás vypadá letošní sezóna zatím nadějně. V době mrazů stromy ještě nekvetly. Kvetení padlo na dobu extrémně vysokých teplot - tím pádem kvetlo všechno zaráz a poměrně krátkou dobu. Nezdá se, že by to kvalitě opylení ublížilo, a to přes to, že téměř všechna včelstva v okolí jsou spálená kvůli moru. Z houbových chorob pozoruji zatím pouze kadeřavost na broskvoních a úžeh na višních, třebaže jsou to jediné choroby, poroti nimž stříkám.
   Nechci předbíhat, roziko mrazů ještě nepominulo.

Také nechci hodnotit dne před večerem, ale s úrodou ovoce (obecně) to vypadá dobře. Meruňky pomrzly a vykvetly tak ze 30%, násada plůdků je však docela slušná (bez poškození Kompakta, která je obalena dvoucentimetrovými plůdky; "mrazuodolný" Pincot má v koruně snad pouze 5 plůdků). Broskvoně (Redhaven) pomrzli taky, ale to co odkvetlo, to na stromě zůstalo. Jabloně a hrušky jsou obsypané plůdky (tady to vypadá na přeplození), slivoně vypadají taky slušně (kromě odrůdy Stanley, které vychly mrazem květné půpeny z 90%). Drobné ovoce - nadstandartní rok.
Nevýhodou jsou škůdci. Na révě puklice, na jabloních květopas (ten mi zase tak moc nevadí, jelikož mi zařídil probírku) a na všech peckovinách a jádrovinách mšice.
Martin, ostravsko 323mnm

Já jsem - zatím - s průběhem jara velmi spokojený. Jabloně kvetly jak o závod, dobře odkvetly švestky, budu mít první úrodu na několik roků staré Althanově, která si nějak dával na čas a letos je obalená. Také hrušky mají nasazeno. Třešně a višeň taky dobrá. Borůvky kvetou jak o závod, jahody začínají. Rybízům nesprchl snad jediný kvítek, angrešty taky pěkné. Takže uvidíme, co vyvedou ti zmrzlíci. Vysočina 560 m.

Mšice to jsou u mne každoroční hry na schovávanou.Prohlédnout lístky zespoda, zda se neobjeví větší hnízdo.Zvýšenou pozornost jim věnuji na modrých peckovinách, a v případě objevu okamžitě vyzbrojen postřikovačem zasahuji.Řeším to Pirimorem.Calypso by to vyřešil také, ale letos ho šetřím, je drahý.Proti pilatkám letos nepostřikuji, nemám s nimi větší spory, ještě udělají probírku.Zaměřím se hlavně proti obaleči druhé generace-to bude fuška utrefit vhodný termín.

Letos mi vymrzla většina mladých dvouročných meruněk ve dřevě, je to katastrofa.I přez podzimní obalení kmínků bilou folii.Musel jsem je seříznout do zdravého dřeva, a počkat, až obrazí ze spicího očka.Hold jsme trochu vysoko 420 mnm, ale nevzdávám to.

Nové přírustky odrud v mé zahradě řeším už roubováním(není místo pro nové stromky).Letos jsem narouboval okolo 200roubů.Můj počin se neobešel bez dvou šmiků na prstech, ze žebříku jsem nespadl.Přerouboval jsem i dvě statné lahvice durch.

Letos bude větší sklizeň švestek.Krásně kvetly, i nové odrudy.Jeden stromek JOJA vymrzl na kmínku, proto jsem ho přerouboval na podnoži Valorem.Čačanskou lepotici, která patří do teplejších podmínek, a jejichž plody byly jen uspokojivé, a letos vynechala kvetení, jsem přerouboval před třemi dny na odrudu Hanita, která se hodí i do vyšších oblastí, má dobré reference tady na foru, a chyběla v mém portfoliu.

Že některé odrůdy slivoní mohou mít ve vyšších polohách horší chuť je jasné. Minulý rok to ovšem poznamenalo i Vámi zmiňovanou Čačanskou Lepotici v polohách teplejších. Zajímalo by mě jak je to s vlivem na plodnost. Už jsem to tady zmiňoval, že Stanley na chalupě rodila mnohem méně, než ta, kterou mám zde, a která od druhého roku po výsadbě rodí velmi bohatě každý rok. U Stanley je ta horší plodnost v nepříznivých podmínkách i "papírově" doložena. Vaše zkušenosti však mohou být rozdílné. 

V některých létech jsme se mohli z médií dozvědět, že bude toho kterého ovoce dostatek jiného méně.Když psali, že bude nadůroda švestek, v našem kraji byly prázdné stromy.Jindy psali o jádrovém ovoci, že bude dostatek, ale naše stromy stávkovaly.Liší se to oblast od oblasti, pak se to může prostřídat.Taky podnož má vliv na uspíšení úrody, vitalita stromku-bude to individuální.Možná i poloha-její výška, nevím.

Modré peckoviny miluju, proto mi i fádní chuť Čačanky nevadila.Vlivem mrazu, nebo alternace mi nezakvetla, proto jsem zvolil cestu přeroubování, taky jednoduše nebylo místo na Hanitu, která chyběla.