Co je to za nemoc?

Bohužel, tvrdím také, že jde o strupovitost, jak už uvedl Wimpi.

Bohužel, dovolím si netvrdiť to isté. Skúsil som zadať do googlu slová chrastavitosť broskýň a našiel som napr. odpoveď odborníka z Kohaplantu na dotaz z júna predminulého roku: "...chrastavitost plodov i dierkovitost listov (sposobuje ich rovnaka huba), klucovym problemom su poruchy vo vyzive. Odporucam aplikaciu listovych hnojiv s obsahom dusika a mikroelementov, najma zeleza. Postrek je potrebne opakovat v 10-14 dnovych opakovaniach asi 3x, rozdiel spoznate ocividne a okamzite. Co sa tyka tych vyssie menovanych chorob, ochrana proti nim sa v tomto obdobi uz nevykonava, v globale vsak i tak nezvyknu vykazovat hospodarsky vyznamnu skodlivost."

Na snímke pána 187.70 nie je po dierkach na listoch ani pamiatky.  Listy sú zdravé. Sivohnedé škvrny na šupke plodov budú spôsobené pravdepodobne iným druhom parazitickej huby. 

Můj názor se nemění. Jedná se o typický charakter strupovitosti peckovin na plodech broskví. Na internetu lze nalézt stovky fotografií této houbové choroby se zcela identickými příznaky. Stačí zadat "strupovitost peckovin, či strupovitost broskví, ….".

Sivohnedé škvrny na plodoch a zdravé listy bez poškodenia na snímke pána 187.70 mi nepripadajú  "typické" pre Stigmia carpophila. Dôležité pre p.187.70 je to, že sme sa zhodli na hubovom pôvode príznakov. Či použije pán 187.70 preventívne postrek fungicídov + listovú výživu, necháme na jeho rozhodnutí. Ale ako sám napísal, škvrny sú iba vadou krásy, po stiahnutí šupky je dužnina OK. Chrastavitosť jabĺček je celkom iná "šálka kávy".

I já se přikláním ke strupovitosti. Měl jsem ten samý problém.

Hnědočerné fleky na plodech broskvoní - sazovitost?

Tohle ještě Mirku není tak strašné. Soused se sice po takových to plodech minulý rok ošklíbal, ale tohle bych ještě toleroval. Některé moje meruňky vypadaly mnohem hůře. Je zajímavé, že taková VP a Karola, které zase mají jiné nectnosti, strupovitostí moc netrpí. Je třeba zasáhnout tak, jak radí pan Vinšálek. Někdo tady uváděl, že takto ošetřuje na Břeclavsku každý rok.

Meruňka pro mne byla vždy strom který se nemusí ošetřovat a střihat, který jen rodí. Já měl několik meruněk, naposled Maďarskou a Marlen, ale všechny jsem vyklátil. Důvod - naprostá pravidelná mizivá úroda, napadání strupovitostí a moniliozou, bez chemie ani ťuk, stromy jako kráva, a to jsem břeclavák. Manželka, rodačka ze severní Moravy, se po meruňkách může utlouct, já je nemusím, já raději broskve a nektarinky, kterými jsem meruňky nahradil.

Když jsem byl dítě, bylo na Brněnsku v červenci každoročně tolik meruněk, že je málem nikdo nechtěl ani zadarmo natrhat. Broskve však byly považovány za vzácné exotické ovoce. Dnes se popularita obou druhů  trochu obrátila. Drobné nazelenalé meruňky se prodávají v obchodech až za 50Kč i více. Přitom loni koncem léta jsem v Kauflandu koupil nádherné broskve (do 0,7 l sklenic se celé půlky nevešly) po 17 korunách. Čertvíproč.

Tak, tak, u meruňky je navíc potřeba vystihnout ten správný okamžik k utržení a konzumaci (teď nemám na mysli zavařování apod.). Naštěstí se u nás vždy nějaký zdroj najde, nakoupí se bedýnka, zpracuje ale pořád to není právě utržený krásně zralý plod, který se šoupne přímo do úst.