Broskvoň v biozahradě

Někde jsem viděl srovnávací tabulku obsahu různých prvků v různých druzích fekálií. Možná v knize "Chemie na zahrádce", vydalo SZN někdy v 80. letech.

Nejde ani tak o obsah prvků. Čerstvé fekálie obsahují nerozložené tuky, nestrávené zbytky i řadu potenciálně nebezpečných mikrobů.
   Dobře vyzrálý a uležený hnůj nadšenému zahradníkovi při rozvážení téměř voní, fekálie ani při největší snaze...

O té vůni by se dalo polemizovat. Jako osvezovac do pokoje bych si to ja asi nedal, ale proti gustu... Ja mam na mysli miru hnusnosti tech produktu. Fekalie hnusne jsou, hnuj neni? Ztraci se tam racionalita. Kdyz porovnate zkompostovane fekalie z rozlezelym hnojem, jaka bude mira hnusnosti obojiho? Ale porovnat zahradnickou hodnotu tech materialu, to ma podle mne smysl. Opakuju, ze asi vyhodnejsi je to nechat vycucnout. Ale komu to nevadi, nebo se mu nechce utracet za hovno, nebo ho to bavi, muze to zpracovat a nic strasneho pri tom nehrozi.

Já bych rozlišoval mezi odpadem z žumpy a naakumulovanou vyčištěnou odpadní vodou za ČOV.  Petr

Tak, pravda, o míře hnusnosti jsem neuvažoval, asi to nebylo správné slovo. Nejspíš jsem měl říci, že čerstvé fekálie přímo k rostlinám bych nedával, z hygienických i etických důvodů. Prostě mám pocit, že zahrádkář, když napíchne na vidle kvalitní rozleželý hnůj, tak se mu nenavalí tak jako když vybírá žumpu. 
   Samozřejmě souhlasím, že je lepší oželet těch pár deka živin a svěřit jímku hovnocucu.

Předpokládám, že jiná situace je s "aktivovaným kalem " z ČOV, nicméně obsahuje velké množství N a nejsem si jistý, zda by takové hnojení nemohlo stromu ublížit. 

Čistírenské kaly lze kompostovat, nejsou -li průmyslově znečištěné.

Máte i nemáte pravdu. Tak se kdysi žilo na vesnici, že v obci kde nebyla kanalizace se žumpa vyvážela na zahradu. Byl to estetický humus ale do týdne se rozložil a hned zmizel. Voda z ČOV je vizuálně úplně čistá, pouze se nezbaví pachu močoviny. To, že strom po zalití touto vodou shodí npadené listy kadeřavostí znamená, že v té vodě je nějaká látka, která kdyby se přidala k zálivce podpoří strom k tomu aby napadené listy shodil. Zda je to větší nebo menší svinstvo než postřik nevím, nejsem odborník ale chtěl jsem tim říci, že tu bude nějaká souvislost.  

Prosím Vás, z čeho jste vydedukoval, že strom to nemocné listí shodil po Vaší specielní zálivce? Já mám broskve od r. 1990 a když jsem dříve kadeřavku neukočíroval, tak strom samozřejmě nemocné listí shodil sám, bez hnojení. Navíc si myslím, že hnojení má vliv na kadeřavku pouze tím, že strom je v lepší kondici a tak se ponemoci lépe vzpamatuje.

Na samotné onemocnění vliv nemá pražádný. Bohužel, zbývají pouze v pravou chvíli provedené postřiky. 

Jadrný

Musím říct že po přečtění posledních deseti příspěvků jsem se velice pobavil, a málem poprskal klávesnici. Ono taková recyklace potravin krom své vtipnosti přináší i svá úskalí

Co se týče hnojiv, během války Severu proti Jihu v Americe docházel jedné straně dusičnan draselný pro výrobu střelného prachu, a tak si pomohli tak že rozkopávali staré kadibudkové jímky a dusičnan vyvařovali z tohoto materiálu.Muselo se jednat o velice voňavou práci. Nesporný hnojivý účinek tedy fekálie mají, na venkově se to před několika generacema používalo.Problém byl už tehdy a to hlavně co se týče parazitů jako tasemnice atd.Dnes tento matroš obsahuje navíc zmiňované cizí chemikálie z čisticích prostředků.Navíc naše nosy jsou už ušetřovány dřívějších hygienických návyků, kdy se lidé myli jen když se spletli.:-)Nicméně Krize je krize a jak bude v obchodě 1kg ledku stát 100 korun tak si koupím velký kotel a půjdu vařit:-) chudáci sousedi.

Broskvoň je poměrně náročná na dusík a spíše bych, narozdíl od pana Mahra, viděl účinek močůvky jako hnojivý než kurativní.

Osobně močůvku používám a nemůžu si ji vynachválit.Přihnojuju 4krát za vegetaci a jsem v klidu. 

Paní Zdeno B. vidíte co jste způsobila, ale myslím, že vám nikdo neodpověděl na požadavek doporučené odrůdy. Amsdenovu pěstuji už třetí generaci. Nenechte se zarazit hodnocením bělomasá, těžko odlučitelná od pecky. Není zcela odolná kadeřavosti. Jen odolnější. Až ji ochutnáte dokonale zralou přímo ze stromu poznáte, že ona hodnocení nejsou pravdivá. Broskve k dobré vegetaci potřebují obdělanou půdu, nikoliv trávník a už vůbec ne křen. Přihnojovat můžete kompostem, který z jara stačí zapravit okopávkou. Případně kadeřavé listy včas otrhat. Broskev to snese a brzy se znovu ozelení. Další odolná odrůda je "Marta" - původně prastarý Duryňský semenáč, který prošel ozdravným procesem ve šlechtitelství. Plody má drobnější, na pohled méně lákavé, ale voňavé a velice chutné. Navíc její pecky mají dobrou klíčivost a dají se použít pro množení podnoží. U nás nejvýkonnější je odrůda Envoy. Nemůžu říct, že by byla nějak odolná ke kadeřavosti, ale je výkonná a chutná. Zhora jste psala o tom, že chcete broskev vsadit ke zdi. Broskve potřebují polohu nad mrazovými kotlinami a hlavně na vzduchu aby ranní rosy rychleji osychaly. To místo u zdi si šetřete třeba pro meruňku, nebo révu. Zdravím!