Broskvoň v biozahradě

Paní Romilo, odpovídám Vám pouze ze slušnosti, neboť po mně žádáte vysvětlení. V té stručné prosbě, kterou jsem Vám včera odresoval, jsem sdělil vlastní názor na Váš specifický způsob komunikace. Svůj názor jsem připojil k názoru dalších, kteří zde na stejné téma s Vámi v minulosti již korespondovali, ale ke své smůle volili poněkud nešetrnější výrazové prostředky vůči Vám než já a proto byli brzy po uveřejnění jejich příspěvky správci fóra odstraněny. Mně se však ještě před jejich odstraněním dva z nich podařilo zachytit a to sem nechodím zdaleka tak často, jako Vy. Proto jsem si dovolil své upozornění a prosbu podepsat "děkujeme", tedy v množném čísle.

V záležitosti "že paní zadavatelka p. Alího vyzvala k odpovědi" jsem s Vámi nediskutoval z toho důvodu, že jste měla pravdu. Necítil jsem tudíž potřebu to nijak zpochybňovat ani dále rozmělňovat. A necím ji ani nyní. 

Zdravím všechny,

přidávám se k hlasům více se držet tématu. Zároveň chci napsat, že na příspěvek o třetím světě jsem reagovala i přesto, že se netýká původního tématu - směšovat úmrtnost v Africe s ekozemědělstvím mi připadá nemístné. S přispěvatelem ale souhlasím v tom, že pěstování biopotravin ve třetím světě, které se dovážejí k nám, moc ekologické není (na druhé straně kupujeme spoustu potravin, které taktéž vyprodukoval třetí svět a bio nejsou). Abych uzavřela s ekozemědělstvím – i přes nižší výnos dostane zemědělec vyšší cenu, byly iniciovány různé rozvojové programy a především – toto hospodaření je trvale udržitelné. A to si i myslím, že cenu má.

S broskvoní - Já sama jsem se nakonec rozhodla pro broskvoň Amsdenovu. při hledání metod proti kadeřavosti jsem si také uvědomila, že jsem dosud nikde broskve (plody) v bio kvalitě prodávat neviděla (žila jsem nějakou dobu i v zahraničí, kde byla nabídka jinak velmi široká). Takže skutečně se broskve asi moc v ekozemědělství nepěstují.

Zdena

Odpusťte, ale zmínka o tom, zda je názor "místný" či "nemístný" má opět podobu politické korektnosti.  Dobře jste definovala, že ekopotraviny jsou dražší při výkupu, nicméně afričan takto pěstující sice dostane o něco více peněz, ale rozhodně to bude procentuální zlomek toho, co zaplatíte Vy v obchodě s biopotravinami. (mezio producentem a Vámi bývá i více než šest prostředníků...) Takový je běh světa... Tlak, který jej nutí produkovat bio nevytváří rentabilitu, a paradoxně by pro něj bylo výhodnější pěstovat konvenčně, větší objem. Navíc takto (konvenčně) vyprodukované potraviny jsou dostupné cenově i pro domorodce, kteří sami nic nepěstují (na ty jste zapoměla..) 

Pokud by Afričané sáhli po rekombinantních potravinách (jako Asie), byli by na tom ještě lépe než při užití konvenční chemie. Dokáží vytvořit i významné přebytky, které by ale nemohli vyvážet do ekoteroristy  ideologicky zpracované Evropy, což by nebyl takový problém, protože USa a Asie podobným věcem nepodléhají. 

Omlouvám se, jsem pragmatik, vytvářet si názor i na zěmědělskou problematiku na základě informací, které mají charakter TEISTICKÝ a nikoli racionální je poněkud luxusní záležitost.

Mám malou zahradu a proto pouze dvě broskvoně. Jsem okres Frýdek-Místek. Když jsem začínal s broskvoněma před 30-ti lety tak jsem neměl o tom páru a koupil dva stromky red haven. Zasadil je na jižní stranu hned za barák. Měl jsem strach aby nevymrzaly. Když chytily kadeřavost, tak jsem nevěděl co se děje a pouze trhal listy. Jelikož jsem měl v době kadeřavosti plnou žumpu a potřeboval se zbavit obsahu tak jsem jí pod tyto stromy vypumpoval a ty se zachovaly tak, že napadené listy zežloutly a strom je shodil. Tím se zbavil kadeřavosti. Každý rok jsem měl obrovké plody na úrovni plodů z Bulharska báječné chuti. Nevěděl jsem, že broskvoně potřebují pořádně na zimu zalít a tak se mi stalo, že jednu zimu po sedmi letech úrody uschly. Koupil jsem nové, taktéž odrůdy red haven a zrekonstruoval barák. Už nemám místo na jižní straně a musel je dát na západ pozemu. Každý rok je brzy na jaře jednou postříkám sulkou a zalévám vodou tentokrát z čističky. Kadeřavost mají a část napadených listů shazují. Dotrhávám je ručně. Plodů je mraky až se láme koruna ale už nejsou tak velké jako byly. V té vodě z žumpy byla nějaká látka jejíž obsah ve vodě z ČOV je podtatně nižší ale i tak to částečně funguje. Nějaká vazba tam je. Kdo rozumí chemii bude vědět proč.   

Nechci být šťoural, ale zalívat ovoce nebo zeleninu žumpou není zrovna BIO kvalita.Celý život jsem na venkově a pamatuju 4 druhy záchodů (myslím tím cíleně stavěných, nikoliv nouzák v křoví za autobusovou zastávkou).

1)dřevěná kadibudka na kraji hnojiště nebo zahrady.Když množství fekálií bylo neúnosné, vykopala se vedle nová díra, kadibudka se poponesla, stará díra zaházela.

2)zděný záchod ve stodole s betonovou jímkou, naplněnou vodou.Představa odvozu obsahu fekálním vozem je reálná, ale něco to stojí a "co je doma to se počítá".Nejmenší zlo bylo vyvezení do jámy naplněné listím a zaházení.Ovšem našli se i pěstitelé, kteří tím pohnojili brambory, řepu pro králíky, i zeleninu.

3)záchod v domě a septik, tuším s 3 vyhnívacími komorami.K fekáliím se přidaly prášky na praní.Bezfosfátové prostředky jsou v kurzu několik posledních let.Voda odtekla trativodem na zahradu.do příkopu, nebo posloužila k zálivce.Pak zbyl hustý sediment-jako v 2)-co je doma, to se počítá.

4)veřejná kanalizace-z hlediska zahrady no problem.

Občasný postřik stromu, přihnojení listovým hnojivem je ve srovnání se zálivkou odpadními vodami to pravé BIO.Obávám se, že si příliš idealizujeme ty staré krásné časy na českém venkově, kdy vše probíhalo v souladu s přírodou.Vzpomínky se nám zúžily na pruhovanou duchnu u babičky.Též vzpomínám jak moji rodiče byli obdarováni celerem od jednoho takového pěstitele.Normálně narostly bulvy velké jako cibule, tyto byly jako dětská hlava.Uvnitř duté, vyplněné jakousi vatou a ta žumpa tam byla cítit.Já bych se zálivce ovocných stromů obsahem žumpy vyhnul.I ta ČOV by si zasloužila udělat rozbor.Voda by se spíše hodila do vyhnívacího jezírka s rákosím, jako mají kořenové čističky.Rákosí je též hezké a nejí se. Jestli máte někdo jiný názor..?Pepík

pane Pepíku, zase se pěkně vzdalujeme od tématu !

močůvka a vyčištěná voda z ČOV to je nebe a dudy.

Stejně tak je podstatný rozdíl,  skončí-li trocha močůvky v zimě pod stromy nebo na kompostě (tzn. s ovocem do kontaktu nepřijde), nebo že se s ní za vegetace pohnojí celer či jahody (takhle mimochodem vznikla jedna epidemie žloutenky na Slovensku.

Na vesnici nežiju (leč mám tam přes 30 let selskou usedlost), do žumpy svedený suchý záchod (dnes už jen historický relikt), chlívky a maštal (ta dneska neexistuje).  Pamatuji dobu, kdy sedláci v zimě žumpovali louky, aby bylo v létě co sekat...

Ano, máte pravdu, vzdalujeme se tématu.Ale močuvka a obsah žumpy není v končinách kde žiju totéž.Pokud by se potvrdilo, že se s kadeřavostí dá bojovat takovýmto způsobem, zítra vezmu krumpáč a předělám kanalizaci.Kdybyste jen tušil, jak mně ta kadeřavost s... Pepík

Já myslím, že ta dřevěná kadibudka na kraji hnojiště nebyla ještě to nejhorší. Když se fekálie (objemově v zanedbatelné menšině) smísily s hnojem hospodářských zvířat, a rostlinnými i kuchyňskými zbytky a prodělaly kompostovací proces, staly se vcelku kvalitním hnojivem. 
   Vyvážení jímky přímo do zahrady je ovšem hnus

Hnus. A hnůj není hnus? Problém fekálií je, že obsahují chlór a tuk. Jinak jde ve všech případech o hovno. To se dá eliminovat kompostováním a hnojením na podzim. Nějakých choroboplodných zárodků bych se nebál, pokud jsou to naše (mé rodiny) produkty a nikdo z rodiny není bacilonosič. Nicméně práce s tímto "produktem" je poměrně nepříjemná, takže záleží na zvážení každého, kdo to potřebuje řešit.

Nu, já tedy rozdíl mezi čerstvými (zejména lidskými) fekáliemi a uleželým hnojem vidím dost velký, a to jak z hlediska hygienického, tak v otázce vhodnosti a biologické dostupnosti jako hnojivo pro rostliny.