Broskvoň v biozahradě

No nevim jestli to k něčemu bude, ale větve který jsou těsně u domu kadeřavostí netrpí.

Jak píše p. Ferda M., spousta ovoce lze pěstovat bez postřiků. Já myslím, že všechno. Ovoce je na světě totiž déle než pesticidy.
    Biopěstitelů je u nás víc, někteří i nevědomky. Mám ve svém okolí několik takových. Mají zasazené stromy na zahradě a taky nějaký záhon. Stromy nejen nestříkají, ani neřežou a nehnojí. Prostě proto, že tomu nerozumí a nebaví je to. Občas někoho požádají, jestli by jim stromy neprořezal.  Nebo tak učiní - obvykle velmi neodborně - sami. Trochu sklizeného ovoce - kvalita se liší podle roku a tlaku chorob - skonzumují, zbytek odvezou na skládku nebo do výkupu.  Tito lidé biopěstitely někdy obratem přestanou být. To, když jim třeba nový zeť přiveze z práce odsypané zázračné hnojivo a postřik, které jim   má zajistit krásné ovoce. Efekt na dříve neošetřovaném ovoci a chudé půdě bývá v prvním roce zázračný. Bohužel, se stejnou nevědomostí, s jakou tito lidé pěstovali své zdravé, byť drobné ovoce a zeleninu,  nyní sypou do půdy a na list preparáty nejrůznějšího složení a koncentrací. A dávky zvyšují, neboť efekt prvního roku se začíná vytrácet.
    Nicméně soudím, že v našich podmínkách, chci-li s úspěchem pěstovat čisté bioovoce bez pesticidů,  mohu. Jablka, třešně, hrušky, slivoně bez problémů. Ale nechal bych si asi zajít chuť na broskve. Anebo sbnesu těch pár postřiků, notra bene v době, kdy strom ještě nemá plody.

Dobrý den,

děkuji moc za reakce, nějaké rady jsem našla i v německém diskusním fóru, takže broskvoň vyzkouším.

Zaujala mne poznámka, že u zdi by broskvoň nemusela kadeřavostí tolik trpět - ráda bych jí totoiž poblíž zdi zasadila.

U předchozího příspěvku pana Vysloužila bych se dovolila zastat biopěstitelů, protože lidé, kteří se o zahradu jednoduše nestarají, bych za biopěstitele neoznačila.

Protože zkušeností s Bordeauxskou jíchou a jinými opatřeními nejsou příliš hojné, ráda bych se zeptala, jestli máte někdo zkušenost s odrůdami broskvoní Amsdenova a Primmisima Delbard. Protože z těchto dvou bych si ráda vybrala.

Děkuji a jsem ráda za Vaše příspěvky.

Zdena B.

Paní Zdeno, nepatřím mezi lidi pro které je cílem obrovská úroda.Postřiky pečlivě odměřuji, dávám jen to nejnutnější.K té biobroskvi, když netrefím termín a vidím jak je strom decimován kadeřavostí, tak bych brečel.Prostě broskvoň není původní dřevina a v našich podmínkách trpí kadeřavostí, je jí třeba pomoci.Vás když přepadne nějaká nemoc, také půjdete k lékaři pro pomoc, ráda polknete nějakou tu chemii aby se vám ulevilo.A stromku, který je nemocný, byste pomoc odepřela?To samé s hnojením.Člověk snad nejí?Nestará se, aby měl vyváženou stravu plnou vitamínů?A stromek ať si vystačí se vzduchem, mnohdy nekvalitním.Nejsem zastánce aplikace chemie na zahrádce po lopatách, vše by se mělo používat s rozmyslem Když vidím stromek který je zdravý, má krásné plody, třeba díky péči kterou mu dám, mám z toho radost.Pěstovat jedové koule opravdu není mým cílem. Pepík

Ani já si nemyslím, že zahrádkáři používající postřiky jsou bezezbytku hlupáci, kteří míchají přípravky od oka a rok od roku zvyšují dávky...
Při cenách agrochemikálií to jde dost těžko a trendy ve vývoji nových pesticidů jsou zcela jednoznačné - účinnější látky s nižšími aplikačními dávkami (zcela záměrně nehovořím o akutní toxicitě).
Doporučené koncentrace postřiků léta dodržuji a přesto nepozoruji potřebu vyšších dávek  (o rozdílné účinnosti některých fungicidů jsem se již zmínil).
Řadu plodin lze jistě pěstovat bez chemie, broskve však do této kategorie nepočítám. Plody - vlastně ani květy- do kontaktu s fungicidem vůbec nepřijdou, takže možná větším zdravotním rizikem pro mne bude spad od sousedů, kteří do poloviny května v kotlích spalují kromě nekvalitního uhlí i kdejaký odpad 

   Hodně záleží na oblasti pěstování. Je veliký rozdíl mezi výškovou polohou.  Třeba na Vysočině jsou místa pěstování více i vzdáleny vzájemně, šíření chorob a škůdců je ovlivněno i průměrnou roční teplotou. Moje zkušenost ze zahrady v Polabí je, že bez postřiku se mnohé nenechá v podstatě dobře pěstovat. Vzpomínám, že v době mého dětství se okurky sklízely do zámrzu, naposledy tak zvané dotržky, malinké okurčičky, při odstraňování natě. Moje nestříkané třešně se nechají jíst jen podtržené, nejsem cimprlich a neprohlížím každou utrženou, ale později se červivost projevuje hnilobnou degradací dužiny. Pěstuji višně Fanal, Morelu a Favorit. Favorit bez postřiku téměř neplodí / 20 višní na stromku / a měla silně napadené i listy. V loňském roce jsem poprvé postříkal na zkoušku jedinou jabloň proti pilatce. Ačkoliv byly jabloně v celém sadu obaleny květovými pupeny, kromě postříkaného stromu byla úroda řekl bych žalostná. Nestříkal jsem v domnění, že pilatka způsobí přirozený propad plůdků při tak silném květovém nasazení. Slivoně bez postřiku proti pilatce by nemělo ani význam pěstovat. Obdobnou zkušenost mám i v pěstování zeleniny. Pórek jsem přestal pěstovat.
  Četl jsem brožurku doporučených postřiků pro velkopěstitele získanou v DDD servisu. Údaje v ní uvedené vychází z odzkoušených postupů výrobců a laboratoří. Doporučených postřiků jabloní tam bylo asi 15 za sezonu.

Závěrem bych chtěl říci, že postřik proti kadeřavosti broskvoní je  "škodlivý " pro konsumenta, ale když si výborné broskve koupíme...!

Posílám pro inspiraci odkaz na tři videa (v angličtině), které představují dvě intenzivně organicky obhospodařované příměstské zahrádky (v jiném klimatu) a jednu permakulturní farmu. Tady rozhodně nevypadá, že by biozahrádka musela znamenat zanedbanou spoušť :-).

http://cz.youtube.com/watch?v=mCPEBM5ol0Q&feature=related

http://cz.youtube.com/watch?v=kFIkJGAS8EI

http://cz.youtube.com/watch?v=Bw7mQZHfFVE

Dovolte ještě malou poznámku k té "povolené" bordeauxské jíše: 

reakcí modré skalice s alkálií (tj. vápnem) vyrobíte účinnou složku přípravku Champion (bude tam vlastně navíc jenom trocha vápníku).
Neuvádím to proto, abych paní Zdenu zesměšnil, ale rád bych poukázal na fakt, že škatulkování na "dobrou", biokompatibilní, a "zlou" chemii je absurdní...

Ale ta jícha se používala ve 2 procentní koncentraci.  To je podstatně víc než pro doporučené použití championu. Opakované "ukládání" mědi k broskvoni se mi nezdá šťastné.

Dobrý den,

dnes jsem e-mailem dostala odpověďi od dvou biopěstitelů, které mi pomohly si spolu s Vašimi odpovědmi mnohé ujasnit a třeba budou zajímat i Vás.

Jako klíčové vidí oba pěstitelé zasazení stromku tolerantního ke kadeřavosti (využívají např. odolné semenáče).

Ohledně postřiků, které se používají v sadech kontrolovaného ekologického zemědělství - dnes se téměř bordeauxská jícha nepoužívá, namísto toho ale postřiky přírodní sírou (Sulka, Sulikit, Thiovit) a mědí (Kuprikol a jiné). Bordeauxská jícha se dá sice použít, ale i v ní je díky skalici (síran měďnatý) výskyt mědi - ta je ve vyššch koncentracích toxická pro žížaly a další půdní živočichy (tzn. pro mně tato varianta odpadá). V ekologickém zemědělství je z tohoto důvodu ředění předepsáno.

Ani jeden z oslovených pěstitelů tyto postřiky nepoužívá, kadeřavost v rámci zahrádky zvládají následujícími opatřeními:

- otrhávání napadených listů a jejich zničení

- udržování vzdušné korunky

- strom dobře vyživovat (posilující jíchy, kompost atd.)

- pěstování doprovodných rostlin: již zmíněný křen a lichořeřišnice (jako omezení počtu mšic na stromku - protože houbové choroby se často objevují na místech, kde byly mšice)

- eventuálně postřiky např. odstředěným mlékem s vodou 1:5 atd.)

Pro mně z toho plyne, že stromek zkusím pěstovat bez postřiků. Pouze, pokud by se ukázalo, že stav je nezvladatelný a ohrožuje zdravotní stav stromku, bych k nějakému postřiku přikročila. Takto ostatně přistupuji i pokud já nebo někdo z rodiny onemocní (viz dotaz výše) - první to zkusím bylinkovými čaji atp. a pokud to "nezabere," použijeme klasické léky. Tento postup se nám osvědčil.

Pokud ještě někdo máte zkušenosti s odolnými odrůdami (o těch tu zatím řeč nebyla), napište.

Pěkný den,

Zdena B.