Broskvoň Redhaven po výsadbě

D.d. Dalo se střihnout pěkněji, ale co už... Teď je důležité tyto z pohledu stromku RÁNY zatřít-zamáznout-zakápnout. Bez toho hrozí, že str. uschne-i přes zálivku! Tam je nutno přihlédnout k počasí, obecně-lépe jednou za týden kýbl, než litr každý den.  Z fotek není poznat hloubka zasazení, o kořenové soustavě nevíme nic-poměr vůči korunce-větvičkám na vrcholu kmínku. Má averze k oporám ve stylu-co dům dal, je už pověstná, raději vidím hladký kuláč. Postřik-nic tím nepokazíte-pokud dodržíte koncentraci, já bych to nechal na podzim. S.P.,Ch.

Stromek je zastřižený naprosto pohodově a zrovna broskvoně není třeba zatírat. Broskvoň nedělá kalus. Velké výsadby majitelé taky nazatírají a rostou jim krásně.

Právě naopak. Řezné rány broskvoní je třeba zatírat co nejpečlivěji a v průběhu vegetační sezóny sledovat stav nátěru a případně ho obnovovat. Nejlépe kvalitním stromovým balzámem. Jinak hrozí, že se rány nezacelí a naopak se budou prohlubovat a bude docházet k odumírání dřeva.

Nesouhlasím s odstavcem o postřiku. Zvlášť mladý stromek by se ošetřit měl, ihned, nejlépe dvakrát.

jj vidím střih podle chytré horákyně = broskvička je ostříhaná-neostříhaná.

V první řadě tedy uvedu do souladu tady dva protichůdné názory o zamazávání ran. Pokud stříháte letorosty v období od květu do sklizně RH, pak rány není potřeba zamazávat nebo ošetřovat balzámy. Jestliže však řežete do starého dřeva (2 leté a starší) nebo stříháte letorosty "v době hájení" (od září do dubna), pak je ošetření voskem nebo balzámem potřeba. U broskvoní je důležité koukat na "složení" balzámů a jejich určení. Jsou totiž i balzámy s hlubokopůsobícími impregnačními složkami určené pouze pro ošetření starého dřeva (viz vlákno o balzámu z Hlubna Brno) které na hloubku působení zničí letorost (až 8 cm = v tom případě neošetření nadělá menší škodu).

No a nyní už asi není složité vysvětlit proč to školkař střihnul s čípky a tím pádem pro nepoučeného špatně. Nakupovala jste v "době hájení" a on nemohl rány hned ošetřit. Střihnul tedy s rezervou čípku. Otevřel Vám tak možnost to střihnout v dubnu na čisto těsně nad nejvyššími ponechanými očky a rozhodnout se, jestli si to ošetříte bazámem (Tervanol je optimální anebo čistý Latex na dětské hračky) nebo to necháte ve vztahu k termínu provedení střihu načisto už bez ošetření. Odstřižení těch čípků můžete provést klidně i v termínu odstřihávání čípků u čerstvých očkovanců, což je jakmile začne pata nového letorostu dřevnatět a u špičky letorostu se začne vytvářet předčasný obrost (v červenci).

Bez ohledu na to, kdy byl řez proveden, je třeba ihned ošetřit řezné rány a kontrolovat stav nátěru v průběhu vegetačního období. Zásadně neprovádět řez broskvoní v období dormance v listopadu a v prosinci. K zatírání ran postačí i venkovní latex, u něj však musíte nátěr kontrolovat častěji a obnovovat jej. Výborný byl stromový balzám Arbokol, který se již nevyrábí. Tervanol je dosti drahý a je těžko dostupný v menším balení. Se štěpařským voskem se špatně manipuluje (špatně se roztírá). 

Bez ohledu na to, jestli důsledně zamazáváte střižené plochy nebo nikoliv, broskvoň se dožije cca 25 let věku.

Ale ruku na srdce, Petře, opravdu i u 10 letého stromku  všechny letorosty po zastřižení ošetřujete? Já osobně si to nedokáži představit a to mám jen 43 stromků v produkčním věku. Co mají dělat ti co mají produkční sady?

Moje zkušenost je, že více škod napáchalo zamazávání nevhodným balzámem než absemce "maziva".

Jádro pudla bude spíše v tom, že na živé tvory je lidmi nazíráno různě-různými lidmi na různé tvory. Není ani tak důležité, jestli je něco uzákoněno-že zvíře není věc-přitom téměř polovina kuřat ihned po vylíhnutí končí zaživa v pytli či v drtičce!!! Taky nezatření ran po řezu a střihu keřů a stromů není zločinem-pokud se těmto živým tvorům dá to, co potřebují, aby nás obdarovali tím nej. Mnozí vědí, že profi pěstitelé jsou z velké části závislí na pravidelné produkci kvalitního ovoce, mají dopodrobna vymakaný způsob ošetřování, absence zatírání ran je vyměněná za postřiky a top výživou. Drobní sadaři se rádi se svými dřevinami mazlí, je jim proti srsti nadměrné násilí, nadb. chemizace... Proto prosím nejen p. SvK-dejte k dobru své zkušenosti-který str.balzám Vám funguje? Já mám s výrobkem od H.Brno-bal. 150g, dobře se drží,  ty nej. zkušenosti už cca 25 let. S.P.,Ch.

Pane S.P.Ch určitě používáte ten z družstava invalidních chemiků (Hlubna) a nikoliv špičkový Sadařský balzám® od firmy FIMA Brno? Je to paradox, ale obě firmy (nejhorší × nejlepší tuzemská) sídlí právě v Brně.

Názvy Stromový × Sadařský jsou podobné, ale rozdíl významnější než Hasič × Požárník.