Ako strihať?

Promińte mne to jsem jenom pokročilejší amatér a "chytrý" jako knížka přede mnou "třídění školkařských výpěstků podle počtu a délky výhonů v koruně do jakostních tříd". Tak např. broskvoně s kotlovitopu korunou. I. jakostní třída - počet výhonů včetně středního (nevím co se myslí středním) 4 ks, délka postranních nejméně 30 cm, u II. třídy, výhony 3 nejméně délka 30 cm atd. Pak mám k dispozici knížku "Tvarovanie a rez ovocných drevín" a je tam hodně věnováno řezu broskvoní a dovolím si tvrdit, že bez nějaké průpravy sadařské se to těžko chápe např. "talianska palmeta", "kečkemétská stena" a vždy je zdůrazněno zda se jedná o velkovýrobu nebo ne. Mezi tím je diametrální rozdíl. Ve velkovýrobě se maximálně šetří na lidské práci a proto se to dělá jinak. Ve školách sadařských jsou učebnice, kde je přesně popsáno jak takový ideální strom v určitém věku má vypadat a co se má a nemá a jak. Proto radím, že je důležité je už s dobrou korunou stromek koupit, pak se to snadněji zapěstovává.

Předpokládám že středním výhonem myslí terminál.

"kde je přesně popsáno jak takový ideální strom v určitém věku má vypadat a co se má a nemá a jak." - pokud je tam i vysvětlení tak by mě taková knížka možná i zajímala. Jinak ne, neboť jsem člověk a ne opice.

Nemyslím si že je až tak důležité jestli má stromek výhony tři nebo čtyři, hlavní je aby byl v pořádku.

Pravděpodobně středový výhon není terminál. Terminálem je až tehdy, je-li převýšn a má" vůdčí roli". Ta kniha se jmenuje "Rez a tvarovanie ovocných drevín". Autorem je Doc. Ing. Ivan Hričovský a R. Petrovič Kudriavec. Má 353 ilustrací a podle mne je to výjimečné dílo a co je zajímavé, vytištěno v SSSR (slovensky, 1984). Viz ukázky.

To se nedá přečíst, takže to mou otázku nezodpoví. Zdá se mi že tou "normou" myslíte něco co jste si vyčetl v té knížce, ne žádnou skutečnou normu, nemýlím se?

Nemyslel jsem konkrétní normu. V knížce není norma uvedena ale četl jsem to v jiné (pro velkovýsadbu) a tu už jsem zlikvidoval neboť se sadem brzy končím z důvodu ubývajících sil, chuti a absolutného nezájmu o ovoce.  Dneska prší a tak jsem pouze vyfotil ty nepovedené resp. chorobou ničené slivoně Stanley, kteréžto hodlám odstranit a které žádný řez už nezvládne. Protě to co je vespod odumírá.

Tak nemocné dřevo musíte určitě odstranit a spálit, ale dokud plodí tak bych je nezatracoval. Z té fotky se zdá že jsou docela blízko sebe, nestíní si?

Už je hotovo a věc nebudu řešit. Stromy jsou od sebe více jak 6 m, to zkresluje teleobjektiv. Přikládám snímky a je vidět, že se nedařilo ani ohýbání větví. Prostě na dolní částí větví odumírá obrost, pupeny větévky (za zelena se odumírání nepozoruje, listy neusychají) a ve víceletém dřevě se vytvářejí tzv, "léze".  Tím pádem koncové letorosty narůstaly až do dvoumetrové délky a nešla udělat koruna. Každým dalším rokem se napadení posune výše.

Opravuji dodatečně: Stromy byly 5,4 m od sebe

Já ne a pochybuji, že by se to mohlo komukoli přihodit. Proč se ptáte?

Píše o tom Petr Hubáček Kolínský v práci

Petra Hubáčka Kolinského o wěcech rybářských, ptáčtnických a štěpařských

Na straně 43 se dočtete jak docílit toho, aby na višni rostly hrozny.

V googlu najdete záložku knihy, vložíte název a najedete na stránku 43.

Jak to souvisí s broskvema?