Ako strihať?

Alespoň na něčem se shodneme...

Pro tazatele: Nektarinka je jen odrůda broskvoně. Až na plody vypadá úplně stejně, roste stejně a má stejné listy. Meruňka má listy úplně jiné. Jste si opravdu jistý že to je tak jak říkáte?

Máte pravdu, aspoň vidíte, aký som odborník , mám vymenené názvy nektarinky a marhule. Ale keby mali listy, tak sa nepomýlim, až tak zle na tom zase nie som...

V tomto stavu doporučuji začít znovu se založením korunky. Stromek už rozhodl, že si korunu vytvoří hodně vysoko a není tudíž šance nějakým jiným a mírným řezem dosáhnout rovnováhy. Takže kořenů už má dostatek a když ten spodní obrost odřežemě tak, že zůstanou 2 pupeny na každe ze dvou větví a pak terminál zakrátíme na 3 až 4 očka dočkáme se mohutného nárustu nových výhonů ze kterých korunka půjde udělat vyvážená. Proč 2 pupeny. Jistota, že některý nebude slepý a pak budou si konkurovat a my si rok poté vybereme ten lepší výhon, takže zůstane jen jeden. A z toho terminálu určitě vyraší nové mohutné větve založené přibližně ve stejném patře a tudí s vyváženým růstem.

A další hlavní úkon, který by se měl udělat je snížit výšku kůlu, nebo změnit jeho polohu na opačnou stranu kmínku.Tím se podpoří vyrůstání letorostu na té straně kmínku, kde dosud byl, a kde letorosty schází.Taky by mu slušela větší vzdálenost od kmínku.

rostislavik

A ještě jedna "technická" : byl bych velmi opartný s tím kupením posečené trávy těsně okolo kmínko ovocných stromků. Při tlení silnější vrstvy mokré trávy vzniká tepelná reakce s teplotami nad 60°C, které mohou nenávratně poškodit a zničit stromek. Když už chcete dávat trávu ke stromkům, tak ji nepřihrnujte ke kmínkům, ale dělejte spíše takové travní prstence s volným mezikružím.

Proč chcete zakládat korunu znovu? K čemu je to podle vás dobré?

Sleduji tuto diskusi od začátku, ale nechtěl jsem se zapojovat. Nyní to dělám.

Málokdy se Zahradnickým kacířem souhlasím, ale tentokrát skoro bez připomínek. Pouze bych navíc ještě odstřihl nejhořejší část stromku asi se třemi postranními větvemi (3 tam ještě zůstanou a budou tvořit horní patro). Stromek sice bude vyšší, než doporučují ostatní diskutující kolegové, ale pořád to bude stromek a nebude se začínat s jeho výchovou úplně znovu a veleradikálním řezem. (a druhou větvičku odspoda bych sestřihl hned u kmene, ale i to měl jistě Kacíř na mysli, akorát to nepřesně zakreslil).

(Nedávno jsme v diskusi o málo narostlé révě s ostatními měli spor: já jsem se přikláněl k radikálnějšímu výchovnému sestřihu, někteří ostatní radili nestříhat a počkat).

Josef.

Nevím jaký má na to názor pan Rony, ale hlavním důvodem pro nové založení koruny podle mne je současné příliš vysoké nasazení koruny stromku (z důvodu neuskuteční výchovného řezu v minulých dvou letech) - viz. přiložený obrázek. Ty rozměry na obrázku potvrdil majitel stromku. Jedná se o broskvoň (nektarinku). To jsou stromy nižšího vzrůstu, optimum vrcholu korunny je cca do 3 ÷ 3,5 metrů. Myslím si, že je zbytečné, aby koruna začínala ve výšce nad 1,3 m od země. Každé utrhnutí ovoce bude vyžadovat žebřík či štafle, rovněž údržba stromu bude obtížná (postřiky, řez). Osobně pěstuji broskvoně s prvou spodní větví ve výšce kolem 0,5 až 0,7metru. Vše je tak rozumném v dosahu a údžba stromku je v pohodě. Pokud se ale majitel stromku rozhodne, že mu broskvoňový "vysokokmen" vyhovuje, nic proti tomu, je to vysloveně subjektivní záležitost.

Druhým důvodem je snaha o zapěstování symetrické kompaktní koruny a nikoli vysokého topolovitého tvaru stromu s velkýmu roztečeni jednotlivých pater větví.

P.S.: u té révy to bylo zcela oněčem jiném, tam jsme neřešili výšku nasazení koruny či ramen, ale debatovali jsme na téma jak nejlépe na jaře zapěstovat nízkou slabou sazenici, aby zdárně vyrašila a měla pěkný rovný kmínek. Navíc - broskvoň je strom s rozložitou korunou a ne liána, tekže tyto dvě dřeviny bych do sebe nemíchal.  

Názor mám zhruba stejný.

Je to chyméra domnívat se, že nějakou slabší větev položenou nízko při už zakládajícím se patře o téměř metr výše přinutíme aby popojela více v růstu a zesílila. Dokonce ani když se horní větve odkloní výrazného pokroku nedosáhneme, protože z toho oblouku vyraší mnoho výhonů. Prostě "růstová dominace" není žáden výmysl. Mne osobně koruny špatného tvaru vadí nejenom jako růstová nedokonalost ale i opticky a nikdy "nepustím" stromek dále, pokud to nemá dobře nebo podle normy. Ano na tvar koruny různých ovocných dřevin existují normy.

Jakou normu myslíte? Můžete být konkrétnější?

V normách ČSN jsem nic nenašel. Standardy EPOP řeší zdravotní stav rozmnožovacího materiálu. Vyhláška 332/2006 se sice řeší koruna, ale u školkařských výpěstků.