Najchutnejšia odroda zemiakov - vraný typ A

Vím co tady dlouhodobě píšete o bramborách. Jste umanutý blázen, kteý zde píše naprosté nesmysly.

Budu také o tom pravidelně referovat. 

MHP. Samozřejmě, že vašim "pavýzkumům" a jejich publikování nikdo (často bohužel) nezabrání. Ale vy byste si měl uvědomit, že ty mračna zemědělských škol po celém světě to srovnávací pěstování zelenin počínaje avokádem a konče zelím dávno provedly a provádějí. A referují o tom. Že se jejich poznání neshoduje s vaším tady asi nevyřešíme. A vzhledem k tomu, že v dávných časech naše zemička byla nazývána bramborářskou velmocí, troufnu si tvrdit, že třeba v Havlíčkově Brodě dodnes o bramborech lecos vědí. Možná by se poučení dalo najít tam.

PePé, trochu mne mrzí, že i vy jste se rozhodl do mne pustit. Měl jsem za to, že už jste vystihl můj způsob myšlení a jednání. Není na něm totiž vůbec nic vědeckého či pavědeckého a nedělám výzkumy ani pavýzkumy. Můj způsob uvažování je jednoduše sedlácký: něco se nepovedlo, nevyšlo. Co jsem udělal špatně anebo co mohu udělat jinak? Tohle a tohle. Tak to prostě a jednoduše změním. A nejen s těmi bramborami, ale i s fazolkami, okurkami a shodou okolností i s celerem to mělo pozitivní výsledky. Jasně, jsou v tom i faktory, které nemůžu ovlivnit, ty pouštím z hlavy. Ale byl bych opravdu zabedněný, kdybych dal na výsledky jiných a ne na ty svoje. Je možné, že opakování postupu nevyjde. Pak udělám závěr, že ten výsledek nebyl v přímé souvislosti s tím, co jsem udělal já a buď to zopakuju ještě jednou, anebo, a to spíš, to zase změním. Zatím se to nestalo. Ačkoliv možná letos u rajčat: letošní způsob sázení příští rok opustím. Epidemie suché hniloby mne varovala.

Věc se má tak, že nepotřebuji žádné vědecké "důkazy" (které mi všichni omlacují o hlavu). Pěstuju zeleninu, tečka. Vy sám jste mne kdysi varoval, abych se nedal zblbnout příliš vědeckým přístupem (to bylo v souvislosti s "vylepšováním" záhonů). Což jsem považoval za velmi rozumnou radu.

Ano, je podivné, že jsem to vždycky já, komu vycházejí trochu jiné výsledky než mainstreamu. Ale já prostě ty své výsledky nemůžu a nechci ignorovat.

Milan

Dovolím si znovu zopakovat vědecká fakta, která říkají přesný opak toho, co nám tu neustále vnucujete:

Byla zaznamenána tendence příznivého vlivu K na velikost hlíz, na snížení jejich mechanického poškození (slupky i dužniny), rozváření, moučnatosti a omezení intenzity černání hlíz po uvaření. Při vysoké zásobě K v půdě (nadměrných dávkách průmyslových hnojiv) působí snižování obsahu sušiny a škrobu v hlízách.

Nechcete pochopit, že problém je vaše umanutost, kterou tu ventilujete a mohutně přesvědčujete ostatní, že máte pravdu. To je špatně, dezinformace je nutné vyvracet, jinak se toho spousta naivků může vašich výmyslů chytnout a uškodit si.

Ale byl bych opravdu zabedněný, kdybych dal na výsledky jiných a ne na ty svoje.

Pravdou je ale přesný opak. ;) Je prakticky (v podstatě všemi hobby i profi pěstiteli) a vědecky prokázáno, že více draslíku snižuje moučnatost, snižuje množství škrobu, zlepšuje barvu, konzistenci i chuť. Tak kdo je tu zabedněný? ;) Vy jste si ale umanul, že vaše subjektivní více moučnatá chuť v různých letech souvisela s větším hnojení draslíkem, ničím jiným, což je váš omyl, který vám tu vyvrací praktici i teoretici. Výsledek? Nula. Budete se dál cítit ukřivděně, dál opakovat své chybné hypotézy, pravdu mám přeci JÁ, JÁ, JÁ. Tak si ji mějte, ale pak si nestěžujte, když vám ten nesmysl všichni vyvrací. ;)

Co ty vaše lživé výroky a prezentace vašich výmyslů jako objektivních dogmat?

Pokud si něco přečtete o draslíku a bramborách, zjistíte, že to není moje umanutost, ale vaše ignorance. Maucta.

Draslík, ačkoliv to tady budou někteří popírat, podporuje tvorbu škrobu v hlízách. Tedy vyrostou větší, ale moučnatější.

a svá tvrzení podpoříte geniálním argumentem

Nejsem žádný zkušený pěstitel brambor

Přesto máte tu drzost ostatní pěstitele brambor přesvědčovat, že máte pravdu vy, nikoli všichni zkušení. Nechápu vaše počínání.

O pravdu mi nejde vůbec, ale o praktické výsledky. A ty byly, jaké byly. Chcete je popřít?

Milan HP.

Vy nechcete pochopit, že nikdo nepopírá vaše výsledky, ale mylné hypotézky, které jste si pro jejich zdůvodnění vytvořil. Ale hlavně to, že je prohlašujete za objektivní fakt a přesvědčujkete o nich zkušené pěstitele, dokonce záměrně píšete nepravdivé argumenty (viz příspěvek výše). Vy prostě nepřipustíte, že důvodem vašeho pocitu moučnaté chuti není větší množství draslíku (které funguje přesně naopak), ale jiná příčina, třeba průběh počasí, množství vody, nedostatek jiných živin, čas sklizně. Určitě oba roky nebyly shodné podmínky. Je to vaše věc, jestli chcete něco pěstovat stylem pokus-omyl, ale proboha nevnucujte a nepřesvědčujte ostatní, kteří mají nesrovnatelně více zkušeností, a v případě brambor, které jsou důležitá komodita, to je dokonce podloženo staletími zkušeností i vědeckým výzkumem, že hnojení draslíkem vám způsobilo moučnatost brambor. To tu prostě neobhájíte, je to nesmysl. Tečka.

Dobrá. Takže odvolávám, co jsem napsal, a draslík tvorbu škrobu v hlízách nepodporuje. Jen si trvám na tom, že rozeznám moučný od lojovatého bramboru a že to tedy není pouze "můj pocit".

Milan HP

Jeden vědecký závěr, který by vás mohl zajímat jako další možné vysvětlení vašeho výsledku:

Z oblasti hnojení je možné za nejdůležitější zásah, se zřetelem na texturu, považovat aplikaci dusíku. V dřívějších experimentech bylo prokázáno, že aplikace dusíku zvyšuje obsah pektinových látek, o jejichž významu bylo výše pojednáno. Rovněž je znám fakt negativního působení vyšších dávek dusíku na výši měrné hmotnosti a obsahu škrobu v hlízách. Při existenci pozitivní korelace mezi měrnou hmotností a moučnatostí lze předpokládat, že aplikace dusíku bude snižovat moučnatost hlíz a zvyšovat jejich pevnost. V našem experimentu s vlivem hnojení dusíkem na texturní charakteristiky jsme modelově prokázali mírné zpevňování konzistence vařených hlíz s růstem dávky aplikovaného dusíku.

No vida, to skoro naznačuje, že ty mé výsledky nebyly náhodné a že tam jistá logika je. Příště budu opět hnojit jen kravským hnojem. Díky.

Milan HP

Konečně jsme dospěli k nějakému rovnovážnému stavu, když pominu výlevy některých anonymních mamlasů. Jen taková vzpomínka, draselné hnojivo pro brambory kupovali i předváleční sedláci, kteří ničím jiným než chlévským hnojem nehnojili. Bylo to jedno z mála, ne-li jediné umělé hnojivo které kupovali a asi k tomu měli důvod. Zdroj: matné vzpomínky z vyprávění dávných předků.