Jak zvýšit výnosy brambor

Zažil jsem něco podobneho u znameho.V životě nezahradkařil, v devadesatych letech si pořidil barak se zahradou a pustil se do sazeni i brambor.Nasazel je do řadku uvalel a potompouze sklidil, nasazel třicet kg sadby a sklidil třicetpět kg brambor.Čim větši blbec tim lepši brambory.Jednoducha poučka jak zvyšit vynos brambor neni zase tak složita- stači nezapomenout na pravidelne hrubkovani a přihrnovani ornice na hrubek.Bramborova hliza je stolonem spojena s matečnou rostlinou, a tedy čim vice stolonu tim vyšši vynos.

Zkoušeli jste někdo zvýšit výnos dvěma sklizněmi? Zní to docela ekologicky a v teplých krajích se to běžně dělá. Já jsem to zkusil jednou neúspěšně na malém kousku s rannými bramborami. Koncem května jsem zasadil sklizené vybrané hlízy a nic. Nebyly stratifikované a vyrazily až další rok. Letos, nepoučen, jsem to udělal znovu. Po odplozených starších jahodách jsem zasadil loňské brambory a čekám, co bude. Počasí je moc teplé, ale když to funguje ve Španělsku, třeba mi to taky vyjde. Máte to někdo úspěšně vyzkoušené nebo je třeba zvolit neobvyklou odrůdu?

Hlavne podla mna je potrebna dostatocna plocha, aby sa nesadili po vykopani zemiaky v tom istom roku na to iste miesto. A samozrejme najst vhodny spôsobo ako uchovat sadbu. Pri velmi ranych odrodach by to mohlo vyjst, ale bez zavlahy by si to u nas neviem predstavit. Hlavne pri tej druhej vysadbe, ked uz po jarnej vlahe nie je ani pamiatky.

Dobrý den,  několk postřehů. 1. Podle mě stačí pro brambory dostatečné množství kvalitníhu hnoje (žádná chemie není třeba), používám koňský, ale hovězí, králičí i ředěný slepičí určitě je také vhodný. Zalévat. možná to bude divné, ale zejména letos, když bylo sucho je vhodné zalévat. Po těchto dvou zásadách jsem měl z malého záhonu (40 m2)  metrák raných brambor , některé velikosti, které nejsou ani u pozdních a sklízel jsem 15. června. Zloušel jsem i druhou úrodu, ale tady jsem pohořel, brambory mi špatně klíčily a špatně tvořily hlízy. Asi skutečně sadba potřebuje něco proto, aby klíčila a rostla "normálně"  Možná to jen nějaký chemická proces ve hlízách, který se během skladování sám "spustí". Možná tento proces lze urychlit nebo "ošidit". Také mě napadlo mít ještě schovanou sadbu z loňska na druhou úrodu, ale to zase sadba do konce června nevydrží. Ví někdo jak na to?

Několik roků jsem zkoušel sázet brambory po bramborách. Můj problém ovšem byl, že skoré brambory jsem nesklidil dřív než začátkem srpna. Proto mi druhá úroda přinesla jen malé hlízy. Výsadbu v půli června bych viděl bez problémů. Pokaždé jsem k výsadbě použil ne sadbové, nýbrž vlastní konzumní brambory z loňské sklizně, které byly v srpnu již dost naklíčené (některé až desítky cm). Při opatrné výsadbě, aby se nepolámaly klíčky se tak keříky začly zelenat už za pár dní.

Před pár lety jsem zasadila po česneku lošké brambory co jsem našla zapadené při úklidu sklepa, takže žádná sadba. Je pravda že bylo koncem léta trochu více srážek a nebylo takové teplo, úroda byla vcelku dobrá sklízela jsem koncem října, brambory měly jemnou slupku jako rané, a byly jednou ošetřené proti plísniprotože na podzim je vlhčí počasí a větší rosa ráno. V menším množství se to dá realizovat, ale záleží na počasí a místě 

s názorem, že biopotraviny jsou podvod plně souhlasím

Podvod v jakém smyslu?

Podvod tkví v tom, že pěstování tzv. bioproduktů se u mnohých výrobců vůbec neliší od ostatních. Jenom cena je pak několikanásobná.

Pokud tak pěstujou všechno tak je jen jejich hloupost že si neopatří certifikaci. Žádný podvod v tom nevidím.