Ze stálezelených, které snášejí alkalické půdy (pokud vyloučím túje) mě napadá hlohyně šarlatová (dá se tvarovat, pěkně vypadá, ale má trny a může trpět strupovitostí), smrk omorika nebo nějaká vzrůstnější odrůda kleče nebo jalovce (kromě čínského). Hodily by se třeba tisy nebo bobkovišeň - ale ty jsou jedovaté. Ostatní stálezelené dřeviny, které si vybavím, jsou v dospělosti moc vysoké nebo chtějí půdu spíš kyselou nebo mohou vymrzat. Popřemýšlejte také o buku - alkalické půdy má rád, oproti všemu výše uvedenému rychleji roste, dá se tvarovat a listy na něm zůstávají velmi dlouho, takže funkci bariéry plní i v zimě. Ještě jsem si vzpoměla na kalinu pražskou, která není opadavá, ale bude asi jen něco přes dva metry.