Příprava půdy před založením sadu



host - 189.156 (?)
18.6.2014 21:15

Pochybuju že broskvoně na myroši tvoří větší stromy než meruňky... Navíc i velký strom se dá dobře sklidit, když je na něm proveden správný výchovný řez.

           Ing. Fidla

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
               
tomast - Zlatý Zahrádkář .Zlatý Zahrádkář. (572) - 18.32 (?), 17.6.2014 20:32

No a jak poznám suchý pozemek

Psal jste výše že budete řešit závlahu u stromů, tak jsem předpokládal, že pozemek je suchý...

V normálních podmínkách s myrobalánem opatrně, třeba v kombinaci s broskví/nektarinkou jsou z toho obrovské stromy, které se špatně udržují v nějaké rozumné výšce (jeden takový strom u mně na podzim poletí), ale třebas kombinace myrobalán/meruňka už až tak hrozná není.

                  
kema83 - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 200.142 (?), 17.6.2014 22:04

Tak závlahu budu řešit, neříkám, že je to suchý pozemek, ale například v současné době zalévat stromky musím, léto bývá celkem suché.

No vyzkouším myrobalán, ikdyž chci zkusit i wagenheimovu nebo St. Julien podnož. Ty prý mají menší růst.

                  
host - 189.156 (?), 18.6.2014 21:15

Pochybuju že broskvoně na myroši tvoří větší stromy než meruňky... Navíc i velký strom se dá dobře sklidit, když je na něm proveden správný výchovný řez.

           Ing. Fidla

   
Rony - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1084) - 192.99 (?), 19.6.2014 16:37

Nový sad založený na panenské půdě v podstatě nepotřebuje nic. Na panenské se myslí, že tam nebyl sad předtím. Tím pádem nesou vyčerpané stopové prvky. Jinak by se správně měla provést rigolace a dodat hnojiva. Další důležitá podmínka je jak se bude hospodařit, zda intenzívně nebo extenzívně. A poslední poznámka jaké bodu podnože. Ty rohodují o agrotechnice před a poté.

      
kema83 - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 248.203 (?), 21.6.2014 8:47
tak misto rigolovani bych spis pouzil podryvani. Tak chtel bych spise intenzivni. A jaky je rozdil v podnozici, napriklad myrobalan a st.julien, myslim tim v agrotechnice?
         
host - 113.179 (?), 29.6.2014 23:00

Také jsem řešil tento problém, na bývalé pole (260 m.n.m. střední Morava, podloží spraš a 60 cm jemné hlinité ornice) jsem vysadil mladé ovocné stromky. Peckoviny jdou dobře, hrušky také. Jen s jablky mám problémy - dost je ničí hryzci a hraboši. Letos na jaře 10 jak oštěp ohryzaných stromků, další dva uschly, 6 bojuje o život. Všechny jabloně jsou na semenáči. Zatravněno jetelo-travní směskou. První 3 roky mulč posekanou trávou, stačilo na udržení vláhy, ale drželi se pod ním hraboši.Letos z důvodu zakořenění a hrabošů mulč není, i přes sucho stromky mají úrodu a jdou dobře. Hnojím kolem stromků popelem ze dřeva, šámou.

            
kema83 - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 200.142 (?), 8.7.2014 21:12

A můžu se zeptat, jakou úpravu půdy jste dělal před výsadbou? Nebo jste sadil přímo?

               
host - 105.33 (?), 8.7.2014 21:43

ZD pole vrátilo po sklizni obilí, nepodmítnuté, jen nahrubo projeté bránami.  má být. Tak jsme to oseli ještě na podzim. Některé okolní pozemky které zůstaly ležet ladem byly již další rok zapleveleny. Ten náš také, ale jen mírně. Půda jemná, hlinitá.

Stromky jsme sázeli do "jamek" minimální velikosti. Kompost ani hnůj nebyl do jam přidáván. Vše dobře zalito a první rok podle potřeby zaléváno a mulčováno. Jak jsem psal peckoviny dobře rostou, část jabloní a hrušně také. První rok hnojení na list. Vše dobře rostlo. Od třetího roku stromky likvidují hraboši, křečci a hryzci. Ti buď stromek ožerou na kmen nebo ho zarazí v růstu. Kočky na pozemek chodí a loví. Podnože semenáče, většina vysokokmeny.

                  
kema83 - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (174) - 200.142 (?), 9.7.2014 17:46

TAk to musí být na nervy, vidět, jak ty stromky ničí škůdci, to je asi nejhorší pohled a nejde s tím skoro nic dělat. A jaké hnojivo na list jste používali?

                     
host - 105.33 (?), 9.7.2014 22:08

Pro hnojení na list jsem používal Vegaflor. Koupil jsem ho v prodejně pro les na severu Moravy. Kanystr 25 l a jeden litr vycházel okolo 30 Kč. Stačilo mi to na 3 roky, kromě použití na list (i v lese pro listnáče) jsme to používali i k zelenině jako zálivku a na pokojové květiny. Za tu cenu jsem s tím nešetřil.

Ale ovocné stromky nijak zvlášť nehnojím, žádný spec plán nemám. Tím, že to bylo pole a bylo léta orané, dobrá půda, tak dávám jen to co mám. Mulč byl taky dobrej na pohnojení - půda pod ním byla krásně kyprá, jemná, a bylo vidět, že silnější vrstva mulče byla zespodu zetlelá a žížaly ji vtahovali do půdy. Jen ti hlodavci kdyby tam nebyli...

Ještě k žížalám - první rok jsem je neviděl. Na poli jich moc nebylo. Ale ta jetelina jim asi dělá dobře, teď po pár letech mám půdu plnou žížal. Myslím, že to je hlavním vlivem úrodnosti. Hnojí půdu za nás - vtahují humus do půdy, provzdušňují ji.

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Tavná pistole Tafix Koventa15.11.2024
Kolikovaci pripravek15.11.2024
Zarubňa vchodových dverí13.11.2024
Pracovní stůl skládací12.11.2024
Jotul F 602 ECO nebo Plamen Trenk? máte někdo zkušenost?12.11.2024
Komín T-kus pod úhlem 87°, jaké koleno kouřovodu11.11.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika