Potoční bahno na zahrádku? Co tam zasadit?

Dobrý den, nechali jsme si na naší pidizahrádku u řadovéhe domku (cca 40 m2) navést bahno z vybagrovného potoka, v domnění, že jde o kvalitní ornici (naštěstí zdarma). Z poloviny jsou to hroudy "plastelíny", na které nestačil ani kultivátor. Nevíme, co s tím, zda to není příliš organické, je to třiceticentimetrová navážka, podklad je propískovaný jíl, takže taky nic moc. Myslíte, že tam něco poroste? Trochu jsme to propískovali, nejvetší hroudy zase vyvezeme, ale přesto se bojím, že až takhle organický materíál nebude řadě rostlin vyhovovat. Poradíte, co tam mám teď nejlépe zasadit? Snad růže? CHtěla jsem hortenzie, nějaké rybízy, pár habrů, bohyšky, čechravy, plamenky, buxus, divizny, sápu, pěnišník, plamének a ještě pár jiných trvalek. Nebo bychom se toho měli raději zbavit? Moc děkuju za všechny reakce. Romana

Nevím přesně, co rozumíte pojmem "organický materiál", já tak nazývám kompost. Myslím, že to, co popisujete, ale není bahno z potoka, to by netvořilo tuhé hroudy, nýbrž jílovitá spodina.
   Že to rostlinám nebude vyhovovat, je pravděpodobné. 40m² je poměrně málo (6x7m). Přidal bych písek a kompost a první 2 roky tam nesázel z uvedeného nic. Vysadil bych brambory a po nich nějaké zelené hnojení s luskovinami či jetelem. Jde-li o předzahrádku, půjde to asi stěží

Myslíte, že by tam nerostla ani tráva? Přece mysí být rostliny, které by se i s takhle těžkou půdou popraly, tedy doufám, protože kvůli malým dětem musíme zahrádku zprovoznit, tedy zatravnit a nějaké ty kytky, co nejdřív. A asi ani sousedi by bramborové pole zrovna neuvítali s nadšením. Tím hodně organicky myslím, jde samozřejmě jen o můj laický asi hloupý názor, že je tam hodně živných organických částí, ale třeba žádný písek, nebo drť, nebo tak.

Bahno z potoka - já bych řekl, že to může být jenom anaerobní kal, čili hmota s vyšším obsahem uhlíku, ev. dusíku (v našem potoce jsou zdrojem této hmoty septiky mnoha "uvědomělých" občanů, kteří za deště kalovými čerpadly pilně plní dešťovou kanalizaci).

Když tohle zaschne, tvrdá hrouda z toho klidně být může...

Ještě chci dodat, že ta navážka měla hodně černou barvu, takže čistě jílová spodina to asi nebyla a i ty mazlavé kusy jsou černé, kultivátor tedy toho hodně rozdrtil, ale těch mazlavých hrud a hrudek je tam opravdu stále dost a to byse prý musela každá ta hrudka pracně rozmělnit mezi prsty, abycho, m se toho zbavili, protože kultivátor to prostě "nebere", prý kdyby jsme tam nechali ten původní jíl, tak bychom udělali líp. No to jsme si nadrobili.

černá barva je pro anaerobní kal typická

to znamená, že je to jíl, který zčernal, protože neměl kyslík? No a dá se v tom tedy něco pěstovat, nebo ne? Prosím, nikdo s tím nemíte zkušenost? Mám se toho zbavit, nebo to nebude tak špatný, když to ještě propískuju? No kromě těch hrud už po částečném propískování a kultivaci je tam i sypká hmota, snad kdyby se to překátrovalo, já jen potřebubju vědět, že to není zbytečná námaha, nebo jestli se toho mám radši zbavit. Co radíte?

Osobní zkušenosti s tím nemám, soudím, že aby v tom něco pořádného rostlo, potřebovalo by bahno z potoka s organickým materiálem aspoň rok někde odležet a v zimě promrznout.   V neodleženém kalu porostou jen pionýrské rostliny a ještě zvyklé na dusík.  Pokud potřebujete nutně něco pěstovat, navrhnul bych z části zahrádky ten kal na léto přemístit jinde a ty rostliny tam pěstovat. Na podzim potom ten kal vrátit, když už ho tam máte. Pokud ne, doporučil bych po částečném zaschnutí kalu zasít rostliny na zelené hnojení, hořčici atd. Vždy v době květu posekat a zarýt, jiné rostliny než hořčici průběžně likvidovat.  Na podzim běžným způsobem zasít trávník, pořádně porýt, rozmělnit hroudy, zahrabat půdu atd. Pokud by to nešlo zahrabat a urovnat, nechat to poryté na časné jaro, promrznuté hroudy se rozpadnou. Trávník bych doporučil na nejméně rok. Teprve potom, kde je potřeba, trávník zase zrýt, půdu upravit a potom tam sadit to, co potřebujete.  Jinak, pokud do potoka ústily žumpy a podobné odpady, bude to bahno nějaké měsíce i biologicky problematické, dejte pozor na děti a poranění. Taky v něm mohou být těžké kovy. Zkuste se informovat na místním odboru životního prostředí.

Vzhledem k tomu, co jste už do toho investovali práce a k tomu, že chcete co nejdříve mít trávník, bych do "toho" šel a co nejdříve. Pro osetí bych použil buď směs parkovou VV-20 (rychlé zatravnění ploch, rekreační využití...) anebo přímo VV-6/2 - luxusní rekreační směs s Headstartem (s jejím rychlým a bohatým růstem máme ty nejlepší zkušenosti). Dodám výrobce: OSEVA UNI.

Z "kytek" bych pro začátek šel do takových odolných druhů, jako jsou afrikány, cínie, tithonia apod.

Hlavně připravenou plochu neušlapat - pro zálivku použijte nastavitelný výkyvný rozstřikovač (např. Gardena), abyste po zasetém trávníku vůbec nemuseli až do první seče chodit.

Prozatím vše. Josef.

Pane Josefe, děkuju vám za cenné rady, potok naštěstí protékal čistou bezproblémovou oblastí, to už jsme si ověřili, ale stejně z toho mám bezútěšný pocit, raději bych byla za kašpárka a zase to všechno nechala kolečko po kolečku vyvézt, což ale muž nikdy neudělá, je rozený optimista a do posledního dechu bude tvrdit, že se to podá