Který přípravek do kompostu?

Zdravím vespolek.

Dosud jsem žádné "urychlovače" kompostu nepoužíval. Protože letos budu mít na kompostování více trávy, zajímaly by mne zkušenosti s různými přípravky na bázi bakterií.

Podla mna s travou netreba nic uruchlovat. DOlezite je aby bolo s niecim zmiesana aby to malo vzduch....trava sa vam prva rozlozi. Problem su drevite a hrubsie zvysky rastlin, ktore sa rozkladaju dlhsie.

Nejlepším urychlovačem kompostování trávy je přídavek zeminy, lidově hlíny. 
    Komerčně prodávané urychlovače jsem nezkoušel, považuji je za vyhozené peníze.

No vždyť proto se ptám, zda to vyhozené peníze jsou, či ne. Běžně hlínu do kompostu dávám. Mimoto mám ještě stále hromadu drnovky ze srýpaných drnů při úpravě zahrady.  Zajímá mně, zda ty přípravky proces skutečně urychlují. Jak jsem psal, běžně mi to postačuje, letos bude trávy víc, tak hledám řešení.

Ja travou mulcujem, vyhybam sa ju davat do kompostu, vacsinou davam pre urychlenie len malu vrstvicku posekanej travy. Mam jej vela. Vacsina ide na mulc. Mala by byt jemne posekana a len mala vrstva. Postupne ako schne a posobi na nu dazd uvolnuje ziviny, rozklada sa a straca sa. Mlada zelena je bohata najma na organicky dusik. Cast travy sa strati s casom a to co nie, moze ist v takom suchom stave do kompostu, ak je travy prilis vela. Presusena trava nepodlieha riziku hnitia, preto ak sa sucha da do kompostu je kvalitne rozlozitelna. Aj podiel dusika: uhlika v takejto suchej starej trave je vyhodnejsi pre kompostovanie. S pridavanim zeminy som opatrny z priestorovych dovodov (inak je to velmi spolahlivy system, cim viac zeminy, tym rychlejsi rozklad). Organicka hmota sa casom zmensi diametralne ale zemina v kompostovisku zostava. Pravidelne pridavanie zeminy dokaze naplnit kompostovisko, v ktorom vo finale zostane hlavne zemina. Korene buriny so zeminou su tou castou zeminy, co ja pridavam do kompostu. Priestor na riedeny kompost nemam. Inak mam skusenost, ze je problem kompost tvoreny hlavne travou udrzat pri stenach dostatocne vlhky, aby zaroven trava v strede nehnila.

Čerstvá tráva v kompostu potřebuje naopak brzdit. Má vysoký podíl dusíku a rozkládá se tak rychle, že se teplem při rozkladu může sama "sterilizovat" (teplo zabije mikroorganismy a inaktivuje enzymy, které se na rozkladu podílejí) a rozklad se pak zastaví. Výsledný matroš se pak špatně zpracovává, nedobře vypadá a smrdí. V létě se lze od trávy nechané jeden den ve vyšší vrstvě opařit (zkušenost na vlastní kůži). Přidáním zeminy nebo pilin se rozklad zpomalí, sníží se teplota na vhodnou výši a rozklad může proběhnout až do konce (horká fáze v řádu dnů, chladnější fáze v řádu měsíců). Přidání zeminy do kompostu má další výhody: stabilizuje se vlhkost a kompost se zaočkuje půdními organismy a mikroorganismy. Nemusí se jí přidávat ale moc. Dávám tak jednu lopatu na kolečko trávy.

Pokud jde o různé urychlovače, řada z nich funguje na stejném principu jako močovina, tj. vysoký obsah dusíku (do trávy se ale nehodí, lepší je použití na podzim, kdy kompostované listí, stará tráva a větvičky potřebují dusík spíš dodat). Jiné typy urychlovačů mají obsahovat vhodné mikroorganismy nebo enzymy. Z nich jsem jeden před časem vyzoušela bez nějakého patrného přínosu. Jiné přípravky třeba mohou fungovat lépe, ale já na kompost zas tak moc nespěchám. Pokud bych spěchala, nechala bych odeznít horkou fázi, pak kompost promíchala a prolila roztokem močoviny, která se dostane v každé technické drogerii za pár šupů.

Zdravím.

Lidový recept - v 10 l teplé vody rozpustit 1 kg cukru a kostku kvasnic. Nadělat díry, nalít. Nezkoušela jsem to, mám žížaly. 

Účelem dotazu bylo jest se dobrati, zda komerčně draze prodávané přípravky na bázi bakterií skutečně kompostovací proces urychlí. Postup při zakládání kompostu znám, hlínu přidávám, abych tam nedával trávu je rada pro kočku, neb právě ji (tu trávu, ne kočku) potřebuju zkompostovat. Koneckonců můžu zkusit i ty kvasnice, sice mi to na první pohled připadá jako blbina, ale furt je to levnější, než ty biozázraky.

Nikdy jsem žádný přípravek na urychlení zrání kompostu ani hlínu nepřidával. Od domácích zvířat a z trávy mám dost velkou produkci odpadů. Řeším to dvěma hnojišti, na jedno přidávám čerstvý odpad, ze druhého (staršího) odebírám hotový kompost. Funguje to velice dobře, žádné urychlování nepotřebuji, kompost odebírám tak po 3-5 letech a je naprosto perfektní.

Na Vaše doporučení jsem pane PP začal letos v březnu nově zakládaný kompost prokládat zrajícím slepičincem. Asi to v něm pracuje rychle, protože do kompostu vyhozený a rozbitý loňský patizon vyklíčil a "sazenice" mají už druhé listy. Na to že je to venku je to fofr.