Jaké vápno do kompostu?

Taky by nebylo od věci nalámat si nějaké krápníky v Koněpruských jeskyních. Na kompost jsou nejvhodnější brčka, které udržují kapilaritu.

Když vápno do kompostu, tak jedině dusíkaté, likviduje semena a zruší růst různých oddenků a když se trocha nasype na odpadní posekanou trávu, tráva zmenčí objem a nesmrdí.

Hezky si tu kompostujete pomocí vápna, já bych chtěla vědět, co udělá v kompostu beton, nebo spíš ten výplach z míchačky po betonování. Naši omezení zedníci mi to chrstli na kompost. Ani manžel nevěřil. Něco už jsem odstranila. je to vpodstatě písek a cement. A cement je vápenec? Jsou v tom další chemické látky?

Ilčo, myslím si, že se zase nic tak strašného nestalo.  Cement, pokud vím, se vyrábí přepalováním vápence vysokou teplotou, čímž ten vápenec ztrácí svůj chemický význam pro rostliny.  Zda byly v betonu nějaké další chemikálie, tak tam určitě nebyly v takové koncentraci, která by rostlinám tolik vadila. A písek je jen přínosem pro kompost.  Zdravím - Daniela.

Na vápno pozor, některý rostliny ho nesnáší. Klidně si tam nasypte co chcete, ale potom se nedivte že vám kdeco usychá, nebo aspoň žloutnou listy.

K vápnostřezným rostlinám (borůvky, azalky, pěnišníky) není dobré přidávat kompost raději vůbec. Ani nevápněný. Raději hrabanku nebo rašelinu.

Řešse tady co do kompostu patří a co nepatří. Já kompostoji vše s vyjímkou kořenů brukvovitých. Ty na plechu suším, suché spálím  (včetně hlíny)a s popelem teprve přidám do kompostu, Jde tam opravdu vše, počínaje listím a konče vytrvalýmy plevely. Některé zdroje totiž uvádějí, a staří zahradníci to potvrzují, že pokud se tyto plevele dostanou pod vrstvu 40 cm zeminy, ztratí podmínky pro růst. Více či méně to funguje, o čemž jsem se na vlastní zahradě přesvědčil. Hnuj do kompostu nepřidávám žádný.  Mám ho dostatek od králíků a od koz, ale skladuji ho odděleně. Kompost prolévám tekutou složkou králičích výkalů, které vytékají z králíkárny zadem a splu s vodou z její třechy je jímám do jímky o obsahu cca 1m3.  Vápno na pozemky aplikuji zásadně v zimním období, ze stavebnin a na sníh.Netvrdím, že to je vše správné, ale dělám to tak. Na zahradě naopak dvacet let nepoužívám žádné prostředky chemické ochrany rostlin, a stromy proti ničemu nebyly stříkény minimálně čtyřicet let. Vše řeší kopřivový výluh, zkvašené slepičáky a podobné prostředky.

vše s vyjímkou kořenů brukvovitých. Ty na plechu suším, suché spálím  (včetně hlíny)a s popelem teprve přidám do kompostu,

Proč?

Kořeny brukvovitých(košťálovin) jsou napadány houbovým onemocněním, které se projevuje boulovitostí. Spóry houby jsou schopny přežívat v půdě velmi dlouhou dobu... viz jiná vlákna. Spálením se ničí. Proto kořeny nevyklepávám, ale po usušením i s hlínou pálím , aby se s kompostem neroztahala nemoc po celém velkém pozemku. Záhony po košťálovinách dostatečně povápním, což sice funguje jako dezinfekce, ale není to zaručená dedeziifekce..

Ne že bych měl zahradu zamořenou boulovitostí, ale se sadbou si může člověk přinést cokoli a ne všechny sazenice si předpěstovávám ve skleníku sám. A JISTOTA JE JISTOTA!