Ta slatinná rašelina tvoří po odvodnění jedny z nejúrodnějších půd. Např v DE takhle vznikla jedna ovocno zelinářská oblast. Problém ale je následná mineralizace organické hmoty. Zrovna v té oblasti v DE všechno klesá tempem 1+ cm za rok už asi 150 let. Z toho plyne, že slatinná rašelina je ok, akorát se většinou netěží. Vrchoviště má výhodu, je to narostlý kopeček, dobře se do něj zajede. Tradiční důvody těžby rašeliny byly kvůli topení (na to se ta slatinná nehodí). Hospodářské využití vrchovišť je jinak omezené, zatímco slatě lze úspěšně zemědělsky využívat.
To je základní důvod, proč se prodává vrchovištní rašelina. Ten druhý je to, že jí je hodně v "levných" zemích Evropy, např Pobaltí. V rámci vrchovištní rašeliny je černá ta část, která periodicky zamrzá. Bílá je ta část, která nezamrzá. Z toho plynou další věci. Pro zahradu je to ale fuk. Protože z té bílé si za pár let uděláte po přemrzání tu černou a nakonec začne mineralizace organické hmoty jako v tom DE příkladu.
