Zkušenosti se závlahou přímo ke kořenům stromků

Máte divný písek, když zaléváte 20l/hodinu, tady je v metru jíl, nahoře drobtovitá zem, 800 l/h nezanechá louži a flek nepřesáhne 1,5m kruh. 

pravda, nie je nic priepustnejsie, ako piesok. Snad iba strk. Urobte do piesku dieru, vlejte kybel vody a ta sa hned strati

ospravedlnujem sa za neuplne info. Zabudol som dopisat, ze od cca. hlbky jedneho metra mam zase ilovitu podu a spodna voda je tu dost nizko, cca. uz od 3,5metra. Ilovita poda ako je zname dokaze zadrzat obrovske mnozstvo vody ale pre pestovanie je nevhodna nakolko v nej potom korienky odhnivaju. U mna sa vsak nad touto vrstvou nachadza vrstva piesku o ktorom je zname, ze ma velke kapilarne vzlinanie, vsetko dohromady to sposobuje, co uz som napisal. Ze v hlbke cca. 50-80cm mam aj pocas najvacsich such dostatok vody.

Ale 1x vidiet je lepsie ako 100x pocut (citat) takze prikladam foto z vykopovych prac na bazen. Miesto vykopu nebolo 3r polievane ani na nom nebola ziadna vyraznejsia vegetacia. Kopalo sa koncom leta, teda v case najvacsieho sucha. Napriek tomu je vidiet ako od hlbky cca. 80cm je poda vlhka...

nachadza vrstva piesku o ktorom je zname, ze ma velke kapilarne vzlinanie

To asi nebude úplně pravda. Jinak bychom nemohli ležet na pláži těsně nad hladinou moře v suchém písku. Samozřejmě záleží na druhu písku. Jemný kopaný s příměsí hlíny bude vzlínat lépe, ale nikdy tak, jako hlinitá půda.  

Liat vodu drenaznou trubkou do hlbky v jednom mieste je plytvanie vodou

Pište o tom, co máte vyzkoušené. U kořenů existuje něco jako chemotaxe. Strom nasměruje své kořeny tam, kde cítí živiny a vláhu. Když jsem onehdá vykopával zajícem okousaný stromek, byla drenážní trubka v celém svém průběhu obetkána kořeny s hustou spletí vlásečnic. Že by se tam ty kořínky šly jen podívat na plýtvání vodou, si nemyslím.

Pište o tom, co máte vyzkoušené.

Máte pravdu pane, nebudem skusan nieco co uz niekto vyskusal a prisiel k zaveru, ze je to z dlhodobeho hladiska nerentabilne.

Nejaký čas som zil v Izraeli. Mozno neviete ale je to izraelska spolocnost Netafim kt. je vynalezcom dnesnej modernej zavlahy a dnes ma svoje projekty v 112 krajinach sveta. V celej krajine, od teplych a piescitych pod Jeruzalema, cez piescitoilovite pody v Bahaiskych zahradach v Haife az po urodnu ornu podu na Golanskych vysinach som nevidel jedinu rastlinu a strom kt. by bol zavlazovany drenaznou trubkou. V celej krajine, v zahradkach aj na poliach, v exteriery aj v sklenikoch je pouzivana vyhradne povrchova alebo podpovrchova kvapkova zavlaha a to jak na polnohospodarske plodiny tak na stromy a dokonca aj na travniky.

System drenaznych trubiek som nevidel dokonca ani nikde v zapadnom svete s vynimkou vychodnej eu. Cele roky sme boli zvyknuty, ze vody je dostatok a je lacna, ale aj to jedneho dna skonci, leta su coraz teplejsie a zimy chudobnejsie na sneh. Ani sa nenazdame a budeme sa musiet zamysliet nad inym sposobom zavlazovania.

Nikomu nevnucujem kvapkovu zavlahu. Je na kazdom z nas aky system si vyberie. Mne vsak po instalacii kvapkovej zavlahy vzrástli vynosi zahrady o 30% a spotreba elektrickej energie (vodu taham zo studne) klesla o 30€/rocne. Kvapkovu zavlahu som tak mal splatenu za 2.5 roka a dalsich 8 rokov si mozem uzivat efektny system usporneho zavlazovania. S pozdravom Boris

prisiel k zaveru, ze je to z dlhodobeho hladiska nerentabilne.

Jistěže. Kapková závlaha nepotřebuje platit (v Izraeli asi draze) zahradníka, který by nabíral vodu ze sudu pod střechou, obcházel hadice a lil do nich vodu. Jenže my nezahradničíme proto, že je to rentabilní. To skutečně není. Věbnovat ten čas svému povolání a koupit si ovoce i zeleninu vyjde levněji a s mnohem menší námahou.  Je to o příjemném pohybu na čerstvém vzduchu a radosti, když to přinese výsledek. Když se mi nebude chtít do trubek nic lít, tak nemusím a výsledek bude vlastně skoro stejný. Na rozdíl od Svaté země. Naštěstí nejsme na Blízkém Východě, bohužel ani v západní Evropě, nýbrž ve východní EU, ať se nám to líbí nebo ne. 

...nejsme bohužel ani v západní Evropě, nýbrž ve východní EU, ať se nám to líbí nebo ne...

myslim, ze sme v tejto teme dokonale rozobrali vsetky pre a proti. Kazdopadne ako tak citam celu diskusiu sa vo vseobecnosti zhodneme na tom, ze starsie stromky neni nutne "skoro vobec" zavlazovat a zavlaha hraje prim skor u mladych stromkov. Kazdy so systemov (drenaz, netesny sud, kvapkova zavlaha) ma svoje pre a proti, ci uz je to narocnost na prevadzku, esteticke hladisko alebo pociatocne naklady, svoj ucel plni viac menej kazdy s tychto systemov a kazdy zahradkar si musi zvolit prenho ten najvyhodnejsi.

este pre zaujimavost ako to robia amici, video od 4:05

Já si myslím, že jsme ve střední Evropě a tam jsme vždycky byli. Jen u nás byly po čtyřicet let zvyky z východní Evropy. Proč se o nás říká že jsme východní Evropa,  proto že to říkáme sami a taky se tak cítíme? Vím že je to tak trochu odbočení z tématu.

                                     Mr Big

Ja si myslim, ze Borisov problem je ten il. Piesok ho sprevadza, ale nezodpoveda za tie vlastnosti. Ak je ten matros po vyschnuti sypky, tak by to nemalo byt s ilom tak zle. Ak ale hruda zoschne na tvrdy kamen, je tam vela ilu. Ale nic sa neda robit, aj s takouto podou sa da urobit krasna zahradka.

Pan Vyslouzil pise, ze voda zo sudu nemoze preniknut do hlbky niekolkych metrov. Nemusi to byt celkom pravda. U nas ornica nech ma 1 m, ale skor menej, skutocne zadrziava vodu relativne velmi dobre. Voda nou preteka takym normalnym tempom. Ani neuteka, ani nerobi kaluze. Pod nou nasleduje taky zlty strkopiesok a tam ide do zeme ako delo. Viem, robil som jazierko. V hlbke asi 6 m je nekonecny il a vdaka nemu mam zatial dobry zdroj vody na zalievanie.

Na zahori som videl firmu co pestuje travnikove koberce na piesocnej pode. Bedakali, ze to musia stale polievat, ale travnik mali pekny. Poda taka, ze sa neda naberat s rylom,  naberate sypku hmotu s lopatou. Koberce su zospodu samy piesok. Tam z flase zavlazite do riadnej hlbky, ale na vrchu je to hned suche.

Nevím, zda p. Boris popisuje nějaký problém a nevím, zda o nějaký problém vůbec jde. Původní post je o naprasklém sudu, který se postaví pod strom, naplní vodou a on pak postupně tu vodu uvolní v jednom místě, tak že se nerozleje. Což samo o sobě snad není špatný nápad. Ostatní teoretické plky o nasákavosti, vzlínavosti a rozlévavosti je jen diskusní smetí. Pro mne je to nápad nepoužitelný, u nás je tolik vody, že stromy jsem zaléval snad třikrát v životě a to ještě v dobách ranného mládí a tvrdě donucen rodiči.