Druhou možností je odmaštění louhem, kdy zmýdelnatělý tuk je pro rostliny a zejména bakterie biologicky rozložitelný. Nejlepší biodegradaci mají mýdla draselná (použijete draselný louh) následovaná mýdly vápenatými (v sudu vyhasíte vápno) a až poslední je nejlevnější sodné mýdlo (ale nejlépe pění). Podmínkou přijatelně rychlé reakce je teplota nad 52°C, (respektive na jistotu má být louh v době realce horký 60°C). Směs draselného a vápenatého louhu dostanete rozmícháním čerstvého dřevěného popela ve vařící vodě. Biodegradace řeší olej (včetně minerálních) ale nikoliv aditiva (molybdensulfid je to nejmenší zlo,...).
Na podobném principu pak je i biodegradace tuků při kompostování. Na kompost je možné odpadní tuky dávat po nasorbování na popel vuzniklý spálením rostliných zbytků. Obecně je ale energeticky výhodnější místo topení čistou dřevoštěpkou topit dřevoštěpkou mastnou (na 10 kg dřevoštěpky max 0,5 litru oleje z friťáku). Analogicky tomu můžete nejprve sud vyčistit dřevěnými pilinami, které následně spálíte a z popela vyrobíte mycí pastu, kterou potřete vnitřek sudu a vytřete mokrými pilinami, které následně dáte do kompostu (či po vyschnutí dáte na topení).
Poslední možností je dát do sudu slepičáky a nechat zakvasit.
SfK.
