Čerpadlo Sigma

Nevidím v tom nic divného, objem vytočené vody z nádoby je dán poměrem vzduchového polštáře v nádobě, dále pak nastavením spínacích tlaků, tedy min. a max. dosahovaný tlak, versus objem vody a vzduchu v nádobě.Mám rovněž 100l nádobu, klasické samonasávací čerpadlo a těch 10L odpovídá realitě.(není co řešit)

Mně 10 litrů taky nepřijde jako normální.

Myslím, že máme stejnou nádobu (Sigma, r. 1966, 150 l) a když jsem to někdy měřil, vyteklo asi 40 l vody (4 kýble), než znovu zaplo čerpadlo.

Při vypouštění vody z nádoby je důležité nejen dole otevřít vypouštěcí kohoutek, ale i v horní části nádoby odšroubovat zátku či jinak do horní části nádoby vpustit vzduch, aby vytekl opravdu celý obsah nádoby. Pak je tam vzduchu opravdu těch 150 l: A teď si naprosto nejsem jist následujícími čísly tlaku (tak jenom střílím od boku): Pokud by byl vypínací tlak čerpadla 4 atmosféry, pak by byl vzduch v tom okamžiku stlačen na 1/4 objemu: v nádobě by tedy byl poměr necelých 40 l stlačeného vzduchu a cca 120 l vody. Při zapínacím tlaku 2 atmosféry ve v té době stlačen vzduch na cca 75 l a ještě je tam 75 l vody: Rozdíl mezi těmi hodnotami je tedy zhruba ony 4 kýble vody - cca 40 l.

Jednou nebo dvakrát se mi stalo, že čerpadlo ve studni zapínalo hrozně často - asi jako Vám. Proto jsem se taky musel pustit do toho plného vypuštění nádrže...

Josef.

Žádnou vodu nevypouštím, pouze vypnu čerpadlo a zapnu kompresor (pozůstatek ze staré lednice),tím obnovím vzduchový polštář v nádobě a nic víc neřeším.Jestli vyteče 8 nebo15 litrů je mi vcelku jedno, problém by nastal pouze při velkém odběru vody, kdy by se motor častým zapínáním nadměrně oteplil, což mi ovšem hlídá tepelné relé.Dnešní vodárny spínají po odběru hrníčku vody a nikdo to neřeší.

Pokud u nádoby máte našroubován ventilek, abyste mohl kompresorem doplnit vzduch v nádobě, pak je samozřejmé, že nemusíte nádobu vypouštět. U mé nádoby ventilek není, proto to řeším mnou popsaným způsobem - vypuštěním nádoby.

Vám, že existují systémy, kdy čerpadlo zapíná při každém sebemenším poklesu tlaku (puštění kohoutku).

U starého motoru a čerpadla, co jsem ve studni měl, jsem se domníval, že bude vhodnější, když motor/čerpadlo poběží v kuse několik desítek vteřin a ne, že bude třeba každou půlminutu zapínat jen na několik vteřin.

Josef.

Po vypuštění vody z nádrže je lepší ji natlakovat vzduchem o 0,1 atp míň než je zapínací tlak. Pak pustit čerpadlo a na vodoznaku si fixou poznačit hladinu při různých tlacích.Příště dofukovat na potřebný tlak bez vypouštění. Jedině tak využijete obsah nádrže a voda tam nebude zbytečně stát a odpustíte na jedno sepnutí o hodně víc, nevím jestli se nepletu cca polovinu nádrže.

Pepe, v případě, že bych měl tu možnost natlakování nádrže kompresorem, pak bych uvažoval podobně.

Ovšem a s jednou výhradou: pokud by vypli elektřinu, pak by se vypotřebovala všechna voda z nádrže (tedy zhruba o těch 30-40 l více), ale pak by z kohoutku šel onen natlakovaný vzduch a prskalo by to. 

Josef.

Na tlakové nádobě je ventilek a dá se natlakovat i hustilkou. Co je týče toho výpadku elektřiny a případného úniku vzduchu, tak většinou bývá uvnitř tlakové nádoby vak, který odděluje vzduch od vody. Voda je čerpána do toho vaku a vduch je v mezeře mezi vakem a pláštěm nádoby. Pokud dojde k úplnému úniku vzduchu tak tam vak není nebo je poškozený.

1. Na mé nádobě není ventilek.

2. Tato nádoba je bez vaku (1965).

Josef.

A neřeší absenci toho vaku a ventilku velikost nádrže? Při 150 litrech by snad (při výpadku čerpadla) neměla všechna voda z nádrže ani vytéct, a navíc pokud máte odvod do řádu dole. Já mám nádže tak 20-40 litrů, a pokud není "předtlakována" tak čerpadlo často zapíná a proud vody hodně kolísá.