Zapraveni pisku do zeminy

Důležité je těch 5-20% organické hmoty. A velká propustnost je nutná, protože na jamkovišti je sklon pod 5% a hustota stébel taková, že srážková vody neodteče = musí se obvykle >80% vsáknout a <20% odpařit. Přídavek jílu a částic pod 0,1 mm (slínů a prachů) je nutná kvůli odolnosti rostlinek trávy proti vytržení.

O důležitosti organické hmoty nikdo nepolemizuje,. Důležité jsou všechny složky,  jinak by se nedávaly. Spíš to nekoreluje s Vaší nedávnmo napsanou větou:

"Můj názor je, že písek se v zahradnické praxi k zlepšování vlastností půdy nemá užívat"

.Což s doporučovanými  80 -  95% písku ve vegetační vrstvě tak úplně nesedí. 

On se v takovýchto případech naváží hotový substrát míchaný ve výrobně z jednotlivých komponent. Tedy u písku či písčité zeminy máte na vstupu známou čáru zrnitosti a u organiky zase známý poměr popelovin a spalitelných látek. Pokud je v lokalitě vhodná půda i podloží (hřiště Lázně Bohdaneč) tak se na místo může dovést jen organický materiál (rašelina, fermentovaná slaměnná řezanka, fermentované piliny,...).

Tedy je potřeba dát přednost kultivaci a dotaci organickou hmotou před bezmyšlenkovitým dovezením písku. Navíc často písku bez znalosti jeho čáry zrnitosti a písku "praného betonářského", kde zcela chybí frakce pod 0,4 mm. Dodaný písek již nikdy nevyberete, zatímco organika se spotřebovává a pokud ji několik let nedodáte dostanete se do původního stavu.

Jak jste již psal, zlepšování půdy starou vápenou omítkou, je dobré. A to proto, že maltařský písek staří praktikové měli rádi, když nebyl stejnozrnný a obsahoval i prachové frakce aby neměli velkou spotřebu vápna. Nejhorší je, když vyrobíte nespojitou čáru zrnitosti = to Vám k vyrobení těsnící hmoty na dna jezírek stačí 60% stejnozrnného písku 20% jílu a 10% libovolného balastu.

Přidám praktické zkušenosti: Kolem nového RD jsem zřizoval před cca 5 lety trávník - původně pole se zřejmě obdobnou půdou jaká má tazatelka jsme bez hlubší znalosti věci zorali, přejeli rotavátorem, uhrabali a zaseli nějakou obyčejnou parkovou trávu.

Další rok jsem přikoupil další část zahrady a do té doby jsem stačil již něco nastudovat. Před založením trávníku jsem položil závlahu (Hunter), celý pozemek překopal rotavátorem,  rozvezl písek cca kolečko na každý 1-2 m2. Písek rozhrnul a opět několikrát projel rotavátorem. Původně to vypadalo že je písku hodně, nyní bych ještě přidal. Zasel jsem trávu Barenbrug Gazon.

Rozdíl je velmi patrný. Na původní části roste tráva relativně vysoká kterou je nutno často sekat (nyní cca 2 týdně), pokud nastanou trvalejší deště tak se na trávníku drží voda a tráva začíná žloutnout, v zimě často vymrzá nebo se objevují plísně. Na druhé části je travička nízká, velmi hustá a pro dosažení stejného vizuálního efektu je nutnost sekání cca 3-4 nižší než u první části (a objem posekané trávy při každé seči mnohonásobně nižší protože skutečně do výšky moc nenaroste). Přestože je tato plocha níže a stéká sem více vody tak k přemokření nedochází.  Na druhou stranu tento hustší a jemnější trávník na písku je nutno častěji přihnojovat. Kdybych neměl malé děti které se psy dovádějí na zahradě tak bych tu první část trávníku zrušil a založil stejným způsobem jako tu dodatečnou.

Doporučuji tedy pískem vytížit celý nákladák (stejně bude dražší doprava než samotný písek) a potom pořídit hlavně kvalitní osivo.

Honza

Jasne. Niektori z toho robia akademicku debatu. Treba piesok. Vela piesku. Tym nic nepokazite. V malackach su golfove ihriska na pieskovych dunach. Predpokladam, ze sa nikto nezaoberal raselinou... Polozili koberce priamo na piesok. Organicka hmota sice normalne ubuda, ale nie v travnikoch. Preto sa musi casto vertikutovat, tam skor pribuda. Co sa tyka malych frakcii, toto je zradne. Ide o ostry piesok, ktory casto nema zaklad kremena, moze zvetrat, a podla materskej horniny zmenit aj vlastnosti. Myslim prachove frakcie pod 1 mm. Kopany je OK.

ano, začíná to být akademická trávníkařina, protože nevíme, k jakému účelu bude plocha využívána. Nevíme, jaká je křivka zrnitosti původní zeminy a nevíme, co bude tazatelka nakupovat za písek. Pro trávník je nejlepší takový ten písek, co mají rády děti na stavění báboviček. Dokonce jeho čistota nemusí být vysoká, proto znalí nakupují skrývkové vrstvy nevhodné pro stavební účely pro vysoký obsah organické hmoty (humusu, kořenů, vplavené listovky, ap.) a prachu (0,01 až 0,1 mm). Pro trávník je potřeba půda písčitá, protože ho nemůžeme po založení dodatečně provzdušňovat kultivací (vertikutace je jen povrchová, provzdušňování rycími vidlemi se zapískováním zápichů pracné). Pro brambory a zeleninu však je písek balastem a je nutné vytvořit úplně jinou strukturu, kterou můžeme i nadále udržovat kultivací. Pro ovocný sad bude zase kladen důraz na zlepšení půdy pouze v pásech nebo rastru výsadbových jam.

To jsou všechno jistě správné teorie. Ale jak známo, praxe je taková, že většinou pěstujeme plodiny i trávu v tom, co máme.. Málokdo si nechá navézt několik tater jakéhokoli materiálu na zahradu jen proto, aby měl zelenější trávník. Ne všichni si na zahradě dokáží změřit  křivku zrnitosti. Trávník slouží k odpočinku, příjemné chúzi, pěkný na pohled. Málokdo na něm hraje kopanou či tenis, takže příprava podloží nemusí být tak důsledná. Co by tazatelka měla nakupovat, je jedno, už jí tam 2 tuny leží.
     Nároky trávníků a záhonů jsou popsány asi správně. Já to mám ale na zahradě přesně opačně. V sadu je hutná jílovice a na ní hustý trávník. (+ pampelišky, kopretiny, ale to nevadí) Rostoucí tráva má obrovskou sílu. Umí prorazit nejet tvrdým škraloupem jílu, ale i vrstvou asfaltu a dokonce i špatně udělaným betonem.  Do záhonů naopak sypu jakýkoli sypký materiál, co je po ruce (písek, omítka, popel) abych strukturu půdy změnil a výsledky jsou po letech konečně znát.

Vidim, ze jsem rozproudila paradni debatu.. Jsem rada ze to vsechno takhle popisujete, velice rada se priucim :).. Jinak 2 tuny nam tu jeste nelezi, nejdriv sme potrebovali poradit az pak budeme porizovat :).. Zatim to vypada, ze budeme kupovat bily kremicity pisek z Blanska o frakci 0-2.. No a po vasich radach tady budeme brat plnou tatru a budeme se modlit aby to stacilo :)

plna tatra bieleho kremiciteho

Myslím že je jedno jestli je bílý či nikoliv. Pro výběr odkud brát doporučuji Beton Server záložku kamenivo.  Přeci jen doprava bude nejspíše tou větší položkou a proto stojí za to se porozhlídnout po okolí. Samotného mě překvapilo kolik je v mém okolí "ukrytých" pískoven.

Honza