Orientační test pitné (?) vody doma

Tady se Ti musím omluvit Mistře Bigu.

Použil to nějaký Host:

 Orientační test pitné (?) vody doma
host - xxx.xxx.202.78 (?), 5.2.2012 9:10
Přejít na: předchozí příspěvek | tento příspěvek (zjistit adresu)
Takhle jednoduché to opravdu neni. Především potřebujete mikroskop se submerzním objektivem

Ty jsi to fakt nepoužil. A tu předešlou kritiku nevztahuj jen na sebe. Je tu víc takových lidí. Bez laboratoře za miliony by se nedokázali rozhodnout, zda nemají radši vyschnout, než se napít čisté vody od pramene.

Nezapomínejte na další věc. Laboratoř dostane anonymní vodu, zatímco vy máte sice jenom mikroskop, ale taky před sebou ten pramen. Můžete posuzovat okolí, vzhled pramene, a vůbec všechno a máte rozhodnout, zda se můžete napít vody. Tak co byste k tomu všechno chtěli?

Co bychom chtěli? Možná koňa, ten se prý špatné vody nenapije.

Asi poslední můj příspěvek na tomto vláknu. Když jsem poprvé přečetl Váš příspěvek, měl jsem nutkání Vám sdělit, že dělat nějaký test vody ve studánce je blbost, a že nejlepším testem je napít se a vyzkoušet. Prostě nechtěl jsem Vás urazit a tak jsem psal to co si o tom myslím.Jinak nedoporučuji Vám něco co nedělám, když jsem v horách a dojde mi voda tak se napiji z toho co je k dispozici, třeba i z Morského oka v polských Tatrách, kde se vrbí i několik tisíc poláků za den. Jinak budu se zájmem sledovat další diskuzi, ale já končím.

               Mr Big

Zajímavé testování je na voda.cz. A teď už opravdu končím.

                              Mr Big

na E. coli se dnes prodávají stripy, nevím cenu ani zda se jedná jen o kvalit. či i kvantitativní určení, stripy jsou i na dusičnany, dusitany, co vím.. jinak hledejte:)

mikroskopie je jen jdnou z metod určení původce, kdo má možnost tak biochemicky je taky šikovná cesta
- na medicíně, farmacii atd.  v praktikách běžně dělají v rámci mikrobiologie.. potřeba činidla atd..

tak mít možnost, studnta či známého tam, udělá to myslím spolehlivěji než ta anonymní laborka.. asi bych to hodila na fakultu:)

Mr. Big to skutečně nebyl, ten termín padl ode mě. Ovšem ve finále je to stejný úlet, jako ten Váš "immerzní mikroskop". Ten termín se vztahuje jen na ten objektiv (označení IO, SO se opravdu nepoužívá). Ale vidim, že nadšení Vám opravdu nechybí (viz ten jogurtovač), tak tedy něco málo k tématu. Celkové zvětšení potřebujete min. 2000x, až uvidíte obarvený preparát E. coli, tak pochopíte. Ze současné nabídky (bazar) je dobré se poohlédnout po nějaké Meoptě (na nějaké školní mikroskopy opravdu zapoměňte). Imerzní objektiv má většina z nich a hlavně má dobrou světelnost, což je podstatné. Cena začíná někde na 4000,- K samotnému imerzní objektivu, jako spojku mezi preparátem a objektivem lze v nouzi použít i stolní olej, lepší je makový. Bakterie se neprohlížejí v kapce, ale v nátěru a bez barvení to opravdu moc nejde. Pozorují se obvykle samotné izoláty, které si musíte nejprve připravit roztěřem a kultivací na živné půdě - aby se dal vůbec vyvodit rozumný závěr. Práce je to zajímavá, obzvláště pokud pasete po konkrétním druhu bakterie.

Ve skutečnosti se prakticky provádějí spíše kultivační testy. Princip je jednoduchý. Na Petriho misce se připraví živná půda, která se rozdělí do několika kvadrantů přídavkem látek podporujících růst určité skupiny bakterií (např. antibiotika). Po kultivaci se pak sleduje, kde co narostlo a počítá se počet narostlých kolonií ve vztahu k ředění původního vzorku. Na tohle už kdysi existovaly hotové terénní sady. Základem je jen dodržovat sterilní podmínky, aby to poskytlo rozumné výsledky. Takovýto test je hotový během několika dní.

Ale jak už tu bylo několikrát zmíněno, vypovídací hodnota takovéhoto testu se bude měnit v průběhu roku. Takže jinak, jak tedy prakticky?

Přijdu k pramenu, posoudim vzhledové vlastnosti (barva, zákal, opalescence) a případný zápach. Pokud je tam studánka, zkouknu, co v ní žije. Znám-li geologické podloží, jsem-li schopen odhadnout zdroj (podzemní, povrchový, kombinovaný), tak to vemu v úvahu (podloží - těžké kovy, arsen, radon apod.; zdroj - případné splachy z polí). Z chemických činidel si vystačím se dvěma - zředěná kyselina sírová a středně narůžovělý roztok hypermanganu. K cca 1/2 litru vody v litrové lahvi přidám pár ml. zředěné kyseliny a začnu za krouživého pohybu přidávat roztok hypermanganu (sleduju přilévaný objem). Čím vyšší je spotřeba hypermanganu, tím méně bude voda vhodná k pití - organické látky, mikrobiologická kontaminace. Takhle nějak jste to myslel?

Pokud bych měl vyschnout, tak to nebudu řešit vůbec ;) Petr L.

Pro Mistra Bigga. Mne hned tak něco neurazí, a neurazil jsem se ani tady. Zas nám někdy něco napiš. Z jednoho Tvého komentáře jsem vyrozuměl, že jsi (možná) před padesáti lety, snad kdysi jako absolvent střední školy pracoval v laboratoři na rozbor vody. Tak máš na to náhled laboratorního profesionála, jenže laboratoř si zřídit každý nemůže. Já sonduji, co teda může trochu fundovaný řekněme chemický kutil zvládnout doma. Já myslím že dost hodně, jen se musí vzdělávat a přiměřeně se vybavit. Nečekám, že se z nás stanou vodohospodářští laboranti po přečtení jednoho diskusního příspěvku, avšak máme tu diskuzi o studních, tak do tohoto tématu voda patří, a proto tady diskutujme.

Voda je surovina zadarmo, nepočítáme-li vodné v řádech haléřů za litr. Někdy se však komukoli z nás může stát, že budeme ochotni sklenici vody platit zlatem, proto bychom vodě měli věnovat víc pozornosti.

Pro Petra L.

Ano, takhle jsem naše diskuze myslel. Nediskutovat o tom, jaká je to šílenost, podrobněji zkoumat vlastnosti vody z přírodního pramene. Nediskutovat o tom proč to nejde, nebo abstraktně psát, že je nějaké vybavení drahé. Co to vlastně je to drahé? Ty jsi Petře napsal 4 tisíce za mikroskop schopný pro takové rozbory. Posoudit, zda je to levné nebo drahé musí každý čtenář naší diskuze osobně, sám za sebe, a nikoli autor komentáře.

Vzhledem k tomu za co lidi investují mnohdy mnohem větší částky, a úplně za zbytečnosti. Dát však děckám 4 klacky za mikroskop jim připadá nepřiměřeně drahé, hlavně že má děcko za deset tisíc mobil, když potřebuje jednou za čas zavolat rodičům, že přijde domů o dvě hodiny později, na což stačí mobil za 699 korun z akce.

Ale co jsi napsal Petře L., tak se mi naše diskuze začíná líbit. Tak svoje myšlenky trochu víc rozviň, ať jim rozumí taky laik nemající specializované chemické nebo bakteriologické vzdělání. Myslím s tím hypermanganem,  a kyselinou sírovou.  Když budeš chtít ještě dál diskutovat, což bych vítal, tak taky o těch kultivačních testech.

Já naoplátku přidávám odkaz na vlastnosti vody a jak se co projevuje.

Pak ještě odkaz na web, který se na přírodní vody specializuje a nabízí spolupráci, protože je neúplný. Například ta moje studánka, o níž tady diskutuji tam není, ale dám to doplnit, jen až se dozvím o ní něco víc, hlavně až si ověřím, jak je pitná nebo nepitná ta její voda.

Zapomněl jsem dát ten odkaz na specializovaný web o přírodních studánkách, který jsem zmínil v předchozím komentáři. Tak tady je.

Trochu odbočím a vrátím se k té vybavenosti domácí laboratoře. Když jsem před cca 12 lety v rámci praxe navštívil mikrobiologickou laboratoř v nemocnici Na Bulovce, tak mě rozhodně Las Vegas nečekalo... musím říct, že takhle to opravdu vypadá jen ve filmu. Prostě klasická místnost vybavená pár stoly pro práci, jeden mikroskop a zbylé vybavení v klasickém jednoduchém provedení. O sterilitu se na každém pracovním místě staral plynový kahan. K té práci samotné toho opravdu mnoho třeba není. Agar se dá dnes snadno sehnat (případně se dá pro méně náročné věci nahradit škrobem), Petriho misky také a výživu obstará bujón od Knorru - při přípravě živných půd si člověk připadá spíše jako kuchař. Sterilizaci zařídí klasický papiňák nebo autokláv, pokud je k dispozici. Testy jako takové bych nechal na později.

Test s hypermanganem (správné označení manganistan draselný) vychází ze skutečného vodárenského testu na chemickou spotřebu kyslíku. Hypermangan je v kyselém prostředí (proto to okyselení) silné oxidační činidlo, které působí ponejvíce na organické látky přítomné ve vodě (ropné deriváty, produkty mikroorganismů apod.). Přitom se mění na oxid a roztok mění barvu z fialové na bezbarvou. Díky tomu je hezky vidět ta spotřeba a snadno se pozná konec přídavku (vzorek zůstane již trvale zabarven). Pro jakousi srovnávací řadu stačí vzít pro kontrolu vodu z vodovodu a vodu třeba z potoka. Pokud je spotřeba u neznámého vzorku blízká vodovodní vodě, je organické znečištění malé. Podle okolností se tak dá nepřímo usuzovat i na možnou sílu mikrobiologického znečištění - jde o interpretaci, je to jen jeden z testů, který nás má navést správným směrem. Proto je k němu třeba znát i další doplňující údaje.

Osobně třebas nemám problém ze studánkami, kde voda vytéká shora do tůňky, protože to moc věcem nesvědčí. Horší je spodní přítok tůňky, tam je třeba uvažovat o tůňce jako o zdroji vody pro zvěř. Čím silnější pramen, tím lépe, nečistoty se rychleji odplavují a stačí dno trochu vybrat a zvířený kal nechat odplavit. Kvalita vody pak také dost napovídá. Kalná voda ještě nic znamenat nemusí, ale pokud se to hemží drobotinou nebo je to zelené jak brčál, tak to bude určitě dobře použitelné jako hnojivo. V takovém případě nemá smysl test s hypermanganem ani provádět.