Obnovit zasypanou studnu?

orientačně pro spočtení kubatury zeminy to stačí...

stejně to pak zaokrouhlí na celé "Tatrovky" nahoru ...

Správný vzorec je :

tak si to zkuste spočítat, kolik to bude Tatrovek, když každá uveze 10 tun. Nebo jinak, když tazatel denně naplní kontejner na deset tun, kolik dní mu bude trvat obnovení studny? Bude mu stačit dovolená?

Myslím, že jste se obrátil na špatnou adresu (odborníky). Řekněme, že jsou firmy, které pracují se stavebními šachtami těchto rozměrů. Používají pažení, nebo výztuž na zemní kotvy. O vyzdění studny nemluvíte, takže ani není jasné, jestli tam je a v jaké kvalitě. V každém případě je nutné zajištění stavební jámy, protože v závalu vám žádný provaz nepomůže. Ve firmách jsou i pravidla zakazující osamělou práci v jámě nad 1,3 m, natož šachtě 19m hluboké.

třeba pán potřebuje slyšet z více nezávislých zdrojů, že užitná hodnota této studny se nezvýší zvětšením její hloubky, ale jen vkusně provedeným zakrytím zákrytovou deskou a Stylovým_Rumpálem.

Myslím, že není nutné zájem tazatele obnovit takové úctyhodné dílo ironizovat. Docela ho chápu.

Jinak obecně k případnému zájmu archeologů: samozřejmě záleží na tom, jak je studna stará. Ale i někdy velmi hluboké středověké studny v historických městech nebo na hradech zůstávají často neprozkoumané prozaicky z finančních důvodů, nebo jsou prozkoumané jen zčásti (kam se archeologové stihnou po časově omezenou dobu průzkumu prokopat). Archeologové dnes ponejvíce dělají tzv. záchranné výzkumy, tedy tam, kde hrozí zničení lokality novou výstavbou. Studny obvykle ohrožené nejsou, takže zůstávají jako "konzervy" pro budoucí výzkumníky.

největší rozvoj veřejných vodovodů nastal po 2. světové válce, zásyp je zatím asi mladý, když jeho děda pamatuje užívání studny. Zásypový materiál bude starší, pod cestami bývaly "konzervovány" jiné "poklady".

Hodnota konzervy roste s časem, určitě bych studnu nerušil tak, aby se nadala později snadno najít. Takto na statku v sousedství za éry JZD zrušily sklep špýcharu. Ještě předloni byl špýchar pomocí vnitřní kresby parcely zakreslen v mapě KN. pak v druhé vlně digitalizace tento zákres někdo dal zrušit a soused tak neví, kde by mohl obnovit sklep bez toho, že by musel vyzdívat stěny (udělal by jen věnec a zastropení).

Tak sousedovi stačí se zeptat na katastru, případně ho odkážou na archiv. Navíc jestli byl z éry povinné stavby špýcharů bude na historických mapách dnes přístupných na internetu - stabilní katastr a do něj se zakreslovaly změny do konce 19. století. 

Ty prvorepublikové a starší mapy mají přesnost +3 m a on o něm ví s přesností +1 m, tak jak to bylo v té digitalizované mapě 1 generace. Jenže tato upřesněná digitální mapa se nearchivuje a souseda nenapadlo si pořídit výtisk zdarma nebo ofiko snímek za 100 Kč v době, kdy to ještě šlo.

Aha, tak se omlouvám, s tou hloubkou jsem se spletl já. I tak ale zastávám názor, že tato debata je zatím zbytečná. Nejprve by měl proutkař říci, jestli má další práce smysl. Vybrat zasypanou 40-ti metrovou studnu a vyčistit ji není pro odbornou profesionální firmu nic nemožného.

Tipoval bych, že v dobách, kdy se ze studny odebírala voda, byla dosti železitá, jenže při jímání vědrem a přeléváním do dalších nádob došlo k oxidaci železa (případně manganu) a voda byla po odstátí "přijatelně chutná". Pokud by vašk tazatel studnu obnovil a jímal vodu ponorným čerpadlem, tak mimo vysoké spotřeby na výtlak (čerpadlo by muselo mít tabulkově H = 100 a více m) by voda byla cítit sirovodíkem.

Jinak profesionální firma by (v případě, že by zadavatel neměl vodovod) provedla maloprofilový vrt vedle a nečistila by problematickou studnu.

Kvalita vody je závislá na místních geologických a hydrogeologických podmínkách a nikoli na hloubce studny (v různých regionech se to dost výrazně mění). Většina současných kvalitních čerpadel má výtlak 80 až 100 metrů. Čerpadla do kopaných studní jsou ale obvykle mnohem levnější, než do vrtů.

Už z toho důvodu by mělo být zhotovení vrtu pro jímání vody posledním možným řešením (k tomu sahají právě většinou nedostatečně odborné firmy). Problematické jsou totiž obvykle vrty, a to zejména malých průměrů (100mm). Navíc hloubka takového vrtu by musela být kolem 60 metrů, aby to celé trochu fungovalo. Vrt pro získávání vody je vždy kompromisním řešením, pokud z nějakého důvodu nejde udělat normální studna (např. tvrdá skála). A jen málokterý vrt plnohodnotně nahradí studnu (množství, akumulace).