Zahradní koupací jezírko svépomocí

Princip je uplne ten isty. Vzdy su to bakterie, co nas zbavia toho svinstva. Potrebuju na to kyslik. V COV je svinstva vela, treba vykonna technologia na cistenie velmi znecistenej vody v relativne mensom mnozstve. Naopak, ako alternativa sa pouziva korenova cistickana odpadove vody, rakosie v strku. Odpadove vody idu do jazierka naplneneho strkom s vysadenym rakosim. Bakterie oxiduju amoniak a dusitany... korene rastlin su v symbioze s tymito bakteriami a pomahaju im davat kyslik. Cast skodlivin spotrebuju same rastliny. Udajne staci 6m2 takejto zahradky na odpad v priemere na 1 cloveka.

Jazierko s rybami je menej narocne ako odpadove vody. Menej znecistena voda, ale slusny objem. Preto stacia aj krabicove filtre, ale treba obeh vody. Rastliny v jazierke urobia tiez svoj podiel prace. Horsia vec je expozicia vody na slnku. Aj tu bakterie potrebuju kyslik. Vzduchovanie sa robi bud venturi systemom, alebo kompresorikmi. Venturi system vyuziva tlak prudiacej vody ked ide do filtra. Pri zmene hrubky prierezu hadice strhava podtlakom vzduch s bocnej kapilary.

Dolezita je ekonomicka stranka veci. Ak by system mal bezat nonstop je dolezita nizka spotreba cerpadla a vzduchovaca. 2000 l/h cerp, uz ma slusny vykon na male jazierko a spotrebu okolo 35W. Vzduchovace nemusia byt az take vydatne, kedze su len doplnok. Stacia aj 10 W. Na velke jazierka su cisla vyssie, i ked si myslim, ze ak niekto urobi velky filter, posluzi mu aj pri slabsom cerpani a vzduchovani. Obeh 1 krat za den.

Ak nie su bakterie, je vela zivin a potom je voda zelena brecka. Mozno ste videli nejake prirodne jazierka v blizkosti  poli dobre hnojenych, kde je kontaminovana spodna voda.

S poreznymi materialmi v akvaristike je to ako so strkom v akvaristike. Existuju a maju uplatnenie aj inde. Tona strku v strkarni stoji niekolko stoviek maximalne, v akvaristike 20 kg vrecko podobnu cenu. S poreznymi materialmi je to nie az taky diametralny rozdiel, ale princip je ten isty.

Zdravim, já bych skusil p.Pecinu z Mělníka.Má stím skušenosti a také se tím zabívá.má také internrtové stránky www.rybniky-pecina.cz Co vím, tak umí dobře a zdarma poradit

Strašně se mi líbí termín "mrtvá voda", připadá mi to být stejně absurdní jako třeba "poctivý politik". Já tomu říkám čistá voda.

Řekl bych, že tvůrci zahradních jezírek se jen zatvrzele drží zažité koncepce a nejsou schopni překročit zažitá dogmata. Pokouší se být chytrou horákyní a dosáhnout nějaké rovnováhy mezi čistou vodou ke koupání a vodou, z které by mohly žít i rostliny a ještě třeba ryby. Ne že by to bylo nemožné, ale dát fušku. Proč tak složitě?

To jste nikdy neviděli jezírko nebo tůňku, třeba i s trávou až k břehu ale bez těch vodních rostlin? Pravda, jen málokterá je dost čistá, ale jsou. Nebylo by lepší udělat si jezírko ke koupání se suchým břehem? Bude v něm čistá voda čištěná UV zářivkou a dost velkým gravitačním samotížným pískovým filtrem s předfiltrem třeba z kusu geotextilie. Jde pak jen o to, aby ta zářivka a filtr byly dostatečně dimenzované, raději víc než míň. Ani výběr čerpadla není snadný, mělo by mít co nejmenší příkon, přitom dostatečnou výtlačnou (sací) výšku.

No a jestli chcete mít i jezírko s rostlinami, žábami či rybou, proč si neudělat vedle toho koupacího třeba ještě jezírko okrasné, může jich být i víc. Určitě to pak bude i levnější a hlavně to bude jednodušší pro údržbu.

...ale ano, bezne ludia mavaju jazierko aj bazen, a preco nie pri sebe? Moze to byt. Mam ale obavy, ze ten bazen (ak by malo nan svietit slnko) by bez chemikalii nevydrzal. Pieskovy filter by akurat odstranil hrube necistoty. Ci by to zvladala lampa neviem. Ak by sa tam chytili zvieratka, co by sa urcite, bud riasy alebo bakterie, lampa by ich zabijala a hromadila mrtvu floro-faunu. Neviem ak by to dopadlo.

Osobne si myslim, ze kupacie jazierko chcu mat hlavne ti, co nechcu, aby im v zahradke strasila stavba bazenu. Chcu to mat aj pekne, aj s rastlinami aj sa kupat aj pozorovat vazku, rybky, lekna... Nechcu pravidelne robit chemicky rozbor v bazene a pridavat tablety chloranu don,... lovit smeti z neho, a v chladnom lete krutit hlavou, ci to vobec stoji za tu namahu a ostaru co tam maju po cely rok. 

Myslím, že máte zkreslenou představu o funkci UV - takovou sílu, kterou ji přikládáte, UV lampy nemají.

Hmmm... co k tomu říci co ještě nebylo podrobně rozebráno výše. Nejde tu snad ani o to kam se zeminou, za kolik výkop, za kolik folii, kořenovou nebo jinou filtraci... náklady mají subjektivní charakter podle osobních možností.  Když má někdo bagr, dělá šéfa ve Fatře, má švagra v botanický a bráchu v Sigmě, tak proč se s ním hádat, že to celý postavý za hubičku:)...proč né.

A moje rada?: zkuste opravdového profíka!!! Já jsem chodil dva roky vpřírodou, po horách, po rašeliništích,..procoural jsem snad všechny rezervace, jezírka, močály, rybníky a potůčky v republice, ne snad kvuli koupacímu jezírku, ale když už jsem tam byl, tak jsem měl oči otevřený. Když to celý funguje tý nejprofesionálnější instituci na světě, tak proč to dělat jinač, že jo. A funguje jí to na stojatý i průtočný vodě.:) Pozoroval jsem rostliny ve vodě i na břehu, na hladině i pod vodou, podloží, PH, živočichy, poměr hloubky k objemu a ploše hladiny... atd atd. Mám jezírko cca 50m3 a vodu jako křištál. Obešel jsem se bez složitých filtrů, lamp i dalších "klumprcajků". Stačilo mi k tomu jen kousek selskýho rozumu, využití základních fyzikálních a přírodních zákonů. Přeju hodně zážitků při získávání vědomostí a štěstí a radost při budování. Roman

Můj výtvor koupacího jezírka v mírně svažitém terénu.

Šel jsem na to tak, že jsem vyhloubil koupací část délka 7m největší hloubka 1,7m šířka 4m. Břehy ostupnované s terasami. Celé je to vyložené přírodním kamenem- čedič. Poměr zastínění plochy v létě je cca 50/50. Něco ráno, v poledne ze 3/4 zastíněno a beze stínu až v 6 odpoledne. Z jedné dlouhé strany kamenná zídka o výšce 1m, na protilehlé straně oblázková pláž. Jedna krátká strana-přítok osazena vodopádem s převýšením cca 60cm. Protilehlá krátka - voda jde přepadovým prahem (zábrana pro ryby z močálu) bez převýšení, pouze přez kameny do spodní příbřežní močálovité části s terasovitými břehy. Rozměry "močálu" 2x2 m největší hloubka 40 cm- vše vyloženo čedičem. plocha volné hladiny je asi 1/3 (tady žijou asi 2 karásci jeden lejn, dva párky skvrnitejch čolků, 3 až 5 žab a nějakej ten potápník. Odtud voda odtéká přechodovým územím (pozvolná hrázka z kamenů) do " imitace vyschlého říčního koryta s kameny" Jinak vrstva kátrovaného říčního štěrku délka cca 2m, šířka 60 až 80cm, hloubka 30 cm na kamenný splav. Vyplavování filtračního materiálu je zabráněno dubovým prahem splavu. Močál a říční koryto je z 80% zastíněno příbřežní vegetací. Převýšení splavu 80 cm, šířka nahoře 80cm dole 40cm. Voda padá do sběrné plastové nádoby 2 m3, zapuštěné pod zem v hloubce 1,5m. Zde je čerpadlo s plovákem(pro případ aby čerpadlo neběželo naprázdno bez vody) o výkonu 8000 l/h a výtlakem 5m. Spínání přez zásuvku s obyčejnýma mechanickýma hodinama s těma zoubkama, celková doba chodu za den v létě ve třech cyklech 5h). To vrací vodu podzemním potrubím zpět na vodopád do koupacího jezírka. Ke zběrné nádrži vede rokle (obrácená skalka- to jsem odkoukal na netu a moc se mi to líbilo). Nádrž je zásobována vodou z okapů baráčku, garáže a přístřešků. Co se nespotřebuje, vsákne se přepadem do země. Fígl je v tom, že zbírám teplou vodu (a nečistoty) z hladiny koupacího jezírka, biologicky vyfiltruju a částečně ochladím v močálu, mechanicky dočistím a opet trochu zchladím v korytu, okysličím na splavu, dochladím ve zběrné nádrži (i v parném létě 13- 14 stupnů- pivo je akorát) a znovu okysličím na vodopádu. Vše má svůj kompromis. Teplota v jezírku sice nejni jako kafe, v létě max 22-24 stupnů, ale akorát na osvěžení. Všude kde je voda je pod tím geotextilie a folie 1,2mm z Fatry napajedla. Funfuje to už 4 roky bez problémů. ahoj Roman

Dobrý den,

zajímavý popis, ale pokud by jste sem dokázal dát fotky, tak bychom to jistě všichni ocenili víc. Předem díky.

Jsem taky pro fotky.

Šiška Roman.