Zahradní koupací jezírko svépomocí

Hrube necistoty by sa odfiltrovali na molitane alebo podobnom type filtra prv nez by voda sla do filtracneho jazierka. Je to vec technickeho riesenia ako to spravit.

Chcem urobit len male jazierko 5-6m2.

Presne technicke riesenie este nemam.

Jedna varianta, nad ktorou uvazujem, by bola, ze v strede a najhlbsom bode filtracneho jazierka by bola kolmo zasadena 30 cm siroka  plastova rura, do ktorej by voda padala z hadice. Dobre by sa prevzdusnila. Ta rura by mala dostatocnu vysku nad uroven najvyssej hladiny filtr. jazierka. Z rury rozvodmi alebo len pomocou otvorov na spodku pri dne filtracneho jazierka by sa voda gravitaciou dostavala do filtracneho jazierka a vzlinala po vsetkych stranach. Dosiahnutim istej urovne by ako vodopad prechadzala do jazierka. V rure by bolo prvotne filtrovanie, dal by sa tam nasadit prevzdusnovac.

to je prva predstava. Chcem ist tym jednoduchym sposobom, ale aby to malo vsetko co mam mat. Ryby, az ked to bude fungovat.

Na objem, který udáváte, musí 200l materiálu bohatě stačit. K odloučení hrubé hmoty by bylo  lepší síto(používáme nerezová nebo tkaninu s pohyblivým pásem s časovačem pro posun a samočištění)

S konstrukcí dbejte n ato, že bude nutné čas od času materiály propláchnout, umístil bych dospodu "filtru" nějaké vedení, asi tlakové vody.

Zdravim, po situ 200-300um uz delsi dobu patram, hotovy modul je neunosne drahy. Nemate nekdo tip kde ho sehnat (i jako nahradni dil).

Síto máme 300mikronové a 100 mikronové (to ale spíše používáme do dočišťování, je velmi jemné) ve formě rámečku (pasoval do straších typů Biotec Screenex) nebo ve formě válce pro nové typy Proficlearů. Pokud my pošlete mail s Vaší adresou na obchod-zavináč-vladeko.cz, zašlu fotografie obou typů, sem na stránky je neumím vložit

U obou se jedná o nerez, pokud by jste zatvrzele trval na stavbě vlastního filtru, myslím, že bych mohl navrhnout jistá konstrukční zlepšení...

moc by mne prosím Vás zajímalo, jak to fungujev praxi, chtěl bych něco podobného taky zkusit zkuste se podělit o další poznatky diky

Pro upřesnění - ani domácí ČOV nefungují v nonstop režimu, běží přibližně polovinu času. S energetickou náročností je to, který systém je vhodnější na racionální diskusi.

Jistě mi ale dají odbornící za pravdu, že v jezírku je co se týče průtoku více vždy lépe než méně (pomineme li případ supervýkonných čerpadel, které by jezírko proměnily průtokem v horskou bystřinu..)

Na jezírko by stačil ale jistě čerpat kratší dobu /24 h, než u ČOV.

Hlučnost, pokud Vám nevadí periodické mohutné probublání není tak tragická. Co je ale na mamutkách také zajímavé, že na určitou dobu mění fyzikální parametry čerpané tekutiny - díky tomu vlastně fungují. Čerpaná voda se lépe promíchává.

Co se týče vzduchovací funkce, pasivní nasávání do průsvitu rozvodu čerpané tekutiny  se nemůže svojí vydatností s mamutkou  měřit - a výrazně aerobní prostředí je navíc ideálním médiem pro aerobní bakteriální faunu.

Za úvahu stojí i protizámrazová funkce instalovaného dmychadla.

Chápu prosazování zavcedených, jistých a odzkoušených postupů, mají jistou hystorickou genezi, navíc jezírkové technologie jsou arteficiální - využívají nejrozšířenějších řešení. Koneckonců technologie domovních ČOV prošla podobným vývojem. Aerobní "bezmotorová" a širším slova smyslu  "nemechanická" řešení přišla na řadu až po mnohaletech, kdy se ve světě vyráběly ČOV s bizarními mechanickými čerpacími mechanicky provzdušňujícími prvky.

Problém mamutek je v tom, že zatím nestojí segment jezírek nikomu za to, aby se v této oblasti exponoval a investoval do vývoje laděného systému energii a náklady. Bude to v příštích letech spíše pole pro technokratické kutily a experimentátory.

Dovolil bych si rozporovat jedinou věc, a to vypínání na 1/2 času - námi používané filtrace při vypínání podobným způsobem nefungují moc dobře, nevím jak je to u ČOV, u jezírkových fitlrací se nám to děje. Také proto máme čerpadla stavěna na trvalý provoz. Pokud máte někdo jinou zkušenost, podělte se

Nemělo by to vadit - ČOV vykazují nesrovnatelně vyšší čistící efektivitu a zatížitelnost než jakýkoliv mechanický filtr, nebo mechanickobiologický  filtr, princip je triviální - zatímco v mechanickobiologických filtrech je pouze hraničně aerobní prostředí v dobře designované ČOV (podobně jako v průmyslovýcg čističkách) vzniká tzv. aktivovaný kal. Ten je ve výrazně aerobním prostředí vlastním čistícím elementem ve vlastní pracovní komoře díky významné cirkulaci provzdušňované vody je odpad biologicky odbouráván a částečky kalu agregují, vyčištěná voda je přečerpána (A opět provzdušněna do výpustní komory. zde je voda již zdravotně nezávadná. Někteří výrobci zde zařazují pískový filtr, dnes již vždy bezúdržbový - tj. vždy za několik dní  je automaticky protiproudově propláchnut . Vytékající voda z takové čističky je skutečně čirá a kříšťálová, voda z těchto typů čističek je dokonce použitelná v domácnosti jako nepitná .(Splachování, na západě dokonce v rozvodu pro pračky..)

Pokud v domku s ČOV nesídlí nějaká fanatická hospodyňka hubící bakterie v ČOV  nesmyslně používanými desinfekčními prostředky a je- li dost odpadu pro bakterie aktivovaného kalu funguje ČOV efektivně a optimálně.

U jezírek by jistě stálo za  úvahu experimentovat s mamutkou, dále protiproudově čistitelným automatickým pískovým filtrem. Zde jsem přesvědčen, že by tato technologie šla aplikovat do systému jezírek okamžitě - odpadla by pakárna s  mechanickými filtry, a odpadl by samozřejmě obchod se spotřebním materiálem  a zbožím s  časově limitovanou životností, zároveň by ale jistě šlo prodávat hezké automatické pískové filtry ála ČOV, spolu s řídící jednotkou zajišťující protiproudové automatické čištění filtru) mezi před tímto mechanickým výstupním filtrem by samozřejmě musela být umístěna vlastní provzdušňovací komora s bakteriálním čištěním, Znečištění jezírka ale není dostatečné pro efektivní vznik aktivovaného kalu. Bylo by tedy nutnézajistit kolonizaci vhodného nosiče s maximální plochou (keramzit etc..?) Hlavní rozdíl proti stávajícím řešením by měl být v zajištění skutečně masivního provzdušňování.

Princip takového čištění odpovídá tomu co dělají ČOV, které koneckonců  nečiní nic jiného než v malém objemu extrémně rychle napodobují přírodní pricipy čištění vody. je to podobně revoluční jako   průmyslová separace sypkých pevných frakcí - zde se nejlépe osvědčily nikoliv mechanické filtry, ale princip tzv. CYklony - velké nádoby jejíž geometrie umožňuje vznik vzdušného víru, který "odstřeďuje" jednotlivé frakce - proč to píši, desetiletí se tento princip používal průmyslově a teprve po mnoha letech dokázal geniální vynálzece dyson aplikovat tuto technologii do  bezsáčkových vysavačů.. Je to jenom analogie. Neberte celý můj příspevek jako negaci Vašich erudovaných informací, pouze přemýšlím nad implementací známých, funkčních a ve  srovnání se stávajícími technologiemi snad efektivnějšími metodami. Jezírkové technologie dnes dosáhly jistě sofistikované hranice, a jsou i funkční a odzkoušené, jenom mám pocit, že jsou možná příliš spjaté s jediným principem, na kterém fungují, a jímž jsou jak efektivitou, tak náročností údržby a potřeby kontinuálního finacování limitovány

Rozhodně by stálo za to experimentovat

Prosím  - pouze pro upřesnění - jsem přesvědčen, že pro jedince nedobrodružné povahy je optimální instalovat stávající zavedené "konzervativní " technogie.

Pro duchem objevitelského jedince, který se nebojí studia a často nevratných investic by experimentování minimálně s pískovým filtrem  a mamutkou mohlo být zajímavé a zábavné.

Co se týče machanickobiologických filtrů - napadá mne ještě hledání řešení adekvátní mechanickobiologickým filtrům, používaným ve velkých akváriích s mořskou faunou (myslím tím  objemem  srovnatelných s jezírky)- nároky na stálost kvality vody je zde mnohem vyšší než ve sladkovodních systémech.  Mechanickobiologické filtry jsou zde trvale provzdušňované,  bakterie kolonizují přírodní porézní materiály. Jejich nevýhodou je velký objem, který zabírají, výhodou je trvanlivost.  Jenom pro pobavení  - tyto systémy  jsou v obecném principu známé a používané, ale neexistuje na ně  žádný přesný návod, jejich praktická realizace , tedy  know how je v zahraničí vždy střeženo dodavatelskými firmami . Na rozdíl od fyzikálně - chemických principů, které jsou mnohonásobně rozšířenější.