Řasy v jezírku

Tak se mi podařilo potlačit řasy.  

Do posledního stupně filtru jsem nasypal drcené hnědé uhlí.  Vodu jsem bohužel před tím nezměřil.   Po pěti dnech   jsem naměřil PH 7,6 po dalších pěti dnech 7,2 . Bylo vidět že řasy mizí, mizely tak že se rozpadly do takových chuchvalců které jdou lehce povysávat. Řasy které se drží jen na mělčinách jsou takové bledé. Na to, že řasy v těchto teplých dnech se hojně rozrůstají tak u nás opravdu mizí. Voda je úplně čistá.  Postupoval jsem trochu podle této rady . Není na tom nic složitého ani nebezpečného.

Díl 1.

V okrasných zahradních nádržích pro pěstování leknínů i dalších vodních a bahenních rostlin často vadí přemnožené vodní řasy, zejména vláknité řasy rodu Claphora. Jsou obtížné jednak z estetických důvodů, neboť voda s nimi vypadá nevábně. Jednak z důvodů praktických, pěstitelských. V krátké době totiž mohou úplně zadusit mladé sazenice leknínů. Nebo dospělé rostliny tísnit tak, že začnou degenerovat, ne-li přímo hynout. Zvláště obtížné jsou vláknité řasy při pěstováni méně vzrůstných, více prošlechtěných a proto choulostivějších odrůd leknínů, které se s oblibou sázejí do malých a nejmenších bazénků. Jsou to například červené kultivary Laydekeri Purpurata, Froebeli, Clara, růžové Pink Opal, Sýkorův Růžový, Irene, oranžové Graziella, Aurora, bílé Alba Minima či Odorata Pumila aj. Křehké listy těchto kultivarů se při pokusech o mechanické vybírání řas velmi snadno poškozují, až se někdy úplně odlámou a rostlina může být v nejlepším případě oslabena. Jemné trpasličí lekníny, např. žlutý N. Pygmaea Helvola nebo bílý Pygmaea Alba a červený Pygmaea Rubra v nádržích, kde přerostou vláknité řasy, kvůli tomu nelze pěstovat skoro vůbec.

Používané prostředky "tvrdé" průmyslové chemie zejména při možnosti relativně snadného předávkování představují v jezírku určitá rizika. Existuje však v praxi vyzkoušený bezpečný způsob potlačení řas mnohem přirozenější cestou. Je založen na využití znalosti jejich životních podmínek v konfrontaci s životními nároky leknínů. Řasy nejlépe prospívají v tvrdší, neutrální až alkalické vodě. V měkké a kyselejší vodě se nerozmnožují nebo se rozmnožují jen málo, naproti tomu lekníny měkkou kyselou vodu snášejí dobře; ostatně jihoamerické přírodní druhy leknínů jsou v ní přímo doma. K žádoucímu účinku obvykle stačí zařasenou vodu změkčit o 1° něm. tvrdosti, přičemž kyselost vody, kterou nejsnadněji změříme indikátorovými papírky, by se měla pohybovat kolem 5,5 - 6,5 pH

Možností, jak změkčit a okyselit vodu je několik, ale vůbec nejjednodušší a nejbezpečnější se jeví k tomuto účelu použít drcené hnědé uhlí a z jeho druhů zejména lignit. Působí hlavně vyluhováním slabých kyselin. Při použiti hnědouhelné drti není třeba vodu upravovat před napouštěním jezírka. Uhlí se aplikuje přímo až do plné, osázené nádrže, aniž by ji bylo třeba vypouštět a znovu naplňovat. Jeho množství v poměru k objemu upravované vody nelze předem úplně přesně stanovit. Záleží totiž na stupni alkality a tvrdosti vody a také na množství síry, jež to které uhlí obsahuje. Zkoušky potvrdily jako vhodnou počáteční dávku 1 litr jemné hnědouhelné drti na 100 litrů vody. V malých nádržkách s rostlinami je nejlepším způsobem aplikace moučka nasypaná do textilního vaku a pak ponořená do jezírka. Odtud je třeba ji čas od času vyjmout a hned zase ponořit do vody. Textilní vak má tu výhodu, že po vyluhování, až se projeví úbytek řas, je možné uhlí z vody odstranit a okyselování ihned zastavit. Neprojeví-li se úbytek řas do 14 dnů, je vhodné dávku zopakovat (vyměnit za novou). Dbáme, aby konečná reakce vody neklesla pod 5,5 pH (měříme indikátorovými papírky). Jemnou uhelnou drť lze také aplikovat ještě jednodušším, byť poněkud méně čistým způsobem, a to posypem na hladinu, třeba před deštěm, který umyje poprášené listy a vpraví plovoucí prachové částečky pod hladinu. Téhož efektu ale lze docílit kropičkou na hadici nebo na konvi s vodou.

Ukázalo se, že velmi dobrý účinek má hnědouhelná drť v jezírcích s nuceným oběhem vody a filtrací. Hrubou drťí naplníme buď gravitační filtr. Nebo jí zařadíme jako vložku do průtlačné filtrační skříně. Účinek opět závisí na stupni alkality a tvrdosti vody. Jelikož ale nucený oběh vody účinek zvyšuje, použijeme 1 litr drti na cca 150 litrů vody. Neprojeví-li se úbytek řas do 10 dnů, dávku v gravitačním filtru zdvojnásobíme nebo v průtlačném filtru vyměníme za novou. I v tomto případě dbáme, aby konečná reakce vody neklesla pod 5,5 pH (měříme indikátorovými papírky). 
U uhelné drti při běžné opatrnosti nehrozí nebezpečné a hlavně nenapravitelné předávkování. Pouze na velmi zvýšenou kyselost vody pod hodnotu 5,5 - 5 pH začnou reagovat listy leknínů výskytem okrouhlých tmavých skvrn asi velikosti drobné mince. Příliš okyselená voda už také může být škodlivá pro případnou rybí obsádku a vodní živočichy. V tom případě s louhováním uhlí přestaneme, event. do bazénu přilijeme neupravenou tvrdou vodu. Škodlivý účinek na faunu zmizí a skvrny na listech leknínů se bez následků přestanou šířit.

Příznivý účinek uhlí ve vodě je sice poměrně dlouhodobý, nicméně je dobré ho podpořit vhodnou skladbou substrátu, ve kterém jsou lekníny nebo jiné rostliny zasazeny. Reakce použité zeminy by neměla být alkalická. V žádném případě do ní proto nepatří vápno, nýbrž dostatečné množství rašeliny. Kromě vytvářeni příznivých podmínek pro růst leknínů pak aplikaci uhlí upřednostňuje zejména okolnost, že v doporučeném dávkování jím upravená voda není toxická pro živočichy a že neohrožuje ptáky, kterým okrasné zahradní bazénky mnohdy slouží jako napajedla

Před 14ti dny jsem založil do filtru uhelnou drť. Řasa se zastavila a 80% se rozpadla. Pak byl klid a před třemi dny řasy opět přirostly na mělčinách a to celkem hodně.  Na kameni co tvoří splav řasy vytvořily takové provazce. A to asi během dvou dnů. Jezírko vysávám jednou týdně, filtr také odkaluji, počasí je chladnější.   Co způsobí takový náhlý růst?  Má s tím někdo zkušenost??

Takhle kyselá voda ale může způsobovat rizika pro chov některých citlivějších ryb, slyšel jsem, že u Koi kaprů může docházet vlivem příliš kyselé vody například k rozpadu ploutví.

Kyselá voda určitě kyselá ještě nebyla.  Prvním měřením bylo 7,6za 5dní bylo 7,2. to byly řasy na ústupu a byl týden klid. pak zase vyrazily. Poškrábal jsem je kartáčem, na druhý den jsem posypal kyslíkem, jen mělčiny, povysával a odkalil filtr. Také se ochladilo a řasy už nerostou. Podle jistého návodu jsem zkušebně posypal některá místa přímo jemnou uhelnou drtí a řasy se na těch místech do dvou dnů pustily. povysával jsem a je na těch místech čisto. Drť jsem vyrobil z normálního hnědého uhlí které už bylo dost vyšisované a vypršené.

Co se týká okyselení vody tak jsem zkusil použít stolní ocet. 10l jezírkové vody a 5ml octa. vodu jsem dostal asi na 5,8 a světe div se,,,, nic. řasa na kamenech které jsem tam vložil spokojeně přežila pět dnů. Tak že není kyselost jako kyselost.  Co si o to myslíte??

TETRA POND ALGOREM, 250ml balenie za cca. 8 €. 50ml na kubík vody, rozriediť vo vedre, naliať do jazierka, rozvíriť vodu v jazierku aby sa to lepšie premiešalo a reakcia je viditeľná okamžite. Riasy sa začnú zhlukovať do hromady a vyplávavať na hladinu. Odtiaľ veľmi jemným sitom sa len vyzbierajú a jeto. Skúšal som to včera poobede, ryby okamžite ožili (mám len KOI kapre aj s mladým tohtoročným výterom), dokonca po troch týždňoch sa ukázal aj jeseter. Ráno som ešte vyčistil filter, voda čistá do 130cm, PH 7,5, proste som spokojný. Včera bola voda zelená ako hrachová kaša, viditeľnosť do 10 cm. Uvidím, dokedy to takéto vydrží.

Abychom tady nemátli čtenáře - pleteme dohromady řasu a řasu (což je, jak jsem zjistil, mezi lidmi úplně normální). Příspěvek nade mnou píše o použití prřípravku TETRA POND ALGOREM, který sice sám neznám, ale na stránkách výrobce bych ho identifikoval podle popisu jako koagulant - česky řečeno přípravek, který dokáže neprůhlednou zelenou vodu (také řasa) vyvločkovat a uděla z ní tak vodu průzračnou.  Podobných přípravků je na trhu celá řada, ano, působí proti řasám - ale pouze těm druhům, které způsobují zákaly (možná někteří kovanější biologové vyjmenují i konkrétní druhy a rody)

V dalším příspěvku se píše o vláknité řase - obvykle máte čistou vodu, a vidíte chuchvalce čehosi zeleného - také se jedná o řasu, ale pokud chcete použít nějaký přípravek, měli by jste v obchodě sáhnout po úplně jiné krabici (gramotný prodavač se Vás zeptá, na co to potřebujete)

Co jsem tím chtěl říct? Pokud s jezírkem začínáte, může Vás tahle diskuze celkem snadno zmást, a vy použijete přípravek správně podle návodu, ale špatně jste vybrali ten příslušný typ přípravku. V tom lepším případě jste vyhodili pár set až tisíc, podle objemu nádrže. Můžeme se přít, co je snáze odstranitelné, zda vláknitá řasa, nebo kalná voda, pokud však budete někdy něco podbného kupovat, ptejte se a Vaši vodu popiště.  Na otázku "Mám v jezírku řasu, co na to máte" nedokážu odpovědět, to je nic neříkající

Uvedný přípravek jsem používal v minulosti u pstruhů v bazénu nadávkoval jsem ho dle dávkování a s 500 mi odešlo do rána 400 a to ty větší a víc nažrané kusy pak jsem vyzkoušel poloviční dávkování a to bylo v pohodě to ryby zvládly.Učinek byl stejný jen to trvalo déle než se voda pročistila.Od doby ky jsem přišel na to jak správně používat bakterie od subia jsem podobné přípravky proti zákalu a proti řasám nepetřeboval. voda se mi vyčistila je krásně průzračna a řasa zmizela. S pozdravem Tichý tichy22@seznam.cz

Co si o tom myslím? Že hazardujete se zdravím svých ryb.

ježííííš vy drhnete jezírko rejžákem?

no sbohem

neblbněte, nechtějte přírodu přečurat a mít z toho sterilní supr čistou nádrž bez řas, to prostě nejde na 100%

jste jak malej chemik hihi, tady posypat hnědým uhlím támhle trochu octa...  :-)