Doma dělané filtrace

Z mého pohledu je dobrým materiálem filtrační pěna, ale dovedu si představit i jiné typy media. Pokud si vyrábíte filtr sám, bude jedním z měřítek cena media - takže záleží i na tom, jak jste schopen sehnat to které za jakou cenu. Po zkušenostech s údaji výrobců o kvalitě toho kterého media, a následně naměřených výsledcích, to už beru tak nějak s rezervou :) Nemyslím si, že kvalitu biofilmu, který na mediu roste, nějak ovlivníte typem media. Spíš berte v potaz hydraulickou propustnost media, (ne)snadnost jeho čištění, dlouhodobou výdrž ve vodě. Každý majitel samozřejmě může mít jiné zkušenosti a nároky (stejně tak, jako je každá čištěná nádrž svým způsobem jedinečná), takže preferovat nějaký konkrétní typ media asi nemá smysl. Pokud stavíte nový filtr, insipirujte se jinde -nejlépe někde u známěho, který už filtr má, a řekne Vám bez vytáček výhody a nevýhody.

Mam aj penu, velke pory, dobra priepustnost, zdravotne nezavadna,  mam ju aj zadarmo, len sa strasne dlho zbiera, takze zatial husie krky. PH bolo takmer 8, a koncentraciu amoniaku... by som iba hadal. Meral som kvapkovym testerom a aj ked boli ryby cule a bez problemov tak ukazoval vysoku hodnotu :-), ked boli malatnejsie tak samozrejme, ze hodnota bola este vyssia. Ale hodnotu neviem (na testovacej skale boli aj hodnoty, ale neverim im, nameral som vyssiu hodnotu nez bol rozsah toho testeru, takze bud su ryby super odolne, alebo nezmyselna hodnota) To vysoke pH posuvalo rovnovahu Nh3, NH4 a to bol asi problem. Dal som nejake vodne rastliny (vachta trojlista) vymenil vodu a system zasa funguje.

Pokud jste měl pH téměř 8, je to dost, na druhou stranu to není hodnota, ze které by jste musel mít extra velké obavy. Tuto hodnotu naměří většina majitelů nádrží, a jejich ryby jsou v pořádku.  Amoniakální dusík je potenciální problém, ale zcela jistě řešitelný. Já bych se přikláněl spíše k technologickému řešení podporující nitrifikaci (filtr, vzduch), ale pokud Vám pomohly rostliny, tak hurá.
Pokud máte v nádrži více ryb, nebo častěji krmíte, čas od času ho změřte - nespoléhal bych se na vizuální stav ryb v nádrži. Zamyslete se i nad použitým krmivem - když hovořím s lidmi, co chovají kapry, nestačím se divit, co všechno dokáží použitým druhem krmiva ovlivnit ( bez ironie).
K rovnováze NH3 a NH4 - toxičtější účinek má molekula NH3, udávaná nejvyšší přípustná kapacita pro kaprovité ryby je asi 0,05 mg/l, pro pstruhovité ryby je hodnota jěště nižší.  Zvyšující se teplota podporuje změnu NH4 na NH3 a tudíž je tento problém největší během léta. Podobně to platí i pro zvyšující se hodnotu pH

Pravda,... a ciastocne suvisi s mnozstvom CO2 vo vode, ktoreho rozpustnost klesa s teplotou a naopak sa spotrebovava riasami ci rastlinami. Mozno mate prilis makku vodu, nema pufracnu schopnost a pH moze lietat hore-dole. Na koiphen zvysuju obsah CO2 pomocou jedlej sody. Zdroj CO2, vyborna pufracna schopnost na znizenie pH a pritom je pH neutralny.

chtěl jsem se zeptat, co tam je na tom vstupu ta "Tyčka",nebo co to je plovák?.. udržuje to nějak stálou hladinu vody?..nebo jak to vyřešit, jak u orgilálu?

presne tak inspiroval jsem se u filtru budget - viz priloha. Fungovalo to velice dobre. Zavitova tyc, na ni pomoci matek vymezeny kus polystyrenu - diky tomu to slo zareguovat a pod trubkou take pomoci matic umistena zatka z kg tubky. Tzn. kdyz do filtru priteka moc vody a hladina dole se zacne zvysovat zacne vytlacovat polystyren nahrou a tim zacne tlacit zatku proti vtoku.

Ja účinně to může fungovat když tam čerpám vodu čerpadlem, ten tlak a množství vody zůstane stejné, myslím že to přetlačí polystyrenový plovák tak aby zůstal pod hladinou.

No bojovat proti tlaku cerpadla asi vyznam nema, to by se muselo resit nejak jinak - nejakou odobockou prepadem. Ja to mel na gravitacni zapojeni tam problem nebyl.

Tohle řešení se používá právě pro gravitace, na čerpadle by to bylo těžko funkční. Navíc myslím, že by to vedlo ke snižení životnaosti čerpadla, zvlášť když by výkon čerpadla byl větší než odtok

Zdravím všechny. Mám pár dotazů pro zdejší odborníky. Chci si postavit sám filtraci pro jezírkovou soustavu (2 jez. spojená potokem) s převýšením 180cm. Pro "pohon" potoka a vodopádu bych použil extra čerpadlo. Filtroval bych jen horní jezírko o obsahu 30m3, zbytek tj. potok a menší jezírko o obsahu cca 12m3 by bylo osázené rostlinami jakožto kořenová čistička.  Ve filtrovaném jez. by byla v nejnižším bodě gula. A teď mě jde o to, jak propojit filtr s gulou.Chci gravitační systém filtrace. Dno šachty filtru bude asi o 80 cm výše (a vstup do vortexu ještě o něco výše). Zajímalo by mě zda bude voda samovolně natékat do filtru (spojené nádoby) dostatečnou silou - množství nebo bude nutné použít čerpadlo - tedy nasávat vodu z guly do filtr. soustavy (zde vidím problém ve vztahu průměr potrubí z guly 100mm k sání čerpadla). Nebo bude lepší dát čerpadlo na výtok z filtru a "odsávat" vodu z filtru do jezírka? A dále jak zjistím průměry vstupu a výstupu do a z vortexu? Vstup a výtok do filtračních komor s náplněmi, když bude větší tak se nic nestane, spíše naopak - podle mého názoru("nepojede" proti tlaku na vstupu).Doufám, že jsem to popsal srozumitelně. Příspěvek jsem "přilepil" k textu pana Hrkala jen abych nezakládal nové téma. Díky za případné odpovědi. george.