Jake tramky na kolnu?

Při stavbě altánu jsem zkusil hoblovat obojí dřevo a je v tom sakra rozdíl. Syrové (smrkové) dřevo postupně  vysychá a tangenciálně hoblované léta se odlupují v ostrých lístečcích, velmi nepříjemných až řezajících na dotyk. Desky bych radil hoblovat každopádně vyschlé. Vypadlé suky se dají převrtat. Ze syrových prken střechy mi beztak suky vypadávaly celé léto, jak prkna vysychala.  Jsou-li vyschlé desky mírně  zkroucené, přibitím se srovnají Co se hranolů týče, tam je třeba počítat s rizikem zkroucení, které běžně narovnat nelze. Hranolům  taky odpustíme malé nerovnosti povrchu.  Proto bych u nich spíš akceptoval to hoblování zasyrova.

Hoblovat  by jste měl zcela jistě suché dřevo, resp. pro venkovní použití by měla vlhkost dřeva být kolem 15%. Dovedu si představit, že to provedete u nosné konstrukce - tam bych se spíš u mokrého dřeva obával tvarových změn než povrchu po hoblování - předpokládám, že domek k účelu, kterém se tady mluví, by klidně mohly být jen řízlé - počítám, že je obložíte nějakým záklopm z prken nebo palubek. Tady bych ale na suchém dřevu trval, minimální síla 19mm, ideálně palubka, a nebo u hoblované desky klást prkna přes sebe (do stromečku).

Tak kolnu na drevo mam jiz od podzimu hotovou, kostru jsem si nechal udelat, podbijeni strechy a boky jsem si uz udelal sam. Na bocich, i kdyz do ni davam drevo dosti proschle a nastipane, jsem nechaval mezi prkny 1 cm mezery, aby provetravala. Ted mam v planu pristresek pro auto z 5ti metrovych tramu 12x14 cm, (strecha 5x4 m) a ted ten dotaz - mohu si vybrat tramy ze smrku nebo z borovice. Ktera volba je lepsi? Dekuji za nazory! Sterba

Přesně tak, nemotejte truhlařinu s tesařinou, lehonce oschnout a hurá stavět. Na zemi by se to zkroutilo a pak bych Vám tu práci opravdu nezáviděl.

Dobrý den, prosím o radu jakou udělat podlážku do kolny.Základ by měl stát na pražcích, tím by vznikla mezera pod pražci asi 15 cm, mám obavu že se pod dřevěnou podlahou budou držet hlodavci, prosím poradte jak tento problém vyřešit Pepa

Hlodavce ignorujte, nezabráníte jim. Na druhé straně, proč by se měli zdržovat právě pod kolnou? V zimě tam tepleji není a v létě nic k žrádlu. Mám kolnu ze starého včelína (místo pražců na kamenech a cihlách), hlodavců plnou zahradu, ale kolna je nijak neláká.

Jestli pod dřevěnou podlahou necháte 15 cm a tak to zůstane, nebude se to zabořovat do země, žádní hlodavci tam nebudou, dostanou se tam lasičky a ježci a ti je vychytají. 20 - 25 cm a bude to dostupné i pro kočky...

Jinak bych se chtěl zeptat, když se tady diskutuje o trámcích, nezkoušel někdo dělat takovou stavbu z trámků lepených z obyčejného řeziva? Třeba 2 desky průřezu 2x4 cm skládané střídavě k sobě na průřez 4x4 nebo 3 desky 2x8 cm složené k sobě na 6x8 cm atd s tím, že by se to sbilo k sobě hřebíky a slepilo lepidlem na dřevo, případně do vyschnutí lepidla stáhlo truhlářskými svěrkami a tak z obyčejných desek vyrobil trám střídavě z těch kousků nadstatvovaný a v podstatě libovolné délky omezené jen potřebnou nosností.

ty si pleteš rozměry teoretiku.

 predchozí platí pro Miloše Vysloužila.

Dělejte to hned. Aspoň se vám trámy nezkroutí. Jen pokud je chcete hoblovat nechte je měsíc na průvanu a nejlépe v teple. Ale kde vzít v zimě teplej průvan.

Taky se mi to zdálo divný, ale tesaří se ze syrovýho. Namydlí se to tam, nabouchá se na to střecha a je to! Bohužel se to umí taky zkroutit a jako napotvoru, zrovna krajová krokev je jak vrtule. Ale to je holt riziko, když se to točilo v lese, tak z toho ani kouř nemůže bejt rovnej.