Oxid chloričitý (ClO2) k dezinfekci bazénu

Já myslím, že jsme si neporozumněli. V každém bazénu jde současně o několik oblastí, které je potřeba zajistit.

1.desinfekcem. tedy vyhubení živých organismů, bakterií, zamezení růstu řas atd.
2.kvalitní oxidace ostatních nečistot-dezinfekce musí být silné oxidační činidlo aby odstranilo ostatní organických nečistoty (pot, zbytky opalovacích krémů atd.).  Pokud píšete, že ClO2 nepomůže odstranit tyto zbytky, byl by pro bazény nevhodný. Ale předpokládám, že tyto vlastnosti má (když se koneckonců k těmto účelům komerčně prodává i využívá).

Výsledkem v obou případech je inertní kal, který se usazuje na dně a mechanicky filtruje.

A za 3. jde o to, aby se zvolená dezinfekce dostatečně dlouho v bazenu udržela.

Jinak jsem se dočetl že ClO2 je velmi nestálý a může snadno explodovat. A tuto reakci může spustit např. vyšší tlak (vyvíjení v uzařené nádobě!!!), světlo, pohyb (náraz, třesení..!!!). Současně v paralelním vlákně, které jste zde založil (nerozumím proč?) někdo psal o tom, že nejsou známé všechny mezisloučeniny, které se z něj v bazénu tvoří, je vážné riziko vzniku dalších jedovatých látek, které jste neuvedl a které jsou mnohem nebezpečnější než vázaný chlor.

Tak nevím, jestli se do takové výroby pouštět. Nebo ji jen občas nakombinovat s chlorem? Není mi také jasné, jak dlouhá je jeho účinnost-jak často se musí do vody přidávat. Jaké s tím máte zkušenosti?

Myslimm si, ze dezinfekcia nic z bazenu neodstrani, alebo len zanedbatelne malo. Iba zabija zive. Cize organicke zluceniny sa mozu v bazene dost hromadit, ale pritomnost dezinfekcnych latok zabrani prezitiu mikroorganizmov. Ak by ste chceli mat take oxidacne cinidla, co rozlozia vsetko svinstvo v bazene, tak by sa tam nik nesmel kupat. Nemohli by sa pouzivat kvarterne amoniove soli, ako dalsie cinidlo proti mikroorganizmom.

ClO2 v rozpustenej forme nemoze explodovat, ma ine vlastnosti ako plynny v nejakej tlakovej flasi.

Taky bych těl reagovat.
Chlor ve vodě proměňuje cizí látky na jiné chemické látky, které nemají co dělat v bazénu a pořád se musí měřit voda (proto se opouští dávkování jak do bazénu tak do vodovodu). Potřeba vyvstala, když bylo zjištěno, že chlór a podobné výrobky tvoří některé nebezpečné DPD je (vedlejších produktů dezinfekce) jako THM (trihalometany) a jiné.

Cizí látky po kontaktu s Oxidem chloričitým, nám spadnou na dno v podobě sraženin, které nám zachytí filtr, stejně,  jako u ozonu, UV lampě nebo kyslíkovou či peroxidovou metodou. Je pravdou, že více luxujeme dno (viz foto). 

Ale nebudu otrokem bazénu a pořád měřit a lít různé chemikálie, abych udržel bazén v nějakém udržovaném prostředí pro chlor. Přidávání chloru do vody nám pořád stoupá pH ve vodě a udržovat vodu okolo 6 pH (kyselou)se mě vůbec nelíbí.

Člověk je zásaditá bytost. Mnohem je lepší se koupat ve vodě s výším pH (zásaditou) vodou. Naše tělo udržuje v krvi hodnotu pH 7,36 až 7,44. Mořská voda je od 8 do 8,5 pH, hodnota pod 7 pH je látka kyselejší. Vnitřní prostředí našeho těla je neutrální, vlastně mírně zásadité.  Protože snížení na pH 7 nebo naopak zvýšení na 7,6 by již mohlo být smrtelné. Překyselení organismu je v současnosti jednou z nejnebezpečnějších civilizačních chorob (tímto problémem trpí až 80 % populace.). Jestliže je kyselost příliš vysoká, organismus začne využívat zásoby minerálů v různých orgánech a odbourávat je, aby zneutralizoval kyselost (třeba odbourávání vápníku z kostí). Proto se přidává k léčeni do teplé koupele (cca 40 oC) - 1/4 hrnku sody bikarbony a 1/2 hrnkku morskej soli (zásaditá voda. Když se budeme koupat v zásaditější vodě,  tak tělu pomůžeme a bude přes pokožku vyrovnávat pH.

Další odpověď.
Nesmíme si plést pojmy = PLYN (ClO 2) ze stabilizovaným roztokem (ClO 2).

Plyn (ClO 2) jeho fyzikální a chemické vlastnosti:
může vybuchnout v koncentraci dolní mez = 30% nebo vyšší se vzduchem (zemní plyn dolní mez 4,3%). Nebo pak při stlačení plynu, o tlaku 30,4 kPa (na sporáku má být Z.P.2,1kPa), vše při standardní teplotě. Jeho zápalná teplota je cirka 130 ° C.Proto ho nelze skladovat ani vyrábět, jako stlačený plyn nebo komerčně ho prodávat.

Proto se vyrábí a prodává jenom jeho sloučenina v malém % roztoku nebo v prášku. Takže jsou tyto látky bezpečné (při dodržení základních pravidel). Vždy přidávejte kyselinu do vody, nikdy přidat vodu do kyseliny.

Tím pádem je lepší ho vyrábět na větratelném místě. Tak prodávané sloučeniny zamícháme do vody a potom to necháme aktivovat ve vodě, nebo ho vyrobíme v reaktoru a následně smícháme ve vodě.

Stabilizovaný roztok, oxid chloričitý (ClO 2), který nás zajímá.

Jeho fyzikální a chemické vlastnosti:

Když vezmeme prášek nebo tekutinu a rozředíme je ve vodě. Ten to roztok potom aktivujeme různými aktivátory nebo redukčním činidlem (kyseliny), jaký jsou třeba mléčné, octové (potravinový ocet),askorbové, citronové,humiové. Jedním z nejdůležitějších fyzikálních vlastností je jeho vysoká rozpustnost ve vodě a zejména ve studené vodě. Tím nám vznikne bezpečný rozpuštěný  (ClO 2) ve vodě, je méně korozivní než chlor a má účinnost v širokém rozsahu pH. Tak jsme dostali bezpečnou konzistenci této látky,

Například, 3000 ppm roztoku oxidu chloričitého ve vodě je nehořlavá kapalina s tlakem par a teplotou varu v podstatě stejný jako je voda (tj., 20 mm Hg při 20 ° C) a 100 ° C)). Je minimálně dráždivý pro oči a nedráždí pokožku, tak dlouho, dokud pH roztoku se udržuje v neutrální oblasti.
Tento stabilizovaný roztok lijeme do bazénu nebo dávkujeme po částech do vody. Podle bezpečného listu, když ho budeme skladovat ve vyšší než 10^oC a neměl by být zahříván na teploty vyšších neš 60^oC a v tmavé nádobě. Po dobu skladování strácí účinek.
Podle studií je retence (ClO 2) ve vodě v závislosti na čase.1 den=96,5%:3 den=95,9%:7 den=101,0%:14 dní= 93,1%:24 dní=86.4%:56 dní=86,3%:80 dní=35,2%:112 dní=4,5%.

Pozn:(Stabilizovaný oxid chloričitý je zavádějící termín, který se bohužel používá v širokém spektru. K dispozici jsou pouze stopové množství oxidu chloričitého ve "stabilizované oxidu chloričitého". Přesný popis je, "stabilizovaný chloritan". Existence oxidu chloričitého jako skutečného plynu, znamená, že mohou být generovány ve vodném roztoku a udržovány bezpečně v tomto roztoku.)

Třeba, stabilizovaný oxid chloričitý obsahující 2% (20 000 ppm) se prodává pod názvem Purogene ® = (NaClO2 na 3,36%) a činidlo HCl 15%. Dopuručená koncentrace v zahradnictví =2,5mg/l, balená voda=0,2mg/l, pitná voda=0,8mg/l. Držitelem povolení UK pro použití ve vodě, která má být použita pro účely pití, mytí, vaření a potraviny výroby, a jako dezinfekční prostředek vody pracuje přístrojů, nádrží a distribučních systémů. Purogene ® má mnoho dalších povolení v USA a po celém světě, včetně pro použití na palubách lodí, a je uvedeno dezinfekční prostředek pro použití ve vodních systémech na palubě letadla, například Boeing 737 a 777...

Takže nevidím žádný problém z důvodu bezpečnosti.

Další je výroba je v reaktoru, jak vakuovou nebo přetlačovanou a vyrobený plyn se smíchá ihned do vody a výsledek je stejný. Buď reakci vyrobíme ve vodě nebo v nádobě a hned se vmíchá do vody (nádoby musejí být z plastu).

Měření (ClO 2) se provádí naprosto stejně jako u různých chem. prvků. U nás je problém jenom ten že v ČR prodejci nechtějí distribuovat tyto výrobky. Proč by to dělali když mají vysoké výdělky z výrobků které jsou na trhu. Tak nám nezbývá nakupovat v cizině. U nás se dá jenom sehnat lakmusové papíky na měření (ClO 2). V cizině se dá sehnat třeba, testovací soupravy (Chlorine Dioxide Checkit Test Kit), nebo jiné přístroje.

Podle mého názoru a zkušeností, základ je si změřit základní stabilizovaný oxid chloričitý pro náš bazén a ten budu pořád používat, poločas rozkladu (ClO 2) je v bazénu cirka 2 týdny, při standardních podmínek vody. Na to my v základě stačí lakmusový papírek a pak nemusím nic více měřit, jak pH a ostatní. Pak necháme vodu v klidu a znovu si vyrobíme základ a přidáme.

Dávkování závisí na bakteriální zatížení. (to se může pohybovat od 0,2 miligramů /l až 20 mg na litr). Pro bakteriální obsah 100 koliformních bakterií na 110 ml vody nejlépe použít 0,5 mg / l.
Vysokých koncentracích se nemusíme bát, když naše propočty budou správné. Když se nám to povede, tak máme pořád velký rozptyl abychom neulítli.

Třeba fakta s měření. Akutní toxicita: (Orálně, potkan) = 39 - 113 mg / kg. Nemělo by se předávkovat na = Rybu:208 mg / l, Pstruh duhový:50,6 mg / 1, Dafnie:0,29 mg / 1 - nejcitlivější druh zkoušeného živočicha.

Nicméně, hlavní produkt rozkladu, chlorit ion, byl testován na karcinogenitu u zvířat. Údaje u potkanů a myší nespojují chloritan ion s rakovinou. Nezanechává žádné viditelné nebo škodlivé zbytky ve vodě po ošetření. Rozkládá rychle na neškodné koncentrace různých sodných solí (kuchyňská sůl). Testování ukazuje, že tyto "mikroskopické" úrovně soli jsou zcela nedráždivé podle vyjádření Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC), Národní toxikologický
Program (NTP), nebo správa bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) United Státy Environmental Protection Agency (EPA), nebo American Conference of Industrial Hygieniků (ACGIH).

Zmenčení obsahu železa a manganu v bazénu.

Další výhodou, o který bych se chtěl zmínit u (ClO 2) v bazénu je, že nám ve vodě mimo jiné provede i Oxidaci železa a manganu i magnezitové sloučeniny a tím ji odstraní.

Oxid chloričitý reaguje i na rozpustné formy železa a manganu a vytvoří z nich sraženiny, které mohou být odstraněny sedimentací nebo filtrací. Oxid chloričitý se redukuje na chloritanu iontu v této reakci (Knocke et al., 1993). 

O 1,2 mg / l oxidu chloričitého je nutné pro odstranění 1,0 mg / l železa a 2,5 mg / l chloru uhličitý je potřebný pro demontáž 1,0 mg / l manganu. Pro případ vysoké koncentrace železa a manganu, použití oxidu chloričitého je omezena na 1,0 mg / l. Většina bazénářů mají problém se železem jako já, z důvodu obsahu železa ve studniční vodě.
Další výhody co se tady moc nezmínilo: Dlouhotrvající zbytková dezinfekce, kapacita celé vodního systému (až 72 hodin, chloru pouze 2 až 6 hodin). Velmi krátká doba kontaktu (2-10 minut) ke zničení virů, bakterií,řas, mikroorganizmů,parazitické prvoky a další.

Takže se koupem(te) v chloridu železitém. Tím se leptají plošné spoje, nepletu-li se?

Pan PPé, je dlouholetý odpůrcem a pořád mě dokáže překvapit, buď neví o chemii nic nebo to nechcete vědět.

Železo (Fe) a mangan (Mn) ve vodě jsou rozpuštěné, jako železnaté ionty, které nevidíme, nehodíte-li kovadlinu na dno.

Železo: >0,3 mg/l zapříčiňuje žluté až načervenalé skvrny na téměř jakémkoliv povrchu. Jestli přesáhne 1 mg/l, chuť vody začíná být kovová a voda může být zakalená.

Mangan: > 0,1 mg/l způsobuje načernalé skvrny povrchů, se kterými přijde do styku.  Začnou problémy od hodnoty 0,1 mg/l a vyšší, i mastné skvrny. Pokud voda obsahuje železo i mangan, barva skvrn způsobených vodou se většinou pohybuje od tmavě hnědé k černé. Viz foto.

Sloučeniny (Fe) a (Mn) které máme v bazénu, jsme většinou načerpali ze studny. Někdy máme takové koncentrace, že je nutno přistoupit k jejich odstranění. Jsou ve vodě obsaženy většinou společně, a to v hodnotách od desetin mg./l až po desítky mg/l. Zvýšené koncentrace ovlivňují především organoleptické vlastnosti vody (barvu, chuť, vůně a zákal). I malé koncentrace mohou zapříčinit potíže jako např. zvýšený počet kolonií bakterií, které způsobují nepříjemný zápach vody.

Nejrozšířenější metodou vylučování železa a manganu z bazénové vody je oxidace, a to především vzdušným kyslíkem, aktivním kyslíkem, peroxidem vodíku, stabilizovaného roztoku (ClO₂), ozónem a chlorem.

Všechny tyto metody určené k dezinfekci bazénu, dokážou i odstraňovat nebo alespoň snižovat rozpustné iontové formy železa a manganu.

Obrazně řečeno, měly bychom vědět, jestli se v bazénu nacházejí tyto sloučeniny, protože k výpočtu dezinfekce vody musíme připočítat i pár mg na reakci s (Fe) a (Mn). Při reakci se stane, že rozpustné iontové formy (Fe) a (Mn)  se převedou na nerozpustné sloučeniny a tyto sraženiny budeme z vody separovat,  třeba filtrací.

Odstraňování mechanickou oxidací - Provzdušňování vody.
Při odželezování by neměla klesnout pod 7 pH, při odmanganování se nedoporučuje nižší  pH ve vodě než 8,5.

Odstraňování chemickou oxidací:

Chlorem = 1 mg/l (Fe) vyžaduje 0,647 mg/l Chloru.
Reakce probíhá rychle a je účinná již při hodnotě pH nad 5. S vyšší hodnotou pH se zvyšuje i rychlost. Oxidace manganu vyžaduje pH větší než 8, a to po delší dobu (nepoužívá se).

Kyslíkem: 1 mg/l (Fe)+ je teoretická spotřeba kyslíku 0,143mg/l a pro oxidaci 1 mg/l (Mn)+ je teoretická spotřeba kyslíku 0,291 mg.
Reakce probíhá různou rychlostí, obecně se železo oxiduje snadněji než mangan. V mezích hodnot pH 7 až 7,5.

(ClO₂) : 1,2 mg/l pro odstranění 1 mg (Fe) a 2,5 mg/l pro 1 mg (Mn).

Ozonem: Jedná se o nejsilnější oxidační činidlo, které oxiduje za velmi krátkou dobu, bez ohledu na hodnotu pH vody. Při vyšších dávkách ozonu dochází k oxidaci manganu na vyšší oxidy manganu, což vytváří barevnost vody.
Nebudu se zmiňovat o metodě, iontové výměny nebo membránových procesů.
Kečup

Hezký cut&paste exkurs po (asi) amerických webech.

poločas rozkladu (ClO 2) je v bazénu cirka 2 týdny, A nacopak on se ten ClO2 rozloží, na kyslík a chlór, tipuju. A protože jsou to oba plyny reaktivní, budou se snažit s něčím sloučit. Žeby spolu asi ne, na to už nebudou mít energii. tak s něčím jiným. A jsme u těch škodlivých sloučenin, které by nevznikly, kdybychom neměli bazén. Pánové, nechte nás. Mně na moje plivátko a letní sezónu 2 měsíce krabice tablet vystačí 2 - 3 roky. Bazén(ek) obsluhuju, odkaluju, filtruju. Chce to práci. Ale nemám problém, alespoň o něm, nevím. 

copy a paste, miestami dost zabavne, napriklad "magnezitove zluceniny"   

Tak to nevíte o čem je tu řeč, jste naivní nebo jste zaspali dobu.
Proč se vyrábějí produkty na této bázi, třeba Duozon 100L, Twin Oxide, Desam solid,( u nás dostupné), Purogene a jiné.

Ty to chem.reakce k výrobě(ClO 2) jsou patentované k využití na dezinfekci vody a lékařsky doleženo. Používají se na celém světě. Unás se tyto výrobky po málu prodávají.

Brněnské vodovody už začali využívat (ClO 2) k dezinfekci pitné vody, nemluvě v Německu a v jiných státech. Používá u nás v plaveckých bazénech. Jak mluvíte že se koupete v tekutině na leptací spoje, pak celý svět dělá něco špatně a všichni laboratoře kecaj. Dobrá je to váš názor.

Já používám v bazénu rozpuštěný  (ClO 2) ve vodě a jsem spokojený.

Olin 71

Výroba stabilizovaného roztoku oxidu chloričitého.
Pro použití jako dezinfekční prostředek pro následující vybrané produkty: pitná voda, bazénová voda, podzemní vody, odpadní vody, potraviny, masné výrobky, farmaceutický a sterilizaci zdravotnických zařízení, bio-lékařské nakládání s odpady, a úpravy chladicí soustavy vody a jiné.

Při výrobě stabilizovaného oxidu chloričitého při aktivací, může při vytvoření reakcí, kde trochu plynu ClO 2, bude rozpuštěn ze vzduchem, ale velká část zůstane ve vodném stavu.
Způsob přípravy stabilizovaného roztoku oxidu chloričitého je popsáno následujícím způsobem:
• Vezměte si 125 gramů 80% chloritanu sodného (NaClO2)a rozpustí se v 5l vodě.
• přidat 20l vody do umělé nádoby objemově 50 litrů a
• kde se přidá do vody roztoku připraveného v kroku 1.
• přidá se 125 až 250 ml Kyseliny chlorovodíkové 31% (HCl)
• přidá se 5 l vody
• do vody cirka 31 l přidá se dalších 25 gramů chloritanu sodného
• připravíme si 0,5l vody a vlijeme 0,5l kyselinu chlorovodíkovou 31% (HCl) a tento litrový obsah nalijeme do nádoby
• doplnit na 50 litrů.
• Výsledek je stabilizovaný roztok chloridu uhličitého.
• Tento postup přispívá k lepší reakci a je bezpečnější k okolí.
• Nevýhodou je, že reakce je pomalejší a hotový koncentrát musí být ponechán alespoň přes noc.
Tím nám vznikne, bezpečný rozpuštěný  (ClO 2) ve vodě, Tak jsme dostali bezpečnou konzistenci této látky. Tento roztok ve vodě je nehořlavá kapalina s tlakem par a teplotou varu v podstatě stejný jako je voda (tj., 20 mm Hg při 20 ° C) a 100 ° C)). Zachová si své vlastnosti po rozpuštění ve vodě, stejně jako oxid uhličitý po rozpuštění v plechovce limonády. Zůstává stejně silný biocid, když se rozpustí v roztoku, jak to bylo v jeho čisté plynné formě. Nezanechává žádné viditelné nebo škodlivé zbytky na povrchu po ošetření.
Uzavřenou tmavou nádobu budeme skladovat na tmavém a větratelném místě, od 10oC a neměla by teplota přesáhnout 60oC. Nevystavovat na přímém slunci.
Po dobu skladování strácí účinek. 1 den=96,5%:3 den=95,9%:7 den=101,0%:14 dní= 93,1%:24 dní=86.4%:56 dní=86,3%:80 dní=35,2%:112 dní=4,5%.
Dávkování: 1:1000 až 1:15000 poměr závisí na bakteriální zatížení ve vodě, v závislosti buď na měřené nebo vnímané úrovně kontaminace vodního zdroje. Dlouhotrvající zbytková dezinfekce, kapacita v celém bazénu, (až 72 hodin, u chloru pouze 2 až 6 hodin). Jiné dávkování: dezinfekce trubek 1:500 nakočit a opláchnout, kopyta zvířat 1:200-1:500 namočit a utřít, pracovní oděv 1:500 namočit před praním, dezinfikovat kontejnery 1:500-1:1000, umělé potravinové nářadí 1:200-1:500 namočit zařízení po dobu 5-10 minut. ClO 2 nemusí být odstraněn z povrchů. Vzhledem k tomu, že je "volný radikál" molekula, oxid chloričitý se rozkládá přirozeně sama o sobě, ať už použita v kapalné formě. Například, plynná koncentrace oxidu chloričitého v rozsahu 750 ppm normálně "zmizí" na povrchu za pouhých několik hodin.
 Velmi krátká doba kontaktu ke zničení. (2-10 minut).
 Zničí viry, bakterie, řasy, mikroorganizmy, parazitické prvoky a další.
 Vyšší účinnost při odstraňování železa a manganu a sulfidů ve vodě.
 Ničí chuťové a pachové látky řas, s tím související.
 Žádné nežádoucí chuti a zápachu, účinky v dezinfikované vodě.
 ClO2 nereaguje s amoniakem, amonium nebo většiny organických sloučenin, vytvoří z nich jenom podobu sraženinu (nevytváří z nich jiné chemikálie, jako u chloru)
 Odstraňuje biofilm velmi účinně z potrubí a různých částí systému.
 nemá pro lidský organismus škodlivý účinek

Chlor, reaguje přidáním atomy chloru, a to zejména při reakci s organickými sloučeninami. Tento proces je to, co způsobuje trichloromethanes, dioxiny, a Trihalometany, které jsou karcinogenní. Chlor je také vysoce alkalický.
Na druhé straně oxidu chloričitého reaguje s organickými přidáním kyslíku. Po dokončení tohoto procesu, ClO 2 se redukuje na chloritanu iontu, CL-, který se nachází v mořské soli a stolní soli. V průběhu celého procesu oxidace, žádné toxické vedlejší produkty, nebyly nalezeny.
Oxid chloričitý útočí na mikroorganismy a bakterie a trhá je na kusy. Z tohoto důvodu si nemůže bakterie, vybudovat obranu neboli mutovat (novější studie uvádí, že oxid chloričitý naruší propustnost vnější membrány).

Jak čtu od začátku vlákna tak pan. PP.od začátku bojuje proti (ClO2) a používá tablety, buď je prodává a nebo neví co má v bazénu. Toto je alternativa kde se dá,  zbavit zastaralej tablet.

PS. škodověnka 120, mě taky přemisťovala z místa na místo.

Olin 71