Vosy, včely, sršni - barva
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 197.94 (?), 27.8.2010 23:49, zobrazeno: 59822x
Ahoj,
potřeboval bych prosím, alespoň s nějakou jistotou říci, jakou barvu výše uvedená zvířátka nevidí. U včel sem dohledal že červenou, jindy se řiká že nevidí bílou.
Docela bych to potřeboval vědět a burád rád za jakoukoli odpověď :)
|
|
|
|
|
|
|
host - 183.218 (?), 28.8.2010 12:42
Nevidí nižží vlnové délky.Správně píšete že nevidí už červenou a všechny její odstíny.Vidí ji jako černou.To myslím platí pro vosy, mouchy,sršně, vážky,.. a všechen hmyz se složenýma očima.Bílou vidí.Vnímají také naopak krátkovlné ultrafialové části spektra.Mnohem zajímavější je jak vlastně vidí svět okolo sebe.Fakt je ten, že obraz vidí nejspíš jakoby rastrovaně.Včela za letu navíc vypíná pravděpodobně barevné vidění, které se jí aktivuje až v blízkosti květu.Květ vidí ostře až když ho má doslova před nosem.V porovnání s člověkem by se dalo říci že vidí mizerně.Moc by se nám takové vidění světa asi nelíbilo.Kdybychom si nasadili včelí oko, viděli bychom jakoby obraz s malým rozlišením.Zase bychom ale vnímali pro nás neviditelný ultrafialový svět a naprosto ostře bycho viděli například jak se kolem nás mihne ve vysoké rychlosti motorka.Velké jednolité nehybné barevné plochy včelu moc nezajímají.Pokud však tvoří nějaké ornamenty, členité obrázky, nebo se hýbou a navíc ještě lákavě voní, to je jiná.Pozor ale na voňavky.Ty nesnáší. Jeden z hlavních rozdílů mezi zrakem člověka a včely je ten, že vidí naprosto ostře ryhle se hýbající předměty./Moucha zručně uhne před rukou/Ne jako mi lidé rozmazaně.Roztočený větrník ve větru nevidí jako mi lidé mihotající se kolečko, ale naprosto ostře.To je také důvod proč dostanete žihadlo když sebou mácháte rukama pokud po vás jde včela.Zaostřujete ji tim nevědomky místa kam vás má bodnout.Mrkání očních víček, pohybující se ústa,...to vše včela lépe vidí než ostatní méně pohyblivé části těla.Pro včely, vosy,sršně atd. hraje hlavní úlohu čich.Vnímání pachu u včel je prostě dokonalé a závisí na něm přežití celé kolonie mnohem víc než na zraku.Totéž platí pro vosy atd.
|
|
|
|
|
|
|
host - 197.94 (?), 29.8.2010 19:20
Děkuji za radu, je to zajímavé.
Pokud je tedy pro ně důležitý čich, než zrak, je tedy nějaké možnost jak se bránit jejich útoku? Nemyslím tím teď nějaký ochraný oděv atd. Spíš Třeba vůni, kterou nemají rádi a nepřiletí k ní atp?
|
|
|
|
|
|
|
host - 28.8 (?), 29.8.2010 22:36
Nevím jakou barvu včely vidí nebo nevidí, ale od té doby co jsem manželovi pořídila bílé oblečení pro práci se včelami, říká, že jejich chování se změnilo a jsou d a l e k o mírnější. J..
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 183.218 (?), 29.8.2010 22:39
No nevím jaké máte konkrétně problémy s utočícími včelami, vosami či sršněmi, ale bezdůvodně neutočí.Víte to je taková lidská projekce, jak tomu říkají psychologové, vlastní agresivity do zvířat. Zvíře, a to jakékoliv, je agresivní jen když se cítí ohrožené, nebo když chrání svá mláďata.Je to spíš obranná agrese.Zvířata nikdy neutočí jen tak "z plezíru",jak je toho schopen někdy člověk. Když loví, ačkoliv se nám to tak jeví, NENÍ to agresivita.Pokud na vás útočí vosa, včela nebo sršeň, velí ji tak instinkt, protože jste překročil určitou mez, do které vás ignorují či jen sledují a vyčkávají. Například v naši zemi je nejtolerantnější právě sršeň.Pokud ji nebudete přímo šťourat do hnízda nebude si vás všímat.I půl metru od hnízda na vás nebude útočit.Ačkoliv budí u lidí hrůzu svou velikostí, je to zbytečná obava.Dokonce není vůbec vlezlá jako vosy a jed při bodnutí není zdaleka tak silný jako včelí.Zrovna letos se nám sršni usadily v dřevníku, kde máme hned pergolu s posezením.Nikdy neutočily ikdyž jsme je měli přímo nad hlavou.Občas kolem některá prolétla jako minibombardér či kolem vás udělala pár kroužků, aby si vás prohlédla pokud se člověk zrovna pohyboval někde opodál, kde vás běžně nepotká.Jinak nic.Vosy to je jiná.To jsou takoví malí chuligáni ve své třídě.Otevřete láhev s limonádou a už vám leze po flašce.Poletují kolem včelích úlů a snaží se vloudit dovnitř, okusují ovoce, lezou do jídla atd.Pokud máte vosí hnízdo blízko či přímo v obydlí, je to někdy problém.Teď ale mužete být klidný.Kolonie vos i sršní se s podzimem pomalu rozpadají a dělnice hynou.Stále chladnější dny a noci budou tlumit i aktivitu včel. Jaké pachy odpuzují vosy či včely se přiznám nevím.Možná se tady někdo ozve s nějakou zkušeností.Smrtelně jedovaté jsou pro ně např. benzinové výpary.
|
|
|
|
|
|
|
host - 197.94 (?), 30.8.2010 10:49
No na mě bezdůvodně neútočí, takže vysvětlim problém. Jsem hasič. Takže někdy takovouto kolonii, hnízdo musíme zlikvidovat - v tom připadě je jasné že se brání :) Některé vosy jsou klidné, jiné hnízdo (které jsem odsával ze stromu) byly například hodně agresivní a nalítali mi pod můj ochraný oblek a pobodali mne do krku atd, to není podstatné. Vzal jsem si tedy bílí oblek, který na toto používáme a výsledek mi nepřišel nijak rozdílný, akorát to, že neměly kudy pod něj zalétnout. Jinak kuklu standardně používáme.
Některé firmy pro nás dělají speciální ochrané obleky přímo na tuto práci, ale jsou docela drehé a kupovat to kvůli pár výjezdům je docela zbytečné. Proto se chci o nich něco dozvědět, abych tak nějak veděl jak se zhruba chovat a co je pro mě nějaká ochrana. Ale jak řikám, je zajímavé že každé hnízdo jiné chování. Pokaždý se chovají trošku jinak. Nějaké vosy si jen sednou a moc neútočí, jiné mě spíš jen tak "obalily", ty v tom stromě byly zase až příliš agresivní, s tím jsem se ještě nesetkal. Naopak jak píšete, stršni byly ze všeho nejklidnější, až se byl překvapen.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 191.180 (?), 18.12.2010 21:15
Každý včelař Vám potvrdí, že každé včelstvo je trochu jiné.Jedno je nervoznější, jiné klidnější, atd. Rozdíly určuje právě matka /královna/,ta je alfou a omegou celé kolonie.Jaká je matka takové je včelstvo.Ale jen do určité míry.Pokud včelstvu matka z nějakého důvodu nevyhovuje(přestane klást, ztratí nohu či tykadlo, onemocní...),přestanou ji krmit a vychovají si novou.(v některých případech se jim to nepodaříale to zde nebudu rozvádět)Matka musí být dokonalá.Přestože povahu celé kolonie určuje právě matka a vše se kolem ní točí a je včelami(dělnicemi) doslova hýčkána, je na druhou stranu tak trochu takový jejich vazal. U vos a sršní to je trochu podobné akorát s tím rozdílem, že zimu přečkává jen oplodněná královna (u čmeláků rovněž) a dělnice i samečci s podzimem hynou. U včel nepřežijí zimu jen samečci (trubci).Včely je koncem léta vyhání z úlu a přes zimu sebe a hlavně svou matku zahřívají. To jsem si dovolil jen tak na okraj pro někoho kdo to nezná.Ačkoliv nejsem žádný odborník na vosí či sršní kolonie, dovolím si tvrdit, že i přes tyto rozdíly jejich kolonie drží pohromadě feromony královen podobně jako to je u včelých matek. A rovněž kralovny takto chemickými signály určují povahu své kolonie dělnic.Můžou tam ale vstupovat do hry i jiné faktory z momentální situace.
|
|
|
|
|
|
|
host - 125.197 (?), 30.8.2010 21:26
V mnohém máte pravdu, ale byl bych opatrnější v obecných soudech. Myslím, že zvířata projevují agresivitu i za jiných okolností, než je ohrožení nebo ochrana mláďat nebo boj o potravu. Zvířata mohou být za určitých okolností agresivní nejen vůči zástupcům jiného druhu, ale i vůči příslušníkům vlastního druhu (o vnitrodruhové agresi v přírodě existuje pěkná knížka Konrada Lorenze "Takzvané zlo"). Z vlastní zkušenosti vím, jak si někdy dokáží ublížit koně, aniž by příčinou byl boj o klisnu nebo boj o potravu nebo ochrana hříběte. Samozřejmě to všechno má své důvody, někdy poměrně složité, ale chci jen říct, že bychom do přírody neměli promítat nejen vlastní nectnosti, ale ani vlastní ideály.
|
|
|
|
|
|
|
host - 223.249 (?), 3.9.2010 8:09
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|