Kdepak jsou včely?

a kolik jsi zakrmoval ze ti neprezili zimu? Hanka

Pro včelaře je to špatné, také by mě bylo líto, kdyby se mému včelstvu nedařilo. Již mnoho let přezimují v mém chlévě čmeláci. Vím přesně, kde mají hnízdo v zemi, mezi kameny. Jsou to ti čmeláci s červeným zadečkem, prý jsou vzácnější, než ti s bílým zadečkem. Letos však tam mají těch hnízd, dá-li se to tak nazvat, asi devět. Velice se letos rozmnožili. Dříve bylo možné zavřít přes den dveře od chléva, vystačili si s podlezením pod dveřmi. Letos ne. Je jich taková spousta, že jakmile zavřu dveře od chléva, tak tam začne tlačenice a snaží se nalétávat i do dveří od domu, jakmile se otevřou. Ráno musím dveře od chléva kvůli nim otevírat velmi brzy, protože po chlévě už jich létá plno a chtějí ven a slepice se jich až bojí. Také jsem si všimla, že čmeláci s červenými zadečky vedou boj s těmi co mají bílý zadeček. Ti s bílým do našeho chléva nesmí. To se na něj vrhnou, udělají kouli a vytlačí ho ven. Příroda asi na nedostatek včel reaguje zvýšeným počtem čmeláčí populace?

Nám se čmeláci usídlili mezi cihlami v hospodářské budově.Manžel zrovna dodělává omítku a tak část jedné stěny asi hotová nebude.Nevíte kdy a jestli vůbec opustí hnízdo?Byla by škoda je tam zazdít.

Čmeláčí hnízda jsou činná do konce srpna. Vzhledem k tomu, že ve hnízdě by mohly přezimovat mladé samičky, navrhuji při omítání zastrčit na chvilku dřevěný kolík do díry a okolí zaomítnout. Díru bych nechal pro přístup čmelákům do dutiny pro eventuelní hnízdění v příštích letech. Udělal jsem to tak s průlezem pro sršně ve zdi na chatě a bylo to v pohodě. Omítnutí průlezu by bylo nejlepší provést později večer, když " utichne provoz". jirilan

Ano. Protože včela jako hospodářsky využívaný hmyz se chová " v přesile" vůči ostatním opylovačům, na základě přírodních zákonů těchto je jen tolik, kolik "včely dovolí", přesněji, kolik na ně zbyde potravy. Protože se stavy včelstev snižují, jejíich místo zabírají čmeláci a samotářky z prostého důvodu, že na ně při sběru potravy víc zbyde.

Jinak ostatní příspěvky tohoto vlákna jsou částečně racionální, někdy úsměvné, ve většině ale prokazují velkou neznalost problematiky. Ono totiž skoro v každém je trochu pravdy, ale uvedené v naprosto špatné souvislosti.

Oprava. Napsal jsem "... se chová", správně má být  "... je chována"...

Kdepak jsou včely? Nevím, kde jsou dnes, ale včera byly na mých zralých broskvích a nektarinkách. Každý rok při jejich zrání jsem mívala potíže s vosami, trochu i sršni. Letos "vedou" pouze včely. Na 1 plodu se jich páslo vždy rozhodně několik desítek. Vypadalo to docela hrůzostrašně-několik broskví doslova obalených včelami. Je to zvláštní, ale až do letošního roku jsem to nezažila a to rozhodně už nejsem žádná "ranní rosa". Je s podivem, že jsem neutržila ani žádné žihadlo při česání, protože vždy, když se plod se včelami zakymácel, začaly se rozzuřeně zvedat a nepříjemně bzučet a poletovat. Nevím, zda jsou to ty samé, které zjara opylovaly i mé ovocné stromy, ale rozhodně jich je více. Asi jim zralé, někdy i nahnilé ovoce chutná víc než pyl a nektar. M.R.

  No ty samé včely to určitě nejsou, spíš jejich mladší sestry. A hmyz vždy hledá. V této době, tedy sběru broskví už toho zase moc nekvete, a včelek v úlech je tolik...

To je nesmysl.Jsou květy, které včely vůbec nedokáží využívat a naopak např. čmeláci je čile navštěvují.Květy, dokud neodkvetou, v nektariích stále tvoří nektar a že by jiný hmyz byl "převálcován" včelamy je z tohoto pohledu trochu úsměvná představa.Zase tak mnoho včel není. Navíc když má včelstvo dostatek sladiny, sběr nektaru ustává a zvýší se sběr pylu.Navíc jsou květy jejichž nektaria jsou aktivnější spíše v noci a to je příležitost zase pro noční letce.

 Ale kdeže, sběr sladiny neustává... Jen matka příroda spustí "rozmnožovací mechanizmy" a nastává rojení,...rojeníčko...