Divoké včely ve staré zdi

Divoké včely mám usazené v garáži v místě, kde opadala omítka. Mají malinkaté dírky mezi cihlami ve staré maltě. Zajímalo by mě, zda se dají nějak rozumě přemístit třeba do úlu. Hodlám v následujícíh letech oběkt opravit a nerad bych je zaomítal!  Jsou to asi jediné včely v okolí. Jejich přítomnost je znát. Bez nich bych meměl jablka, ryngle atd...

Dobrý den, tak to je docela problém. Je to nějaký druh volně žijících včel nebo jsou to zdivočelé včely "domácí" ? Pokud jsou to nějaké divoce žijící včely, pak je asi těžko přemístíte do úlu. Pokud jsou to zdivočelé včely, pak je to docela velký problém pro včelstva okolní, protože tyto včely nejsou léčené a přenášejí různé choroby. Pak bych Vám doporučoval tyto včely zlikvidovat a pořídit si standardní úl se standardními včelami a stát se včelařem.

Když bych pořídil detailní fotku, dalo by se z toho usoudit o jaké včelstvo se jedná? Počítám, že je to již 4.rokem co vylétávají z garáže.

Dobrý den, už několikátý rok se ve staré zdi naší chalupy (orientace JZ, a bohužel do zahrádky) hned zjara objevuje parta včel - nejsem schopná určit, zda divokých nebo zdivočelých.  Na podzim jsme příslušný otvor zazdili, ale letos jsou tam samozřejmě opět, jen kousek vedle :-). Letos ale navíc zavolal místní včelař (zřejmě), že si toho "rojení" u naší chalupy všiml, a že by bylo dobré to tam kvůli možnosti varoázy zlikvidovat. Předpokládalo by to pozdní večer nebo brzké chladné ráno, což se nám letos ještě nepodařilo (ještě jsme na chalupě nepřespávali). V mezičase jsem ještě trochu hledala na internetu a narazila na článek víceméně bijící na poplach - za záchranu divokých včel (jakožto důležitých opylovaček).   Chci se zeptat, zda varoáza hrozí medonosným včelám pouze od jejich zdivočelých kolegyň, nebo i od těch klasických divokých (resp. - ty divoké varoázu nebo jiné nemoci neroznášejí?). Tedy zda z jednostranného pohledu chovatele medonosných včel je stejným nebezpečím včela divoká i zdivočelá.  A jak případně rozpoznáme divokou a zdivočelou včelu.

roztoče varroa destruktor (což je vámi uváděná varoáza) si můžete velice snadno představit jako klíště, které cizopasí právě na včele medonosné. není to o tom, jestli některé včely varoázu roznášejí a jiné ne, pokrytí roztočem se dá asi bez potíží označit číslem 100% území ČR.. :) Rozdíl je jediný - včely organizovaně chované jsou pravidelně léčeny, aby se roztoč nerozmnožil natolik, že včelstvo padne, což se stalo spoustě kolegům včelařům loni, kdy ztráty byly opravdu obrovské. I proto zejména někteří kolegové silně bijí za likvidaci jakéhokoli včelstva, které nežije v úlu. To je podle mého názoru na druhou stranu trochu příliš radikální přístup, ale v podstatě ho vyžaduje nařízení státní veterinární správy. Podle mého názoru by nám daleko víc prospěl trochu jiný přístup. Roztoč se mezi včelami šíří přímým kontaktem, prostě se včelky potkají, třeba na květu a klíště si přesedlá :) Akční dolet včel je 4-8km, čili s každou jednotlivou včelou v okruhu až 8km může kdykoli přijít do styku kterákoli má včelka, proto jsem přesvědčen, že inkvizitorskou metodou ohně a síry nic moc nespravíme, kdekoli se vyrojí včely i třeba včelaři, který o tom neví nebo nemůže či nechce včely poté honit, vznikne s vysokou pravděpodobností volně žijící včelstvo a je vcelku jedno jestli se vyrojily včelaři nebo z kdejaké lípy u cesty... Můj názor je odchytit, usadit na stanoviště, kde neohrozím svá produkční včelstva, zjistit zamoření VD, případně zaléčit, zakrmit a pokud vše proběhne v pořádku a další rok včelstvo normálně funguje, šup s ním na produkční včelnici... Máte 2 možnosti. Buď se domluvte s pánem, který určitě rád zajistí likvidaci, nebo zkuste kontaktovat v blízkém okolí trochu víc osvíceného a zapáleného včelaře a domluvte s ním "alternativní postup" :) v tomhle případě by bylo lepší o tom nikde moc nemluvit, abyste mu nenadělala zbytečné potíže s úřady...

Včely žijící mimo úly mají rády domy ideálně s dutými zdmi, ideálně dřevěnými (můžete být klidná, nepoškozují je), které jsou málo obývané (chalupy, staré domy), protože mají klid na život a svou důležitou práci. Upřímně - na rozdíl od lidí se včely zabývají pouze a jen tím, jak přežít a nevymýšlejí blbosti :) Pokud "vaše" včely nejsou tak nízko, že vám létají přímo do obličeje, klidně je tam nechte, dokud se nedostanete do přímého konfliktu, vy jim rozhodně vadit nebudete, ony mají jiné věci na práci :) otázka VD je samozřejmě úplně jiná věc

Podle malinkatých dírek mezi cihlami tam budete mít nejspíš tzv. včely samotářky. Žijí tak, že si každá včela vytvoří svoje vlastní hnízdo, kam si nanosí zásoby a kam naklade nevím jestli jedno nebo několik vajíček. a tam se pak vylíhne jedna či pár včelek. Přemisťování do úlu nepřichází do uvahy, protože tyto včelky nežijí pospoliě. To byste musel přestěhot každou dírku. Jestli nechcete včelky nějak poškodit, tak to opravte někdy na podzim, to budou dírky prázdné.

Těchto včel u nás žije snad několik desítek či stovek druhů, ale většina lidí o nich nikdy neslyšela. Žijí tak nějak nenápadně, protože si ty svoje dírky dělají obvykle někde v zemi a tam si jich nikdo nevšimne.

Děkuji všem za reakce. Mám doma pár špalků tvrdého dřeva, navrtám do nich otvory 5-7 mm v délce 10 cm. Zavěsím je pod střechu směrem k jihu. Snad se přestěhují. Každopádně jsou hodně aktivní, nehodlám je likvidovat. Taktéž budou asi hodně odolné vůči nemocem.

Měl jste dát tu fotku. Jsou-li ve zdi samotářky, tak právě před zimou v nich zimuje nová generace pro následný rok. Do toho špalku s největší pravděpodobností se nenastěhují. Záleží na druhu včel a poloze, tvaru, velikosti i hladkosti stěn otvorů v dřevě. Nejoblíbenější jsou ty, které vyhlodal dřevokazný hmyz - např. odkorněné deskové půlkuláky - okrajové odřezky při řezání kulatiny na desky. U mne jich v tom hnízdí spousty po mnoho let, mají být vystaveny slunci část dne pro kumulaci tepla. "Domácí" včely Apis mellifica chovám též.

Pokud tu zeď potřebujete opravit, udělejte to právě napodzim, až ustane let včelek. Do špalku se nenastěhují, jsou specializované na zeď, ve špalku neumí bydlet (maltářky, zednice, čalounice, drvodělky...) Způsobí se sice určitá škoda, ale příroda to napraví. Pokud to není nutné opravovat ihned, a nevadí Vám to esteticky, nechte je tam. Jsou právě v dnešní době nesmírně užitečné a nejsou útočné, nemusíte se jich bát.

Pane, máte mojí nehynoucí úctu. Nikdy jsem neviděl člověka, který by si dělal tolik práce kvůli zvířatům. Těší mě, že stále existují lidé, kteří se snaží žít s přírodou v souladu a ne na ní nahodit omítku, když jim překáží. Ať se Vám povede.