Výsadba třešně do kompostu

Začátečnický dotaz: Budu pozítří sázet třešeň (Gisela 5). Protože mám mizernou půdu - žlutá, mazlavá (slín?) - chci vykopat větší díru a dát tam lepší materiál. Lepší půdu ale nemám, tak bych koupil koupil pár pytlů kompostu a zasadil to do něj. Nebude to problém? - příliš mnoho živin např.?

Pokud to problém je, tak co koupit? (něco pytlovaného v marketu - nemám vozík, abych jel někde pro hlínu).

Já ji dával do kýble do obyčejného zahradnického substrátu, ale jen na jeden rok, pak šla i s balem do země a zatím se jí daří dobře.

Nemělo by to být samý kompost, protože by se pak kořeny držely v té vyměněné půdě a odmítly by se rozrůstat do toho jílu. Chtělo by to pořádnou jámu (klidně 2m průměr) a kompost promísit s vykopanou zeminou.

Ano, to mísení s vykopanou zeminou je v každém návodu na sázení stromků. Proto se ptám, jestli to můžu obejít. Míchat se to bude těžko, rýčem se z té mé půdy dají nakrájet cihly, na kousky se to už moc nerozpadá.

No nějak to teda zkusím nasekat na menší kusy a promíchat.

A ještě dotaz na hnojivo, kdyby někdo věděl. Četl jsem, že se do jámy má dát zásobní hnojivo (kvůli P a K, které v půdě moc nemigrují) ale že se nemají dávat umělá hnojiva. Takže jen hnůj? Nebo co je zásobní hnojivo?

Lze to vyřešit tak, že se jíl nechá vyschnout a vzniklé hroudy lze rozbít nějakou palicí. Za vlhka se opravdu mísit s kompostem bez hrozné dřiny nedá. Pokud se chcete tomu chcete vyhnout, smíchejte kompost alespoň s pískem. Pouhý kompost totiž obsahuje moc velké množství organických látek, což má určité nevýhody.

Hnůj k nově vysazenému stromku nedávejte - neprospívá růstu nových kořenů. Zásobním hnojivem se rozumí zásoba hnojiva (hlavně fosforečnanů), které by mělo vydržet 2 nebo 3 roky a mělo by být zapracované do půdy. V úvahu připadá superfosfát od různých výrobců. Já mám nějakou zásobu Silvamixu, a tak používám ten. Určitě je ale možno použít i jiných přípravků. Zuzana

Takže superfosfát. Děkuji.

S nějakým pískem počítám. Z té své půdy vyberu nejlepší kusy, nakouskuju je a budu házet na střídačku s kompostem do jámy.

Z těch kupovaných substrátů je dobrý "zahradnický substrát B". Jinak v té díře bych smíchala původní zeminu se substrátem tak půl na půl a čistý substrát dala jen okolo kořenů. Dolů do jámy můžete naházet i případně sundané drny, listí, zbytky z hrabání trávy, ostříhané stonky trvalek (prostě všechno to, co se dává do kompostu), v zemi se to časem rozloží. Hlavně s tím stromkem při sázení mírně potřásejte, aby se zem dostala mezi kořínky, tak asi v polovině zasypání pořádně prolít, dosypat zem, přišlápnout a znovu zalít. Kolík se do jámy dává dřív než stromek, aby se neporušily kořeny.  Ať vám roste!    Lída

Zahradnické substráty jsou směsi převážně drcené kůry a rašeliny, zeminy v nich je málo. Všichni výrobci u nich udávají poměrně široký rozsah pH, značící mírně kyselou reakci. Např. zahradnický substrát B by šel použít, ale i ty konkurenční. Na podzim by však bylo dobré kolem třešničky povápnit. Nebo hned po výsadbě rozhodit mletý dolomitický vápenec.

Mírná kyselost je OK, nebo ne? Navíc ta moje půda je neutrální či zásaditá, takže to se asi vyváží. Dnes jsem to měřil. Použil jsem test Neudorff, ale ten měří jen od 4 do 7 pH, takže nevím, jestli mám 7 nebo více.

jestli máte možnost, zajeďte si do lesa a do pár kýblů nebo pytlů si dovezte i bez vozíku nějakou hrabanku z listnatého lesa.Za balenou tak ušetříte a v mnoha případech budete mít i kvalitnější substrát než jen rašelinu a drcenou kůru.