Vhodná kombinace odrůd

Pěstovat na zahradě ptáčnici jen jako opylovače nepovažuji za rozumné. Tvoří velké koruny a dobou kvetení se ne vždy kryjí s pěstovanými odrůdami. I ptákům chutnají mnohem víc skoré srdcovky Mladou lze přeroubovat.

Dobrý večer. Zdravím všechny v diskuzi. Dnes se dají koupit samosprašné odrůdy Stella, Halka a třeba velkoplodý Lapins. Ptáčnici jako opylovače pro svůj vzrůstnost bych v zahradě nepovažoval za nutnost. Hezký večer.

Dobrá tedy, ptáčnici před mízou pokácíme, ty 3 šlechtěné stromy stačí. Škoda, že na uprázdněné místo se nedá vysadit jiná peckovina. Nejspíš tam zasadíme nějakou jabloňku. Místo na další višenku musím najít jinde (ještěže nepotřebují moc místa), výše uvedené příspěvky mě pěkně navnadily... Díky VH

Paní Věro, mohu-li Vám poradit, ptáčnici nekácejte, ale vykopejte. Vím, je to o dost pracnější, ale vyplatí se to. Když ořežete korunu a zůstane kmen, bude se strom vykopávat mnohem snadněji než pařez - dá se v závěru vypáčit.  Současně budete mít vykopanou velmi prostornou jámu. Pokud do ní navezete vyměněnou zeminu - třeba ze záhonů a ještě ji  obohatíte - např.  kompostem a pískem,  můžete  na stejné místo zasadit cokoli, klidně i  třešeň nebo višeň.

Pane Vysloužile, nápad s páčením je zajímavý, eště ho promyslím. Ale pamatuju, jak zkoušeli lesáci vyvrátit vrabčinku (česky ptáčnici) starou 50 let speciálním dřevařským traktorem . Strom se nehnul ani o fous, traktor se stavěl na zadní... 100 - 150 cm pod povrchem půdy je flyšové podloží, dost vrstevnaté a zvětralé, aby jím prorostly kořeny, ale natolik pevné, aby to nešlo jen tak vyrvat z kořenů. Třešně se musely normálně pokácet, jeden pařez drží svah eště po 30 letech, druhý se musel odkopat a odsekat v potřebné hloubce, aby bylo možné vykopat příjezdovou cestu. O vánocích provedu rekognoskaci terénu. Přeju příjemné prožití vánočních svátků a ovocnému stromoví od večeře kosti. VH

Abyste mi rozumněla, kmen samozřejmě nevypáčíte jen tak, nýbrž až bude tak ze 4/5 obkopaný, ale i tak je to o hodně snazší než kopat pařez. Ten není za co uchopit , přesekat se musejí úplně všechny a k posledním kořenům (kůlovému terminálu) je přístup nejhorší.
   Jedinkrát jsem si chtěl ulehčit práci a pozval kamaráda s lesním strojem - říkal mu  Lakatoš - aby mi strom vytrhl. Podařilo se, pak jsem ovšem dlouho rekultivoval rozježděnou zahradu charakteru měsíční krajiny a při kopání jámy kolem přetržených kořenů jsem se nebývale nadřel. Od té doby stromy vykopávám. Jen tam,kde jsem si jist, že žádný strom nikdy sázet nebudu, si dovolím kmen (očištěný od hlíny) odříznout 10 cm pod úrovní terénu, narondupovat a zahrnout.

Páčení pahýlu místo klasického kopání pařezu bylo velmi úspěšné a ani přespříliš pracné, což mě samotnou překvapilo.

 Jenže mám zase téma k zamyšlení: žádná hluboká a široká jáma se nekonala, zhruba pouhých 40 cm pod povrchem se pařez "rozvětvoval", žádný pořádný kůlový kořen, kořeny uloženy pouze vodorovně, respektive rovnoběžně s povrchem půdy ve dvou patrech v hloubce 10 a 40 cm. Znamená to, že jsou hlubší vrstvy půdy tak chudé na živiny a vláhu, že se tam kořenům nechce? Nějak mi to nejde do hlavy - tím spíš, že i v těch 40 cm byla dobrá hnědá a málo kamenitá půda (v jiných místech zahrady už v hloubce 30 cm začíná žlutá jílovitá vrstva s velkým kamením). Skoro se těm stromům divím, že u nás rostou a občas i plodí . Nebo to nebyla ptáčnice, ale semenáč nějaké šlechtěné odrůdy? Třešeň měla ve stáří asi 30 let průměr kmene jen 25 cm.

Podle pravidla pozitivní chemotaxe kořeny rostou převážně tím směrem, kde "cítí" živiny a vodu.  Přesto je 40 cm pro dospělou třešeň hodně mělká hloubka.

Vykopával jsem několik asi 30 letých jabloní, které byly pěstovány ve stěně, průměr kmene kolem 20 cm. Ty taky neměly kořeny hlouběji.

Jabloně ve stěně se již před 30 lety pěstovaly na M IX, ty koření skutečně mělce. Třešeň, asi na ptáčnici,  bych čekal hlouběji, zejména na hlubší ornici.