Třešně s velkými plody

hledám, a nemohu tady najít takové téma.Jaké máte s nimi zkušenosti?

Samozřejmě dobré. Natrhat plný košík dá míň práce.

Máme na jedné ze zahrad kříženec odrůd Kaštánka × Moreau s poměrně velkými plody (hmotnost 10ti plodů je cca 120-150 g). Jenže plodů je méně, tak 3-4 v shluku z jednoho květenství a tak hmotnostní výnos na strom (či jednotku plochy sadu) je menší než u sousedního Burlatu, Těchlovanu nebo VanCompakt. Dosud jsem neověřoval, jestli je to tentýž klon jako Helga, nebo její "sestřička".

Velikost je sice krásná vlastnost, ale ostatní jakostní i růstové charakteristiky někdy vedou k úplně jinému výběru. Osobně považuji za rozhodující vlastnosti odolnost vůči praskání a odolnost proti moniliové hnilobě za mnohem důležitější než velikost jednotlivého plodu.

Zajímavá bude Tamara.

V.

Děkuji.Já měl Karešovu a vedle ní napoleonovu.Vysel jsem Karešovu z volného opylení a vyrostl mi strom s plody mnohem většími než Karešova, ale plodů měl jen pár.dal jsem roub panu profesorovi Ch z vysoké Brno.Už ji nemám.
Tady je něco o té Tamara

cmdvO NÁS
NABÍDKA CENÍK
OVOCNÉ STROMKY
ZAHRADNÍ CENTRUM
SADY
KONTAKT
FOTO
AKTUALITY A TIPY
TAMARA(S)

Chrupka, cizosprašná třešeň s velkými plody
Původ: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, Holovousy s.r.o, křížení ‘Kruplodnaja‘ x ‘Van‘
Strom: roste středně silně, koruna je kulovitá až vysoce kulovitá hustší. Kosterní větve jsou nasazovány v tupějším úhlem odklonu
Plodnost: velmi ranná, plodí dobře
Podnože: je vhodná k pěstování na slabě rostoucích podnožích
P-HL-A a Gisela 5 v intenzivních výsadbách
Plody: velké okolo 12 g, tvar plodu je kulovitý až široce kulovitý, slupka má červenou barvu, dužnina je šťavnatá dobré chuti – sladká a tuhá, šťáva barví velmi slabě
Zrání: 6. – 7. třešňový týden
Požadavky: nemá zvláštní nároky na klima, na suchých stanovištích, pokud je vysázena na slabě rostoucích podnožích je doporučena závlaha
Odolnost proti chorobám: je velmi citlivá k moniliové hnilobě plodů a citlivá k napadení Blumeriella jaapii (Skvrnitost listu třešně a višně). Je středně citlivá k praskání plodů a k poškození květů pozdními jarními mrazy.
Pozn.: Odrůda je vhodná především pro přímý konzum

Před vánoci jsem v Kauflandu zakoupil cca 30 ks abnormálně velkých plodů třešní z JAR (původní cena 340 Kč/kg, po slevě 100 Kč/kg), nyní je nechávám stratifikovat a na jaře je chci vysít na záhon. Mrzí mne, že jsem se nedomluvil s personálem obchodu, neb cca 3 kg plodů vyhazovali. Tuším, že většina za moc stát nebude, ale co kdyby? Alespoň budu mít podnože pro roubování Van a Regina. Ty jsou poměrně velké a hlavně nejlepší chrupky v chuti.

Vysévání pecek ušlechtilých odrůd je bohulibá činnost, ale v její úspěch moc nevěřím. Pravděpodobnosrt, že z několika náhodných semen vyroste kvalitní nová odrůda je skutečně malá. Šlechtitelé k získání perspektivní odrůdy musejí selekltovat stovky až tisíce náhodných i cílených kříženců. Nejsem si taky jistý, zda vlastnosti odrůd vhodných pro jižní Afriku budou platné u nás. A co se týče podnože - kdysi jsem používal náhodné semenáče z lesa a z polních mezí. Oproti bělokoré ptáčnici mívaly horší vlastnosti - hlavně víc trpěly klejotokem.

Mohu potvrdit zkušenost pana Vysloužila. Pecky z kulturních odrůd nejsou vhodné pro pěstování podnoží. Proto jsem si pořídil vlastní bělokorou ptáčnici a jsem rád, že je navíc slabě rostoucí a sladkoplodá. Slabě rostoucí vyplynulo z toho, že její silněji rosotoucí příbuzné byly ve školce použity jako podnože. Že je sladkoplodá jsem zjistil až při čištění pecek z první úrody. Teď nezbývá než posoudit afinitu semenáčů...

Ohledně nízké mrazuvzdornosti a náchylnosti ke klejotoku jsou nejhorší semenáče, které vykazovaly prokřížení kulturní třešně s višněmi. U pecek z JAR bych se bál právě toho, že tam je ve vlhkých oblastech přímořské podnebí a tudíž požadavky na mrazuvzdornost (jak podnoží, tak štěpovanců) jsou nižší než u nás. Pokud by jte získali i pecky z vyhozených 3 kg, tak by jste měl jen více starostí s hodnocením selekce...

Ad selekce ze záměrných kříženců - viz příspěvek výše. Tak jak jsem psal, že nevím jestli mám Helgu nebo její sestřičku je dáno tím, že předchozí majitel zahrady se znal s Ing. Blažkovou, která třešně šlechtí v Holovousích. Po prvotní selekci se občas/často odrůdy ječtě testovali v jiných podmínkách - a to co se jevilo perspektivní v Hl mohlo skončit na druhém místě či naopak. Takže strom má 3 kosterní větve a na každé jiné "Blažkové_číslo". Chuťově jsou plody vyrovnané, dobou zrání také, jen každá z větví má jinou "úrodnost" (od jednoho plodu v květenství až po 3 plody na 1 květní pupen)

trochu teorie - Rostliny roubujeme již 3000 let, ale až nyní zjišťujeme, jak jim tím měníme

No, v nadpisu článku je, že se roubováním mění genom. V článku se píše pouze o tom, že podnož a odrůda se vzájemě ovlivňují prostřednictvím RNA. Zajímavé to je, ale ten nadpis je čistá demagogie.

V.