Staré plody třešní

Zajímalo by mně co se starymi (loňskými)plody třešní co zůstaly na stromě...  Bohužel je neměl loni kdo otrhat, zůstaly tam všechny. Má to vliv na na nové plody a nemoci? Je jich o poznání méně a velké kolonie mšic.

Nechají se tam. Přece není v lidských silách očasat dokonale celý starý strom třešně, který zrovna v tom roce a v řadě dalších let přeplozuje. 

U nás všechny neotrhané třešně ze stromu zmiznou. Popadají a pod stromem je pouze nastláno suchými peckami. Možná víc drží plody napadené monilií. Slušelo by se je odstranit, ale kdo by to dělal, že...

Pokud je tam ptactvo, které je zužitkuje, je to v O.K.Samovolně opadané třešně zakládají jinak na zemi na příští rok další kolonie vrtule třešňové.Nedivme se tolik šíření mnohých chorob.Jsou z blahobytu a hlavně z nepořádku. Jedinec se stává pak bezmocný.     AB

Zbytečně to dramatizujete. Co ty tisíce stromů třešní na okrajích lesů a v remízech, kdo ty otrhá? A ptáci to vše neseberou ani náhodou.

O tom právě mluvím.Měl by je někdo sklízet a ošetřovat, aby nebyly bezúčelným pásmem nikoho.  AB

Měl by. Kdybismus je taky filosofie. Představuji si, že máte 3 hektary lesa a na okrajích 10 patnáctimetrových třešní. Už vidím barvitě, jak si v červnu objednáváte na tři týdny plošinu (pokud tam ovšem zajede) jinak horolezeckou soupravu, vezmete si u zaměstnavatele neplacené volno, zaplatíte si zdravotní a sociální pojištění a jdete na to. A než dojdete k té poslední, stejně z ní ty třešně opadají. Zkusil jste někdy uvážit co vlastně vyslovujete?

Mám dva stromy třešní. Plodů je na nich napřeskáčku. Z ranější jsem sklidil minulý týden horko těžko půl košíčku, dnes tam není třešnička. Všechny odrbali ptákouni. Pod stromem pusto. Na druhé, Kordii, jsem po krkolomném lezení předvčírem sklidil podtržených, ale již chutných, zase půl košíčku. Plody jsou tvrdé, snad jich tam ještě do úterka, až tam zase pojedu, trochu vydrží. Letošní neůrodu přisuzuji neexistenci včel v okolí. Předpokládám, že ptactvo sklidí i letošní úrodu vrtulí. Zahradu mám v Brandýse n/L. Minulý týden jsem se byl podívat v Toulcově ekodvoře v Praze Hostivaři. Je tam velká zahrada, mnoho stromů třešní, které jsou obaleny plody. V zahradě jsou několikery včelstva.

Ptáci projevují především zájem o rané třešně. Pozdní chrupky je zajímají mnohem méně, někdy vůbec. Staré vysokokmeny třešní, pokud zaplodí,  jsou kompletně prakticky neočesatelné. Dokonce ani těm, co je sklízejí na třešňovici, se to nepodaří.  Prostě to tak je.
   Staré stromy třešní   jsou krásné, nabízejí pochoutku majitelům, zvěři, ptactvu i kolemjdoucím. Jsem rád, že ještě existují místa, které jsou "bezúčelným pásmem nikoho".  Až bude všechno někoho,  se zákazem vstupu a za vysokými ploty, já budu smutný.
    Naštěstí nesklizené třešně se obvykle samy postarají o to, aby z meze či zahrady zmizely, ať již ze stromů či na zemi. Horší je to s jádrovým ovocem, které se samo neuklidí.

S jádrovým ovocem může být problém v zahradách a sadech. Ale ve volné přírodě jich asi moc není, osobné vím (věděl jsem) v okolí o jedné pláňce jabloně v mém mládí. A plody pod nimi stejně asi zlikviduje zvěř ještě před zimou. Souhlasím s Vaším odstavcem o bezúčelném pásmu.