Seříznutý špičák

Dobrý den,

přivezl jsem si třešeň ve formě špičáku. Chtěl jsem zapěstovat vyšší kmen, ale jeden samozvaný zahradník mi po výsadbě seřízl špičku. Má smysl pokoušet se vypěstovat kmínek z postranního pupenu nebo mám raději koupit nový stromek?

Děkuji Michal

Popotáhnout kmínek výše a využít k tomu místo vrchlového pupenu postranní pupen je možné a neměl by to být žádný problém. Sázet kvůli tomu nový stromek je zbytečné. Letorost opatrně vyvažte do vertikálního směru (osvědčilo se mi postupné přihýbání letorostu). Kmínek u mladého stromku sice nebude zcela rovný, ale postupně s jeho sílením ta nerovnost zanikne.

Udělejte to, jak radí Wimpi - něco podobného jsem měla u James Grieve a dnes už se to ani nepozná...           Lída

Zmysel to ma, ale musite pocitat s tym ze do zapestovania korunky stratite jeden rok. P.Z.

Myslím si, že je vcelku jedno, jestli byl špičák zakrácen nebo ne.
Kdyby jste jej po výsadbě neseřízl, vytvořil by se zřejmě z vrcholového pupenu terminál a z nižších pupen ů ramena. Nezkrácený stromek by měl zřejmě v prvním roce jen malé přírůstky, takže nelze říci, že zkrácením nutně ztratíte rok.
   Ze zkráceného stromku poroste nejvyšší pupen bujněji. Nemyslím si, že je nutné výhon vyvazovat, on obvykle roste kolmo vzhůru sám od sebe. Jestli má stromek velmi dobré kořeny a poroste opravdu bujně (což si v prvním roce po výsadbě nemyslím) můžete teoreticky založit korunku téhož roku z předčasného obrostu po zaštípnutí terminálu. 

Tím "vyvázáním" jsem měl na mysli snahu napomoci vrchnímu výhonu, aby rostl svisle vzhůru (nikoli šikmo vzhůru) a dále, aby jeho ohyb, vyrůstající z kmínku byl co nejmenší (= minimální rádius). Tím bude dosaženo co nejmenšího "odskočení" prodlouženého kmínku od jeho základní spodní části.  Má zkušenost s tím, že by horní výhon po zastřižení terminálu rostl většinou samovolně přímo vzhůru je asi poněkud odlišná od zkušeností pana Vysloužila. Někdy tomu tak opravdu je, ale často se to úplně dobře nedaří.  Příroda si to vždy řeší jaksi po svém, často proti vůli a představám člověka a když se jí nechá příliš volná ruka, mohou vzniknout různé nechtěné tvary, třeba "dvoják". A proto bych se spíše klonil k pracnější variantě si to raději ohlídat a nespoléhat se zas tak úplně na přírodu.

Mladé stromky zastřihuji při výchovném řezu každoročně. Terminál i ramena. Výhon z vrcholového pupenu nevyvazuji nikdy - ani není k čemu. 
   Někdy se stane, že se vrcholový výhon vylomí nebo prostě roste špatně. Pak je možné jej nahradit konkurenčním výhonem nebo nejvýše položeným postranním.  Ten je vhodné k ponechanému čípku vyvázat.

Myslím, že je rozdíl, jestli zapěstováváme korunku (kdy zas tak na úplně dokonalém směru růstu jednotlivých výhonů nezáleží) a nebo když se snažíme prodloužit kmínek (který chceme mít zcela rovný). Pokud mám potřebu vyvázat některý výhon do svislého směru, rovnoběžného s kmínkem, či terminálem, kdy chybí vhodná opora, řeším to tak, že ke kmínku, resp. terminálu pevně uvážu jako pomocnou a dočasnou oporu bambusovou tyčku, přičemž její horní část vysunu nahoru nad stromek. K této opoře pak mohu pohodlně a relativně precizně vyvazovat potřebný letorost. Tato jednoduchá pomůcka se dá samozřejmě použít i při usměrňování růstu libovolných větví.

Třešně roubuji zásadně vrcholovým roubem, který dávám "ze stromu na strom".Což tak obdobným způsobem napravit hřích málo zkušeného?Kdysi jsem ale takto také "poškodil" ořešák a dnes je mu přes čtyřicet let bez známky dřívějšího zásahu. V přírodě se dějí věci...   AB

To máte asi Wimpi pravdu, rozdíl v tom jakýsi je. Ale i tak je to trochu jiné, jestli v růstu pokračiuje vrcholový pupen nebo některý postranní. I při jeho vyvázání se, myslím,  nezbavíme jakéhosi kolínka, než výhon z postranního pupenu zamíří vzhůru. Ale tvrdit si to netroufám, přiznám se, že nejsem tak pečlivý a výhony nevyvazuju.