Roubování třešně

Minulý rok som vrúble odoberal niekedy v prvej polovici februára. Štepil som až v dobe prúdenia miazgy za kôru. Vrúble som uchovával v chladničke. Problém s predčasným pučaním som nemal. Takže si myslím, že ešte nie je na ich odobranie neskoro. Mne sa osvedčilo štepenie za kôru. Mal som väčšiu úspešnosť ako pri štepení do rozštepu. zároveň je to metóda, pri ktorej nie je potrebná taká presnosť, ako pri kopulácii. Nepremýšľal ste aj nad touto metódou? Určite toho vyskúšajte naštepiť čo najviac (väčšia pravdepodobnosť, že sa niečo ujme). A zaobstarajte si veľa literatúry. Ja som sa tiež učil podľa toho, čo som prečítal. Nie som síce žiadny znalec, ale prvé úspechy už mám. Veľa šťastia.

Tak nakonec jsem oslovil pána, který kdysi rouboval stromky našim.Narouboval mi tři větvičky, co jsem se na něj díval tak dokonale na sebe řezané strany nesedly a stáhnutí páskou mohlo být také pevnější. Říkal že peckoviny se ujímají těžko že když dobře tak je ujme jeden ze tří.Teď už jen budu čekat jak to dopadne. Zdenek

Prosim o radu, lze naroubovat třešen na sřemchu?

tiez my to chodi po rozume, vyzeraju pribuzne... vyskusam a dam vediet...

Zdravím,

na základe rady jedného staršieho skúseného ovocinára čerešne štepím takmer výhradne ihneď po vykopaní plánok vo voľnej prírode. Plánky kopem tesne pred pučaním, keď začína prúdiť miazga. Som od Žiliny, takže je to niekde v prvej polovici apríla. Ihneď po vykopaní štepím v ruke anglickou kopuláciou alebo za kôru pri hrubších podpníkoch a následne zaštepené stromčeky vysádzam na stanovište. Vrúble odoberám v januári alebo februári, ale prijímajú sa aj narašené priamo odobraté zo stromu. Ujateľnosť je takmer 100 %. Obdobne som skúšal aj jablone a hrušky, takisto takmer 100 % ujateľnosť. Treba vyskúšať.

Vlado.

Blahopřeji. Měl jsem podobné dobré zkušenosti pouze s jabloněmi a hrušněmi, s tím rozdílem, že jich v přírodě mnoho nenalézám, musím je vypěstovat ze semen. Přesto raději roubuju již zakořeněné podnože, protože zasazené čerstvé štěpovance se sice ujímají, ale růst je v prvním roce slabý.
   Co se týče třešní -  ptáčnic, těch nacházím v přírodě dost. Obvykle se ale nejedná o semenáče, nýbrž výhony vyrostlé od kořenů starých třešní. Po vykopání často mají špatné a porušené kořeny, takže mnoho se jich neujme ani ve školce. Navíc nemívají dost dlouhé a silné letorosty. Proto se mi osvědčil jiný postup. Planý stromek v přírodě silně seříznu a další rok naroubuju vyrostlý silný letorost v korunce kopulací v předjaří. Na podzim téhož roku přesadím hotový stromek na místo - někdy mám výše uvedené problémy s chybějícími kořeny.

Letošní roubování třešní. Na prvním snímku vzorově přijatý roub Kordie, odebraný z matečného stromu bezprostředně před roubováním 15.března, se třemi silnými výhohy. Na druhém snímku roub pestré chrupky s polorozvinutými listy, roub byl odebrán z matečného stromu v prosinci. Na terminálu se roubování nepodařilo vůbec, proto jsem zbytek terminálu odříznul a rovnám nejvýše rostoucí letošní výhon jako nový terminál.

Zdravím vespolek a prosím o radu,

procházel jsem mnoho diskusí ale nikde nenašel jednoznačnou odpověď - dočetl jsem se, že třešeň lze roubovat (ne očkovat) i v druhé míze, což má být cca srpen až září. Také se často zmiňuje v této době vhodnější roubování za kůru i když na jaře je prý lepší kopulace. Má te tu někdo zkušenosti s letním orubováním třešní? Je to na ptáčnici, kmínek ca 4-5 let starý, obrost (na který lze roubovat) stáří většinou 1-3 roky. Děkuji

Kdysi jsem to dělal kopulací v korunce bez ohledu na mízu a zakryl na 3 týdny mikroténem. O 10 cm níže jsem dal i očko (Forkert), které nebylo zakryto ani převázáno přes pupen. Na jaře obojí vyrašilo. Místo štěpování mělo v průměru asi 10 mm. Myslím, že obvyklejší je roubování kopulací v předjaří. Pokud bych však dnes dostal vzácný roub tak bych ho určitě použil.